Za jez u Děčína 666,4 mil. Kč a za plavební kanál u Přelouče 335,0 mil. Kč
Děti Země na základě sdělení Státního fondu dopravní infrastruktury ze dne 7. 8. 2026 zjistily, že Ředitelství vodních cest ČR od ledna 2000 do července 2026 jen za přípravu dalšího monstrózního betonování Labe v podobě jezu u Děčína a plavebního kanálu u Přelouče utratilo celkem 1,001 miliardy korun.
Podle zprávy č. 18/16 Nejvyššího kontrolního úřadu to do března 2019 bylo 927,1 milionu korun. Děti Země připomínají, že tato částka za „papírování“ není konečná, neboť investičně může jít o dalších nejméně 12,1 miliardy korun.
„Tato instituce existuje od roku 1998, ale za její činností není vidět nějaký významný přínos, spíše utrácení dotací za ekonomicky nevýhodné a dopravně pochybné stavby, jakými jsou na Labi jez u Děčína za 8,8 mld. Kč a plavební kanál u Přelouče za 3,3 mld. Kč, které mají navíc škodlivé dopady na přírodu. Škoda, že ŘVC nebylo v rámci úspor k 30. červnu 2013 zrušeno, jak se vláda 16. ledna 2013 usnesla,“ říká předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Děti Země připomínají, že pro jez u Děčína, který měl stát 5,2 mld. Kč, probíhalo v letech 2005 až 2019 jeho hodnocení vlivů na životní prostředí, které skončilo fiaskem, neboť ŘVC nepředložilo čtvrtou dokumentaci EIA.
„Stát u jezu u Děčína, který má údajně zlepšit ekonomicky nevýhodnou plavbu na Labi, za posledních dvacet šest let za hromady papírů pro neúspěšný proces EIA a za provádění podivných experimentů na Labi s cílem vytvořit náhradní lokality za případné zničení cenných štěrkopískových náplavů utratil již 666,4 milionu Kč. A tato částka nemusí být konečná, neboť na podzim má začít druhý proces EIA pro stejnou stavbu,“ kroutí hlavou Patrik.
ŘVC za plavební kanál u Přelouče, který měl stát asi 3,1 mld. Kč a nyní to má být údajně 3,3 mld. Kč, zatím utratilo 335,0 milionu Kč. V částce jsou náklady na proces EIA (srpen 1999 až září 2000) a také na správní řízení, včetně územních a stavebních, která většinou skončila neúspěšně. Spolku Svoboda zvířat Hradec Králové, později přejmenovanému na Přátelé Slavíkových ostrovů, a Dětem Země se totiž podařilo téměř všechna rozhodnutí zrušit.
„Například územní řízení probíhalo dvanáct a půl roku do dubna 2017, přičemž soudy územní rozhodnutí zrušily a nové už nebylo vydáno. Stejně špatně skončila i různá stavební povolení a povolení k zásahům do biotopů a jedinců asi sedmdesáti cenných druhů a rodů organismů. Třeba řízení o zásahu do biotopů čtyřiceti čtyř druhů a rodů živočichů, včetně dvou druhů modrásků na Slavíkových ostrovech, trvalo třináct let,“ říká Patrik.
Nový proces EIA pro trasy plavebního kanálu u Přelouče, které méně zasahují do EVL Louky u Přelouče a do cenných biotopů, začal 14. července 2026. Děti Země ve svém vyjádření ze 13. srpna mj. žádají posoudit variantu korytem řeky a dále zdůrazňují, že splavnění asi 2,5 km Labe nákladní vodní dopravě významně nepomůže.
