Rozsudek krajského soudu o zrušení kompenzačních opatření nadále platí
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 31. května 2017 zamítl žádost Ministerstva životního prostředí, města Břeclavi a Ředitelství silnic a dálnic ČR, aby do rozhodnutí o jejich kasačních stížnostech proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který zrušil provádění ekologických kompenzačních opatření z důvodu výstavby obchvatu Břeclavi silnicí I/55, pozastavil vykonatelnost tohoto zrušujícího rozsudku.
Podle Dětí Země je to logické, neboť do skončení soudního sporu by bylo bizarní tato opatření zahajovat.
„Podle soudu nikdo ze tří stěžovatelů neprokázal, proč se po jednom a půl roce od vydání nyní zrušeného rozhodnutí o uložení kompenzačních prácí mají právě nyní začínat provádět, když to může do skočení sporu počkat, takže žádná vážná újma na životním prostředí neprobíhá a ve veřejném zájmu je nutné vyčkat na věcné rozhodování soudu,“ vysvětluje usnesení Nejvyššího správního soudu předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Krajský soud v Brně totiž na základě žaloby Dětí Země a spolku Voda z Tetčic z listopadu 2015 rozsudkem ze dne 22. března 2017 zrušil rozhodnutí krajského úřadu v Brně a MŽP o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55 na území soustavy NATURA 2000. Důvodem byla absence stanoviska EIA, které mělo být vydáno před umístěním stavby.
Do rozhodnutí NSS tak platí rozsudek krajského soudu, který prokázal, že bez hodnocení vlivů různých variant obchvatu Břeclavi na životní prostředí a vydání stanoviska EIA nelze žádné kompenzační opatření za zničení části území soustavy NATURA ukládat.
„Hlavní viníci pozastavení přípravy obchvatu Břeclavi jsou stavební úřad v Břeclavi, který v únoru 2007 bez stanoviska EIA vydal územní rozhodnutí, a krajský úřad v Brně s Ministerstvem životního prostředí, které bez stanoviska EIA neměly v roce 2015 žádná kompenzační opatření vůbec ukládat,“ upozorňuje dále Patrik.
Pokud NSS kasační stížnosti zamítne, musí proběhnut celý proces EIA, který bude jednak posuzovat různé varianty obchvatu Břeclavi a jednak může uložit další kompenzační opatření, takže vydané a dosud platné územní rozhodnutí z února 2007 může být bezcenné.
„Děti Země již asi dvacet let v různých koncepčních materiálech a v krajských plánech navrhují, aby kolem Břeclavi byla vybudována čtyřpruhová dálnice D55, která propojí dálnici D2 a rakouskou dálniční sítí, takže nebude nutné stavět dálnici D52 z Brna na Vídeň přes Mikulov,“ připomíná ještě Patrik.
Jelikož území plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55 není v Zásadách územního rozvoje kraje vůbec schválené a chráněné, může být podle Dětí Země v novém procesu EIA prosazení jiného koridoru obchvatu města jednodušší.
Nezávislé ekologické studie totiž prokazují, že je výhodnější kolem Břeclavi postavit dálnici D55, než stavět dálnici D52 na Mikulov a Vídeň a navíc ještě obchvat města se silnicí I/55.
* * * * * * * * * * * *
Průběh správního a soudního řízení o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy na území soustavy NATURA 2000 (EVL Soutok – Podluží) plánovaným obchvatem Břeclavi silnicí I/55:
01) 07.08.2014 = žádost odboru ŽP MěÚ Břeclav na odbor ŽP KÚ JmK o vydání rozhodnutí
02) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami
03) 19.05.2015 = odvolání Dětí Země
04) 28.05.2015 = odvolání Vody z Tetčic
05) 14.09.2015 = MŽP všechna odvolání zamítá a rozhodnutí KÚ JmK potvrzuje
06) 16.11.2015 = žaloba Dětí Země
07) 23.11.2015 = žaloba Vody z Tetčic
08) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK i MŽP (doručeno 24.04.2017)
09) 02.05.2017 = kasační stížnost MŽP
10) 03.05.2017 = kasační stížnost města Břeclavi a ŘSD ČR
11) 31.05.2017 = NSS zamítá žádosti přiznat kasačním stížnostem odkladný účinek
Průběh schvalování plánovaného obchvatu Břeclavi silnicí I/55:
1) 29.12.2003 = KÚ JmK vydává závěry zjišťovacího řízení, kterým podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí a přírodu neukládá
2) 15.12.2006 = KÚ JmK vydává stanovisko SEA ke změně č. 5.01 ÚP SÚ Břeclavi, z něhož vyplývá, že obchvat způsobí významný negativní vliv na soustavu NATURA 2000, tj. na EVL Soutok – Podluží
3) 09.02.2007 = stavební úřad MěÚ Břeclav vydává územní rozhodnutí, aniž by podkladem bylo stanovisko EIA, které by řešilo významný negativní vliv obchvatu na EVL, posoudilo různé varianty a uložilo konkrétní a časově reálná kompenzační opatření
4) 17.07.2014 = ŘSD ČR podává na odbor ŽP MěÚ Břeclav žádost o vydání vodoprávního stavebního povolení pro objekty SO 331 a SO 332, ačkoliv neexistuje stanovisko EIA a nebyly uloženy kompenzační opatření, takže řízení je na několik let přerušené
5) 07.08.2014 = odbor ŽP MěÚ Břeclav podává na KÚ JmK žádost o vydání rozhodnutí o uložení kompenzačních opatření za významné negativní vlivy obchvatu na EVL Soutok – Podluží
6) 22.04.2015 = KÚ JmK vydává rozhodnutí s 25 kompenzačními podmínkami a s dalšími 16 podmínkami
7) 14.09.2015 = MŽP rozhodnutí KÚ JmK o uložení kompenzací potvrzuje, a to i bez stanoviska EIA
8) 05.10.2016 = zastupitelé Jihomoravského kraje schvalují ZÚR JmK, ale bez územní ochrany obchvatu Břeclavi silnicí I/55
9) 22.03.2017 = Krajský soud v Brně ruší rozhodnutí KÚ JmK a MŽP, neboť nelze kompenzace ukládat, jelikož chybí podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí a území EVL Soutok – Podluží celým procesem EIA
