V rozporu se zákonem pak rozhodoval i krajský úřad v Brně a MŽP

Krajský soud v Brně na základě žaloby Dětí Země – Klubu za udržitelnou dopravu z Brna a spolku Voda z Tetčic z listopadu 2015 svým rozsudkem ze dne 22. března 2017, který byl doručen 24. dubna 2017, zrušil rozhodnutí Krajského úřadu JmK a Ministerstva životního prostředí o uložení kompenzačních opatřeních za významné negativní vlivy plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55 na území soustavy NATURA 2000.

Důvodem byla absence stanoviska EIA, které mělo být vydáno před umístěním stavby.

„Soud uznal námitku, že rozhodnutí o kompenzačních opatřeních nelze vydávat, pokud neproběhlo podrobné vyhodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí, jelikož jeho trasa prochází přes chráněné území evropské soustavy NATURA 2000. Výsledkem tohoto procesu pak mělo být stanovisko EIA jako povinný podklad pro vydání územního rozhodnutí, což se nestalo,“ popisuje složitý a zcela ojedinělý případ řetězících se nezákonností úřadů od roku 2004 předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle něho je kromě krajského úřadu v Brně a Ministerstva životního prostředí větším viníkem při porušování zákona především stavební úřad v Břeclavi, který v únoru 2007 vydal pro obchvat územní rozhodnutí, aniž mezi podklady bylo souhlasné stanovisko EIA.

„Jelikož náš stát vstoupil v květnu 2004 do Evropské unie a byly stanoveny evropsky významné lokality s přísnějším ochranářským režimem, mělo si Ředitelství silnic a dálnic ČR buď samo požádat o zahájení podrobného procesu EIA a získat tak stanovisko EIA, nebo ho měl k tomu vyzvat stavební úřad v Břeclavi, který vedl územní řízení a který v roce 2007 obchvat v rozporu se zákonem umístil,“ vysvětluje dále Patrik.

Současný stav schvalování obchvatu Břeclavi je takový, že se před zahájením stavebního řízení musí pět až deset let čekat, dokud navržená kompenzační opatření budou skutečně funkční.

Souběžně s tím bude ale paradoxně probíhat celý proces EIA, který bude jednak posuzovat různé varianty obchvatu Břeclavi a jednak může uložit další kompenzační opatření, takže vydané a dosud platné územní rozhodnutí může být bezcenné.

„Děti Země již asi dvacet let v různých koncepčních materiálech a v krajských plánech navrhují, aby kolem Břeclavi byla vybudována čtyřpruhová dálnice D55, která propojí dálnici D2 a rakouskou dálniční sítí, takže nebude nutné stavět dálnici D52 z Brna na Vídeň přes Mikulov,“ připomíná ještě Patrik.

Jelikož území plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55 není v Zásadách územního rozvoje kraje vůbec schválené a chráněné, může být podle Dětí Země v novém procesu EIA prosazení jiného koridoru obchvatu města jednodušší.

Nezávislé ekologické studie totiž prokazují, že je výhodnější kolem Břeclavi postavit dálnici D55, než stavět dálnici D52 na Mikulov a Vídeň a navíc ještě obchvat města se silnicí I/55.


* * * * * * * * * * * *


Průběh správního a soudního řízení o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy na území soustavy NATURA 2000 (EVL Soutok – Podluží) plánovaným obchvatem Břeclavi silnicí I/55:


1) 07.08.2014 = žádost odboru ŽP MěÚ Břeclav na odbor ŽP KÚ JmK o vydání rozhodnutí
2) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami
3) 19.05.2015 = odvolání Dětí Země
4) 28.05.2015 = odvolání Vody z Tetčic
5) 14.09.2015 = MŽP všechna odvolání zamítá a rozhodnutí KÚ JmK potvrzuje
6) 16.11.2015 = žaloba Dětí Země
7) 23.11.2015 = žaloba Vody z Tetčic
8) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK i MŽP (doručeno 24.04.2017)


Průběh schvalování plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55:


1) 29.12.2003 = KÚ JmK vydává závěry zjišťovacího řízení, kterým podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí a přírodu neukládá

2) 15.12.2006 = KÚ JmK vydává stanovisko SEA ke změně č. 5.01 ÚP SÚ Břeclavi, z něhož vyplývá, že obchvat způsobí významný negativní vliv na soustavu NATURA 2000, tj. na EVL Soutok – Podluží

3) 09.02.2007 = stavební úřad MěÚ Břeclav vydává územní rozhodnutí, aniž by podkladem bylo stanovisko EIA, které by řešilo významný negativní vliv obchvatu na EVL, posoudilo různé varianty a uložilo konkrétní a časově reálná kompenzační opatření

4) 17.07.2014 = ŘSD ČR podává na odbor ŽP MěÚ Břeclav žádost o vydání vodoprávního stavebního povolení pro objekty SO 331 a SO 332, ačkoliv neexistuje stanovisko EIA a nebyly uloženy kompenzační opatření, takže řízení je na několik let přerušené

5) 07.08.2014 = odbor ŽP MěÚ Břeclav podává na KÚ JmK žádost o vydání rozhodnutí o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy obchvatu na EVL Soutok – Podluží

6) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami

7) 14.09.2015 = MŽP rozhodnutí KÚ JmK o uložení kompenzací potvrzuje, a to i bez stanoviska EIA

8) 05.10.2016 = zastupitelé Jihomoravského kraje schvalují ZÚR JmK, ale bez územní ochrany obchvatu Břeclavi silnicí I/55

9) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK a MŽP, neboť nelze kompenzace ukládat, jelikož chybí podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí a území EVL Soutok – Podluží celým procesem EIA