* * * * * * * * * * * * *
I. Průběh hodnocení vlivů jezu u Děčína (5,15 mld. Kč, nyní 8,8 mld. Kč) na životní prostředí (proces EIA 1) = http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP102
20.10.2005 = MŽP zveřejňuje oznámení EIA
13.12.2005 = MŽP vydává závěry zjišťovacího řízení s požadavkem vyhodnotit varianty
24.08.2010 = ŘVC předkládá dokumentaci EIA č. 1
23.05.2011 = MŽP požaduje dokumentaci EIA č. 1 přepracovat
31.01.2012 = ŘVC předkládá dokumentaci EIA č. 2
23.05.2012 = MŽP požaduje dokumentaci EIA č. 2 přepracovat
21.10.2014 = odstoupení posudkáře RNDr. Tomáše Bajera, CSc., z důvodu rizika politického vlivu
29.02.2016 = ŘVC předkládá dokumentaci EIA č. 3
14.09.2016 = MŽP požaduje dokumentaci EIA č. 3 přepracovat
18.12.2019 = MŽP ukončuje proces EIA, neboť ŘVC během tří let nepředložilo dokumentaci EIA č. 4
Výtah z vyjádření MŽP ze dne 14. 9. 2016 o vrácení dokumentace EIA č. 3 s požadavky na dokumentaci EIA č. 4:
2. Kumulativní dopad všech akcí souvisejících se zvýšením splavnosti Labe (jednoznačně uvést, zda pro zajištění splavnosti bude nutná realizace plavebního stupně Malé Březno či jiného plavebního stupně).
5. Vyhodnotit vliv záměru na hladinu podzemní vody na území SRN.
6. Vyhodnotit vliv záměru na protipovodňová opatření na území SRN.
8. Natura 2000 na území SRN – konkretizovat vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významnou lokalitu „Údolí Labe mezi Schöna a Mühlberg“.
Autorem tří dokumentací EIA, které MŽP vrátilo k přepracování, je RNDr. Tomáš Šikula z firmy HBH Projekt, s. r. o., (za státní dotace vypracoval 18 studií), který spolupracoval např. s firmami WELL Consulting, s. r. o., (za státní dotace vypracovala 27 studií) a Ekopontis, s. r. o. Autorem hodnocení vlivů jezu na území NATURA 2000 (EVL) je RNDr. Jiří Zahrádka z firmy AQ-Service, s. r. o. (za státní dotace vypracoval 6 studií).
II. Stanovisko Správy NP České Švýcarsko k žádosti Ministerstva dopravy o stanovení kompenzačních opatření týkajících se řešení významně negativního vlivu „Koncepce vodní dopravy“ (viz https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP235K) pro období 2016 až 2023 na předměty ochrany EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica = https://www.npcs.cz/labe
Stanovisko Správy NP České Švýcarsko ze dne 13. 11. 2018 dokládá, že jez u Děčína má významný negativní vliv na území NATURA 2000 (EVL) a že nelze nikde v ČR provést účinná a udržitelná kompenzační opatření:
„Přírodní stanoviště bahnitých břehů řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. (3270) jako předmět ochrany EVL Labské údolí není možné v plném rozsahu nahradit či simulovat technickými opatřeními, které by garantovaly tutéž přírodní kvalitu i funkci.“
III. Průběh hodnocení vlivů plavebního kanálu u Přelouče (3,063 mld. Kč) na životní prostředí (proces EIA 1) = https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_XXX635
18.08.1999 = MŽP zveřejňuje oznámení EIA
19.01.2000 = MŽP zveřejňuje dokumentaci EIA
04.09.2000 = veřejné projednání
29.09.2000 = MŽP vydává souhlasné stanovisko EIA s 32 požadavky
13.12.2016 = MŽP vydává nesouhlasné závazné stanovisko EIA
Autorem dokumentace EIA z 1/2000 je Ing. Pavel Cetl z firmy Aquatis, a. s., a autorem posudku EIA je Ing. Vladimír Chour, CSc. Výstavba kanálu za 3,1 mld. Kč má být v letech 6/2001 až 12/2005.
