Podle krajského úřadu je územní rozhodnutí nicotné

Krajský úřad v Brně na základě odvolání Dětí Země ze dne 15. dubna 2026 svým rozhodnutím z 3. srpna 2026 zrušil z důvodu nicotnosti územní rozhodnutí pro přístav Hodonín a řízení zastavil.

Rozhodnutí dne 13. března 2026 vydal stavební úřad v Hodoníně, ačkoliv k tomu nebyl od 1. července 2024 příslušný, neboť ho měl vydat krajský úřad. Územní řízení probíhalo dva roky.

Přístav pro osmdesát soukromých rekreačních lodí za asi 270 miliónů korun se měl podle plánu Ředitelství vodních cest ČR stavět v letech 2026 až 2028.

„S postupem jsme spokojení, neboť se nám podařilo rozhodnutí zrušit. Sice z našeho odvolání nebyla použita ani jedna námitka z celkových devíti, nicméně rozhodnutí by bylo stejně zrušené. Oznámení o zahájení řízení bylo totiž na úřední desce vyvěšeno 19. srpna 2025 jen patnáct dní, ačkoliv to mělo být třicet dní. To jsme sice tehdy nezachytili, ale účastníky řízení jsme byli aspoň v odvolací fázi,“ říká předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Krajský úřad při přezkumu průběhu územního řízení mj. zjistil, že podle starého stavebního zákona začalo v červnu 2024 správně u stavebního úřadu v Hodoníně, ale podle nového stavebního zákona ho měl od 1. července 2024 pro stavby se závazným stanoviskem EIA a pro vodní díla na hraničních vodách převzít krajský úřad.

To se ale nestalo, takže schválením nového stavebního zákona vydal územní rozhodnutí nepříslušný stavební úřad.

V Hodoníně již od 1. května 2026 existuje zmodernizované přístaviště za asi 25 miliónů korun. V plánu bylo vedle něho v letech 2026 až 2028 za asi 270 miliónů korun postavit nový přístav pro osmdesát soukromých rekreačních lodí, dvě kotviště pro lodě Policie ČR a příjezdovou silnici s parkovištěm pro čtyřicet pět aut.

„Velkokapacitní přístav v Hodoníně by zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy, čímž by také došlo ke škodlivému zásahu do biotopů a jedinců téměř čtyřiceti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů. Také by zbytečně došlo ke kácení asi osmdesáti stromů a k poškození krajinného rázu vodním bazénem se světelným smogem a ještě ke zvýšení intenzit hluku,“ kritizuje uvažovaný přístav Patrik.

Škodlivý zásah přístavu Hodonín do cenných biotopů řeší od dubna 2026 Nejvyšší správní soud, neboť mu Děti Země zaslaly kasační stížnost proti zamítavému rozsudku krajského soudu. Nesouhlasí s tím, že by přístav měl představovat veřejný zájem na zvýšení bezpečného kotvení soukromých rekreačních lodí.

Děti Země rozšiřování Baťova kanálu o další přístavy a přístaviště a prodloužit jeho trasu o celkem 19 km (7 km do Hodonína je již hotové od roku 2026 a 12 km do Kroměříže je v plánu) za asi tři a půl miliardy korun kritizují od roku 2023.

Podle nich by šlo o negativní zásahy do nivy řeky Moravy a navíc by zadlužený stát tuto soukromou vodní zábavu neměl dotovat. Tyto názory opírají i o kritickou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z března 2022.


* * * * * * * * * * * *


I. Přehled hlavních staveb na Baťově kanále s cílem ho modernizovat a prodloužit jeho trasu z 53 km na 72 km za asi 3,5 mld. Kč (mapa zde https://mapy.com/s/mekamogove)


01) rozšíření stávajícího přístaviště Hodonín (hotovo k 01.05.2026, takže kanál je na jih prodloužen o 7 km na 60 km)
02) přístav Hodonín (03.08.2026 – územní rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno: ŘVC)
03) přístaviště Zarazice
04) rozšíření přístavu Veselí nad Moravou s přístupovou silnicí, s lodním zdvihadlem a s prokopání asi 350 m kanálu (30.03.2026 – povolení na část přístavu a na přístupovou silnici zrušil Krajský soud v Brně: ŘVC)

05) přístav Slovácko ve Starém Městě (probíhá povolovací řízení: ŘVC)
06) přístav Pahrbek v Napajedlech (23.03.2026 – KÚ ve Zlíně územní řízení na žádost PM zastavil)
07) plavební komora Bělov s rybím přechodem
08) rozšíření stávajícího přístaviště Kvasice (probíhá povolovací řízení: ŘVC)
09) přístav Kroměříž
10) „druhé“ přístaviště Kroměříž (probíhá povolovací řízení: ŘVC)


II. Průběh řízení o umístění přístavu Hodonín pro 80 lodí a pro 2 policejní lodě a s parkoviště pro 45 aut s kácením 81 ks stromů a dále keřů na ploše 2.882 m2 (od 6/2024)


26.06.2024 = Ředitelství vodních cest ČR zasílá žádost o umístění přístavu
19.08.2025 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhláškou oznamuje zahájení řízení podle zákona EIA
05.09.2025 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhlášku o zahájení řízení stahuje již po 15 dnech, místo po 30 dnech
20.09.2025 = MěÚ Hodonín měl podle § 9b odst. 1 zákona č. 100/2001Sb. stáhnout oznámení o zahájení řízení

