Žaloby dvou spolků proti kompenzacím byly soudem zamítnuty
Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne 29. listopadu 2018 zamítl žaloby Dětí Země – Klubu za udržitelnou dopravu a Vody z Tetčic z listopadu 2015 proti uložení kompenzačních opatření za škodlivý zásah plánovaného silničního obchvatu Břeclavi do evropsky významné lokality Soutok – Podluží, která je součástí soustavy chráněných území NATURA 2000.
Oba spolky se proto rozhodly, že proti tomuto rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu nepodají a tento soudní spor ukončí.
„Vzhledem k tomu, že naší zásadní námitku o absenci podrobného posouzení vlivů obchvatu na životní prostředí procesem EIA, v němž by se pečlivě vyhodnotily i vlivy na území NATURA 2000, již zamítl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z března 2018 a krajský soud pak zamítl i další související žalobní body, rozhodli jsme se v dalším soudním sporu nepokračovat. O rozsahu kompenzačních opatření totiž chceme s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR raději jednat,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Podle rozsudku NSS z března 2018, který zrušil první rozsudek krajského soudu z března 2017, totiž nebylo možné vyhodnotit vlivy obchvatu Břeclavi na soustavu NATURA 2000, jelikož jeho příprava začala již v listopadu 2003, tj. před vstupem České republiky do Evropské unie. NSS nicméně uvádí, že podrobné „naturové“ vyhodnocení bylo provedeno právě v řízení o uložení kompenzačních opatření, což je dostačující.
„Povolování obchvatu Břeclavi zatím probíhá patnáct let a ještě asi deset let bude, takže vliv spolků na délku jeho schvalování je zcela minimální, neboť spolky se účastnily jen správního řízení o uložení kompenzačních opatření a následného soudního sporu s hlavní námitkou o absenci procesu EIA a „naturového“ vyhodnocení,“ připomíná dále Patrik, podle kterého jsou různá nařčení na blokování obchvatu demagogická a účelová.
Kompenzační opatření za škodlivý zásah silničního obchvatu Břeclavi do území EVL Soutok – Podluží se začaly realizovat v roce 2016 a budou probíhat asi pět až deset let, dokud jejich funkčnost a dlouhodobá udržitelnost nebude odborně potvrzena. Pak teprve budou zahájena stavební řízení a vydána stavební povolení.
Děti Země a další spolky již ale více než dvacet let v různých koncepčních materiálech a v krajských plánech navrhují, aby kolem Břeclavi byla do budoucna postavena dálnice D55, která propojí D2 a rakouskou dálniční síť, takže nebude nutné stavět dálnici D52 z Brna na Vídeň kolem Mikulova.
Vybudováním dálničního obchvatu Břeclavi a napojením Brna na existující dálnici D2 tak bude od tranzitní silniční dopravy ochráněno nejen unikátní území Pálavy a město Brno, ale transevropská kamionová doprava se po Baltsko-jaderském koridoru od Vídně brzy přesune na nejkratší dopravní směr do Polska, tj. na dálnici D55 kolem Břeclavi a dále.
* * * * * * * * * *
Průběh správního a soudního řízení o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy na území soustavy NATURA 2000 (EVL Soutok – Podluží) plánovaným obchvatem Břeclavi silnicí I/55:
1) 07.08.2014 = žádost odboru ŽP MěÚ Břeclav na odbor ŽP KÚ JmK o vydání rozhodnutí
2) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami
3) 19.05.2015 = odvolání Dětí Země
4) 28.05.2015 = odvolání Vody z Tetčic
5) 14.09.2015 = MŽP všechna odvolání zamítá a rozhodnutí KÚ JmK potvrzuje
6) 16.11.2015 = žaloba Dětí Země
7) 23.11.2015 = žaloba Vody z Tetčic
8) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK i MŽP
9) 02.05.2017 = kasační stížnost MŽP
10) 03.05.2017 = kasační stížnost města Břeclavi a ŘSD ČR
11) 28.03.2018 = NSS ruší rozsudek Krajského soudu v Brně a vrací spor k dalšímu řízení
12) 29.11.2018 = Krajský soud v Brně potvrzuje rozhodnutí KÚ JmK i MŽP a žaloby spolků zamítá
Průběh schvalování plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55:
1) 03.11.2003 = ŘSD ČR podle zákona č. 100/2001 Sb. předkládá oznámení EIA k vyjádření veřejnosti
2) 29.12.2003 = KÚ JmK vydává závěry zjišťovacího řízení, kterým podrobné hodnocení vlivů na životní prostředí a přírodu neukládá
3) 15.12.2006 = KÚ JmK vydává stanovisko SEA ke změně č. 5.01 ÚP SÚ Břeclavi, z něhož vyplývá, že obchvat způsobí významný negativní vliv na soustavu NATURA 2000, tj. na EVL Soutok – Podluží
4) 09.02.2007 = stavební úřad MěÚ Břeclav vydává územní rozhodnutí, a to bez stanoviska EIA, které by řešilo významný negativní vliv obchvatu na EVL, posoudilo různé varianty a uložilo konkrétní a časově reálná kompenzační opatření
5) 17.07.2014 = ŘSD ČR podává na odbor ŽP MěÚ Břeclav žádost o vydání vodoprávního stavebního povolení pro stavební objekty 331 a 332, přičemž chybí kompenzační opatření, takže řízení je na několik let přerušené
6) 07.08.2014 = odbor ŽP MěÚ Břeclav podává na KÚ JmK žádost o vydání rozhodnutí o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy obchvatu na EVL Soutok – Podluží
7) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami
8) 14.09.2015 = MŽP rozhodnutí KÚ JmK o uložení kompenzací potvrzuje
9) 05.10.2016 = zastupitelé Jihomoravského kraje schvalují ZÚR JmK, ale bez územní ochrany obchvatu Břeclavi silnicí I/55
10) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK a MŽP, neboť nelze kompenzace ukládat, pokud chybí podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí a území EVL Soutok – Podluží celým procesem EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.
11) 28.03.2018 = Nejvyšší správní soud ruší rozsudek Krajského soudu v Brně, neboť stanovisko EIA nebylo potřeba, jelikož příprava obchvatu začala již dne 3. 11. 2003 předložením oznámení EIA, tzn. před vstupem ČR do EU dne 1. 5. 2004
12) 29.11.2018 = Krajský soud v Brně potvrzuje rozhodnutí KÚ JmK i MŽP a žaloby dvou spolků zamítá, neboť dle rozsudku NSS nebylo pro obchvat Břeclavi nutné vydávat stanovisko EIA i s vyhodnocením vlivů na území EVL Soutok – Podluží, takže i související a další žalobní body jsou nedůvodné