IV. Průběh třetího územního řízení pro plavební kanál u Přelouče (od 8/2004 do 4/2017)
25.08.2004 = ŘVC ČR zasílá třetí žádost o vydání územního rozhodnutí
27.12.2004 = MěÚ Přelouč vydává územní rozhodnutí
06.05.2005 = KÚ v Pardubicích územní rozhodnutí ruší
11.10.2005 = MěÚ Přelouč vydává územní rozhodnutí
14.12.2005 = KÚ v Pardubicích územní rozhodnutí potvrzuje
27.02.2006 = spolky Svoboda zvířat Hradec Králové a Děti Země zasílají správní žaloby
13.06.2008 = Krajský soud v Pardubicích rozhodnutí KÚ v Pardubicích ruší (spis. zn. 15 Ca 14/2006)
05.09.2008 = ŘVC ČR zasílá kasační stížnost
25.02.2010 = Nejvyšší správní soud ruší rozsudek Krajského soudu v Pardubicích (spis. zn. 6 As 42/2008)
03.02.2011 = Krajský soud v Pardubicích rozhodnutí KÚ v Pardubicích a MěÚ Přelouč ruší (spis. zn. 52 A 21/2010)
21.02.2011 = ŘVC ČR zasílá kasační stížnost
16.11.2011 = Nejvyšší správní soud ruší jen rozhodnutí KÚ v Pardubicích (spis. zn. 6 As 19/2011)
23.02.2012 = ŘVC ČR zasílá ústavní stížnost
22.03.2012 = Ústavní soud ústavní stížnost ŘVC ČR odmítá (spis. zn. III. ÚS 590/12)
30.03.2012 = KÚ v Pardubicích územní rozhodnutí ruší
17.12.2012 = MěÚ Přelouč vydává územní rozhodnutí
29.11.2013 = KÚ v Pardubicích územní rozhodnutí ruší
16.07.2014 = MěÚ Přelouč vydává územní rozhodnutí
20.02.2015 = KÚ v Pardubicích územní rozhodnutí ruší
07.04.2017 = MěÚ Přelouč sděluje Dětem Země, že územní řízení vyhaslo
V. Průběh dvou řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců 4 + 40 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů (od 4/2008 do 4/2021)
22.04.2008 = ŘVC ČR zasílá žádost o povolení výjimky k zásahu do biotopů 4 cenných druhů živočichů
01.04.2010 = ŘVC ČR zasílá žádost o povolení výjimky k zásahu do biotopů 40 cenných druhů živočichů
30.06.2010 = KÚ v Pardubicích dvěma rozhodnutími povoluje výjimku pro 4 + 40 cenných druhů živočichů
15.12.2010 = MŽP rozhodnutí pro 4 cenné druhy živočichů zamítá a pro 40 cenných druhů živočichů mění
17.02.2011 = Děti Země zasílají správní žalobu: 4 cenné druhy živočichů
28.02.2011 = Děti Země a Přátelé Slavíkových ostrovů zasílají správní žalobu: 40 cenných druhů živočichů
19.12.2014 = Městský soud v Praze žalobu Dětí Země zamítá (spis. zn. 3 A 22/2011)
19.12.2014 = Městský soud v Praze žalobu Dětí Země a Přátel Slavíkových ostrovů zamítá (spis. zn. 3 A 27/2011)
02.04.2015 = Děti Země zasílají kasační stížnost: 40 cenných druhů živočichů
08.04.2015 = Přátelé Slavíkových ostrovů zasílají kasační stížnost: 4 cenné druhy živočichů
30.09.2015 = NSS kasační stížnost Dětí Země uznává a rozhodnutí MŽP ruší (spis. zn. 6 As 73/2015)
02.10.2015 = NSS kasační stížnost Přátel Slavíkových ostrovů uznává a rozhodnutí MŽP ruší (spis. zn. 2 As 84/2015)
16.12.2015 = MŽP obě rozhodnutí KÚ v Pardubicích o výjimce pro 4 + 40 cenných druhů živočichů ruší
23.02.2016 = MŽP pověřuje vést obě řízení o zásahu do biotopů 44 cenných druhů živočichů KÚ v Hradci Králové
11.04.2016 = KÚ v Hradci Králové oznamuje pokračování sloučeného řízení pro 44 cenných druhů živočichů
10.05.2016 = ŘVC ČR zasílá žádost o přerušení řízení na 1 rok
13.05.2016 = KÚ v Hradci Králové řízení o výjimku pro 44 cenných druhů živočichů přerušuje do 10.05.2017
13.12.2016 = MŽP vydává nesouhlasné závazné stanovisko EIA
09.05.2017 = ŘVC ČR zasílá žádost o přerušení řízení na 2 roky
05.06.2017 = KÚ v Hradci Králové řízení o výjimku pro 44 cenných druhů živočichů přerušuje do 09.05.2019
10.04.2019 = ŘVC ČR podává žádost o přerušení řízení na 2 roky
15.04.2019 = KÚ v Hradci Králové řízení o výjimku pro 44 cenných druhů živočichů přerušuje do 22.04.2021
23.04.2021 = KÚ v Hradci Králové řízení zastavuje, neboť ŘVC ČR požadované podklady nepředložilo
VI. Průběh hodnocení vlivů plavebního kanálu u Přelouče (3,3 mld. Kč) na životní prostředí (proces EIA2) = https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP538
14.07.2026 = MŽP zveřejňuje oznámení EIA
13.08.2026 = lhůta pro zaslání vyjádření k oznámení EIA
28.08.2026 = standardní lhůta pro vydání závěrů zjišťovacího řízení
22.09.2026 = prodloužená lhůta pro vydání závěrů zjišťovacího řízení
Autorem oznámení EIA z června 2026 je Ing. Pavel Obrdlík z firmy Ekopontis, s.r.o., a autorkou hodnocení vlivů kanálu na území NATURA 2000 (EVL Louky u Přelouče) je RNDr. Lenka Šikulová. Výstavba kanálu za 3,3 mld. Kč má být v letech 2032 až 2035.