13.03.2026 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhláškou umisťuje přístav, která na úřední desce visí od 16.03.26 do 31.03.26
15.04.2026 = Děti Země zasílají přihlášku do odvolací fáze územního řízení a odvolání
29.05.2026 = KÚ v Brně veřejnou vyhláškou oznamuje zahájení řízení o nicotnosti územního rozhodnutí
03.08.2026 = KÚ v Brně veřejnou vyhláškou rozhodnutí o umístění přístavu pro nicotnost ruší a řízení zastavuje


III. Průběh řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců 38 zvláště chráněných druhů a rodů organismů (1 R + 37 Ž) přístavem Hodonín (11/2023-2/2025)


15.11.2023 = Ředitelství vodních cest ČR zasílá žádost o povolení zásahu
29.11.2023 = KÚ v Brně oznamuje zahájení řízení
29.12.2023 = Děti Země zasílají vyjádření

29.02.2024 = KÚ v Brně povoluje škodlivý zásah s 24 podmínkami
18.03.2024 = Voda z Tetčic zasílá blanketní odvolání, které 02.05.24 doplňují o důvody
26.03.2024 = Děti Země zasílají blanketní odvolání, které 10.05.24 doplňují o důvody
07.02.2025 = Ministerstvo životního prostředí obě odvolání zamítá a ukládá 4 změny

17.04.2025 = Děti Země zasílají správní žalobu ke KS v Brně (spis. zn. 30 A 26/2025)
30.03.2026 = Krajský soud v Brně žalobu Dětí Země zamítá
21.04.2026 = Děti Země zasílají kasační stížnost (spis. zn. 2 As 73/2026)


IV. Výtah ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ z 3/2022 k potřebě rozvoje rekreační plavby na Vltavě, Labi a na Baťově kanálu (zde https://nku.cz/assets/kon-zavery/k21003.pdf)


„Poskytování a čerpání peněžních prostředků státu a EU určených na rozvoj rekreační plavby provázejí nedostatky, které snižují účelnost, hospodárnost a efektivnost jejich využití...

Vyhodnocením skutečných přínosů projektů ani celkových výsledků financování rozvoje rekreační plavby z peněžních prostředků státu a EU se MD nezabývalo...

ŘVC při přípravě projektů a MD při jejich schvalování nevytvořily předpoklady pro objektivní vyhodnocení jejich výsledků a přínosů, tedy i účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynaložených na jejich přípravu a realizaci...

MD i ŘVC zdůvodňují potřebnost a efektivnost projektů na podporu rozvoje rekreační plavby především přínosy z rozvoje cestovního ruchu. Ty jsou ale podmíněny řadou dalších opatření spadajících do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále také „MMR“).

Efektivnost infrastrukturních projektů na podporu rozvoje rekreační plavby, které NKÚ zkontroloval, ŘVC dokládalo analýzami opírajícími se především o přínosy z cestovního ruchu. O ně se opírají i souhrnná hodnocení očekávané efektivnosti investic na podporu rozvoje rekreační plavby a osobní lodní dopravy.

Tato souhrnná hodnocení vycházejí z ohodnocení atraktivity turistických cílů v blízkosti navržených přístavů a přístavišť a z předpokladu nárůstu zájmu o tyto turistické cíle díky jejich dostupnosti vodní dopravou...

Při prokazování efektivnosti projektů se ŘVC opíralo především o odhady nárůstu počtu turistů a jejich útrat v důsledku realizace projektů. Nestanovilo ale informační zdroje ani postupy pro ověření věrohodnosti a objektivnosti předpokladů, z nichž vycházelo...

Výsledkem Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na Baťově kanále z června 2019 (...) byl návrh čtyř variant dalšího rozvoje. Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost a zároveň nejnižší citlivost na změnu kritických proměnných (je efektivní až do navýšení nákladů o 74,83 % nebo snížení poptávky o 36,31 % oproti předpokladům).

Oproti tomu nejnákladnější varianta č. 1 počítala s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč, měla nejnižší efektivnost a byla nejrizikovější (přestává být efektivní při navýšení nákladů o 28,76 % nebo při snížení poptávky o 21,03 %). V závěru hodnocení přitom byla za nejvhodnější variantu označena nejméně efektivní varianta č. 1 s odvoláním na „dosažení vytyčených cílů v rozvoji Baťova kanálu“, zejména posílení turistického ruchu.

MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo... Nepředložilo ale žádný doklad, v němž by byly cíle pro rozvoj Baťova kanálu konkrétně stanoveny a k těmto cílům uvedlo jen obecné a nekonkrétní informace.

Postup, kdy MD o přípravě a realizaci projektů na Baťově kanálu s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč rozhodovalo podle nejasných kritérií... nepovažuje NKÚ za transparentní...

Výběr nejnákladnější, nejméně efektivní a přitom nejrizikovější varianty bez náležitého a přezkoumatelného zdůvodnění není v souladu s právním předpisem.

Takovýto postup je spojen s významným rizikem neúčelného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státu a EU na přípravu a realizaci projektů s přínosy vázanými na dokončení jiných projektů, jejichž realizace je z různých důvodů odkládána...“