Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o mnohdy bezhlavém kácení stromů a keřů od podzimu do jara, který vyšel v časopise A2 (31.03.2021).

* * * * * *

Boje o záchranu stromů rostoucích mimo les sice probíhají stále, ovšem od října do konce března je sezóna kácení a každoročně se likvidují tisíce osamělých stromů či alejí.

Zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že každý strom je hodnotný, takže pokud neroste na zahradě a má určitou sílu kmene, lze ho kácet jen s povolením úřadu. K tomu slouží správní řízení, jehož účastníky mohou být i spolky, pokud se do řízení přihlásí. Kácení je tak částečně pod veřejnou kontrolou, což je jistě správné.

Nicméně existují různé "cestičky", jak takové povolování obejít. Stromy jsou sice živé organismy, pro řadu lidí ale představují spíše překážející věci. A pokud lze takové věci snadno, rychle a levně odstranit, rádi to udělají.

S nelegálním kácením se patrně setkal skoro každý. A nejedná se vždy jen o pár stromů. Například Děti Země loni na konci března pomáhaly občanům v Makotřasích zastavit kácení více než dvou stovek stromů ve větrolamu v hodnotě milionu korun.

Majitel totiž svůj pozemek nabízel jako parkoviště a stromy překážely jeho podnikání. Zkázu se sice podařilo zastavit, avšak zhruba třetina stromů již byla ztracena. Dřevorubci navíc před svým odchodem stačili úmyslně podřezat kmeny asi tuctu dalších stromů. Majitel pak nejprve dostal pokutu ve výši padesáti tisíc korun, ale ta byla zrušena s tím, že má dopadnout na konkrétní vykonavatele. Doufejme, že se tak stane.

Ani letošní konec sezóny kácení se od těch předešlých nelišil. Mediální prostor a sociální sítě byly opět zaplaveny případy kácení vysloveně nelegálního či zákeřného pololegálního. Druhý typ přitom mezi lidmi vzbuzuje nejvíce emocí, neboť se u něj zákonnost účelově předstírá.

Tak třeba v Hrejkovicích na Písecku se majitel rybníka před několika lety rozhodl provést jeho rekonstrukci. Musí ale nejprve vykácet kolem osmdesáti stromů, včetně asi desítky dubů na hrázi. Obecní úřad napodruhé kácení povolil, ale za podmínky, že ze stromů nejprve vyletí zimující netopýři. Zbývalo už jen získat souhlas se zásahem do krajinného rázu. Čekání se zkrátilo, jelikož kmeny stromů na hrázi kdosi v březnu schválně nařízl. Osud netopýrů tak šel stranou a firma může konečně začít s rekonstrukcí…

U obce Zašová na Vsetínsku zase občané bránili alej sto čtyřiceti stromů podél polní cesty, která se má zpevňovat. I zde stromy překážely. Petici proti kácení přitom podpořilo téměř devět tisíc osob a do problému se dokonce vložila Česká inspekce životního prostředí, která platnost povolení ke kácení pozastavila. Než se ovšem šetření uzavřelo, byly těsně před koncem sezóny kmeny označených stromů opět naříznuty.

Kvalitní zákon na ochranu stromů a alejí tak sice máme, ale většina společnosti se musí ještě naučit, že strom není obtížná věc, ale živý organismus, jenž si zaslouží naši úctu. A když nastane sezóna kácení, je vždy třeba zvýšit občanskou obezřetnost a aktivitu. Pro stromy je to rizikové období.