VII. Význam Labe pro nákladní dopravu a zkušenosti s průplavem Rýn–Mohan–Dunaj
Aktuální údaje o nákladní vodní dopravě uvádí Ročenka dopravy 2025 (viz https://www.sydos.cz/cs/rocenka-2025/rocenka/htm_cz/cz25_520410.html).
V ČR se po Labi a Vltavě za posledních pět let v průměru převezlo jen asi 287 tisíc tun zboží za rok, což je velmi málo, takže plán ŘVC a dalších kanalistů vozit po území ČR asi 4,5 mil. tun nákladů za rok je vysoce nereálný.
Z mezinárodního hlediska má Labe jako slepá evropská řeka pro nákladní vodní dopravu v ČR nízký význam: 7 % přepravy nákladů do/z Německa přes Hřensko v roce 2020, 2 % v roce 2023, 5 % v roce 2024 a 1 % v roce 2025 (vývoz 4 tisíc tun nákladů za rok a dovoz 1 tisíce tun nákladů za rok).
Za posledních pět let jsou výkony vnitrozemské nákladní vodní dopravy kolem asi 15 mil. tkm za rok (v rozsahu 10-18 mil. tkm), tj. jen 3,1 % celkových přepravních výkonů, a výkony pro vývoz a dovoz zboží po Labi přes Hřensko kolem asi 18 mil. tkm za rok (v rozsahu 2-48 mil. tkm), tj. je jen 4,2 % celkových přepravních výkonů, přičemž obě tyto hodnoty mají spíše sestupnou tendenci.
Rozvoj nákladní vodní dopravy nelze očekávat ani po uvažovaném splavnění středního toku Labe v ČR do Pardubic a ani po uvažovaném zvýšení plavebních podmínek na dolním toku Labe v ČR, jelikož přes Hřensko nebude loděmi stejně co masivně vyvážet a dovážet, jen se zbytečně utratí desítky miliard Kč a zničí příroda.
Například v roce 1992 zprovozněný německý kanál Rýn – Mohan – Dunaj je pro nákladní vodní dopravu využíván asi z 25 % svého plánovaného potenciálu, resp. převáží jen 3,5-5 milionů tun zboží za rok, takže jde o dopravně a finančně předraženou stavbu, jejíž význam pro nákladní dopravu zůstal výrazně pod očekáváním, neboť je hlavně využíván na osobní vodní dopravu a na podporu cyklistiky v okolí.
Hlavní důvody obrovského propadu plánů vozit po kanálu Rýn – Mohan – Dunaj obrovské množství zboží:
1) změna struktury ekonomiky: kanál byl plánovaný pro přepravu těžkých substrátů, tj. uhlí, rudy, oceli, stavebních materiálů a hnojiv apod., přičemž ekonomika stojí a bude stát na high-tech průmyslu, na spotřebním zboží a na automobilovém průmyslu, takže důležitější je rychlost a flexibilita, kterou nabízejí kamiony a železnice
2) klimatická změna a sucho: na kanálu i na navazujících řekách (Rýn a Dunaj) klesá hladina vody tak nízko, že velké nákladní lodě nemohou plout plně naložené, takže je plavba na týdny pozastavena či zpomalena
3) absence kontejnerové dopravy: dnešní logistika stojí na lodních kontejnerech, ale na kanálu se kontejnery téměř nepoužívají, neboť lodě vozí hlavně sypké materiály, tj. zemědělské produkty, krmiva apod.
VIII. Kontrolní zpráva č. 18/16 NKÚ z 7/2019 s názvem „Rozvoj vodních cest a podpora vodní dopravy“ = https://nku.cz/assets/kon-zavery/k18016.pdf
„V České republice bylo v roce 2017 přepraveno 459,4 mil. tun zboží po silnici, 96,5 mil. tun zboží po železnici a 1,6 mil. tun zboží po vodních cestách. Podíl nákladní říční dopravy na těchto přepravách zůstává velmi nízký...
K převodu části přeprav ze silnice na vodní cesty nedochází. Peněžní prostředky poskytované na rozvoj vodních cest a podporu nákladní vodní dopravy proto NKÚ nepovažuje ve vztahu ke stanoveným cílům za účelně a efektivně vynaložené...
Hlavní příčinou poklesu nákladní vodní dopravy a překážkou pro její rozvoj je především nedostatečná spolehlivost splavnosti labsko-vltavské vodní cesty v úseku Ústí nad Labem – státní hranice. Řešením je podle MD výstavba plavebního stupně v Děčíně. S touto stavbou však Ministerstvo životního prostředí (dále také „MŽP“) nesouhlasí...
NKÚ proto nepovažuje za objektivně a jednoznačně prokázané důvody převažujícího veřejného zájmu na rozvoji vodní dopravy, které se opírají o výsledky vyhodnocení ekonomické efektivnosti veřejných investic do rozvoje infrastruktury vodních cest a které MD zahrnulo do koncepce vodní dopravy...
Vynakládání dalších prostředků na rozvoj vodních cest pro nákladní dopravu bez vyřešení všech zásadních problémů omezujících využitelnost labsko-vltavské vodní cesty a bez přípravy projektů v rámci uceleného dopravního řešení je spojeno s rizikem neúčelného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státního rozpočtu...
Překážkou využití labsko-vltavské vodní cesty pro nákladní dopravu je především nespolehlivá splavnost 40 km dlouhého úseku od Ústí nad Labem po státní hranici s Německem. Dále je to nesplavnost 2 km dlouhého úseku u Přelouče a absence koncového nákladního přístavu na středním Labi s dostatečně kapacitním napojením na pozemní komunikace.
Tyto nedostatky MD ve spolupráci s ŘVC navrhuje řešit výstavbou plavebního stupně Děčín (dále také „PSD“), plavebního stupně Přelouč II (dále také „PSP“) a přístavu v Pardubicích...
Hodnotu již dokončených infrastrukturních projektů na labsko-vltavské vodní cestě MD vyčíslilo na 160 mld. Kč... MD na nedostatky zjištěné v kontrolní akci č. 14/03 reagovalo nápravným opatřením, podle něhož mělo zpracovat koncepci vodní dopravy s kontrolním termínem 31. 12. 2015.
Dále přijalo mj. opatření, v němž podmínilo zahájení stavebních prací na projektech splavnění Labe do Pardubic vydáním územního rozhodnutí projektu řešícího zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi a zajištěním finančních zdrojů na jeho realizaci...
Podle MD by nerealizace PSD vedla k útlumu vodní dopravy, či jejímu úplnému zastavení. Variantu dalšího využití labsko-vltavské vodní cesty bez dokončení PSD MD nerozpracovalo.
Projekt Plavební stupeň Přelouč II připravuje ŘVC již od roku 1994... Po novele zákona č. 100/2001 Sb. Nejvyšší správní soud zrušil platné výjimky dle zákona č. 114/1992 Sb. a vrátil je k novému rozhodnutí odvolacímu orgánu MŽP. Z těchto důvodů bude nutno opakovat posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
Před zahájením procesu EIA bude nutno projít procesem posouzení vlivu koncepčního řešení na životní prostředí (SEA), v jehož rámci bude vymezen koridor pro splavnění Labe u Přelouče a také vymezena lokalita koncového přístavu Pardubice... Na přípravu projektu ŘVC dosud vynaložilo částku 302,1 mil. Kč.... (pozn.: na přípravu jezu u Děčína bylo vynaloženo 625 mil. Kč)
