Děti Země a další účastníci územního řízení uspěli s odvoláními


Ministerstvo dopravy na základě deseti odvolání, které byly podané proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 19. srpna 2021 o změně umístění rekonstrukce železničních tunelů v Nelahozevsi, žádost Správy železnic z června 2020 svým rozhodnutím ze dne 27. září 2022 zamítlo.

Stavba například nebyla v souladu s územním plánem a s požadavky závazného stanoviska EIA, způsobovala nadlimitní intenzity hluku, kácení dřevin bylo povoleno nezákonně a chybělo povolení k zásahu do biotopů.

„Jelikož jsme uspěli se šesti body z celkových jedenácti v našem odvolání ze září 2021, tak jsme se zamítavým rozhodnutím Ministerstva dopravy spokojeni. Navíc byly naše námitky i ostatních devíti odvolatelů, kteří upozornili na další chyby, překvapivě i pečlivě vypořádány,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Územního řízení se během dvou let kromě Dětí Země aktivně účastnil i spolek Dvořákova stezka a Spolek Na Skalách Kralupy nad Vltavou, dále obec Nelahozeves, společnost Marina Vltava, s. r. o., a pět fyzických osob.

Podle Dětí Země bylo především bizarní, že Krajský úřad Středočeského kraje územní rozhodnutí vydal, i když dokumentace předložená firmou SUDOP PRAHA byla v rozporu s územním plánem Nelahozevse, se závazným stanoviskem EIA ohledně absence sledování kvality vody ve vodotečích a se stanoviskem na ochranu krajinného rázu ohledně výšky protihlukových stěn.

Navíc chyběla povolená výjimka ke škodlivému zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů, ačkoliv existenci tohoto rozhodnutí proces EIA jasně očekával.

„Tak špatnou dokumentaci jsme již dlouho neviděli a přitom si ji za veřejné peníze objednal státní investor, který v minulosti snad již nějaké železniční tratě připravoval a stavěl. Navíc se opět ukázalo, že odbornou kvalitou neoplývá ani stavební úřad na krajském úřadě, který má být dle nového stavebního zákona garantem zákonnosti, neboť jen opsal názory žadatele a námitkami účastníků se příliš nezabýval,“ upozorňuje dále Patrik

Podle Patrika lze toto řízení přesto považovat za důkaz správného fungování právního státu, neboť sice došlo k selhání státního investora a prvostupňového stavebního úřadu, nicméně aktivní účastí spolků, občanů a firem v řízení a kvalitou nadřízeného úřadu a dotčených orgánů byly odhaleny nezákonnosti, takže došlo k nápravě.

„Řízení hlavně potvrdilo pozitivní význam účasti spolků a dalších účastníků řízení, neboť další vady byly zjištěny i přezkumem závazných stanovisek. Došlo tak ke zrušení závazného stanoviska o údajném souladu stavby s územním plánem, o povolení kácení dřevin a o ochraně veřejného zdraví před hlukem,“ uzavírá Patrik.

Děti Země se umisťováním významného železničního záměru účastnily teprve podruhé. Poprvé to bylo v letech 2005 až 2018 pro odsun železničního nádraží v Brně, kdy se jim podařilo územní rozhodnutí dvakrát zrušit.


* * * * * * * * * * *


I. Průběh řízení o změně umístění dokončeného záměru rekonstrukce nelahozeveských tunelů během 2 let


26.06.2020 = Správa železnic podává žádost
10.11.2020 = Krajský úřad Středočeského kraje oznamuje zahájení řízení
01.12.2020 = Děti Země posílají přihlášku do řízení
09.12.2020 = Krajský úřad Středočeského kraje oznamuje nové zahájení řízení
25.01.2021 = Děti Země posílají vyjádření
19.08.2021 = Krajský úřad Středočeského kraje vydává územní rozhodnutí
17.09.2021 = Děti Země posílají formální odvolání, přičemž odvolání posílá dalších devět účastníků řízení
04.10.2021 = Děti Země posílají odvolání s důvody
10.08.2022 = Ministerstvo dopravy sděluje, že k novým podkladům lze poslat vyjádření
06.09.2022 = Děti Země posílají vyjádření k novým podkladům v odvolacím spise
27.09.2022 = Ministerstvo dopravy žádost Správy železnic o vydání změny územního rozhodnutí zamítá


II. Průběh územního řízení pro záměr Železniční uzel Brno během 13 let


09.12.2005 = SŽDC a Statutární město Brno podávají žádost
27.11.2006 = UMČ Brno-střed vydává územní rozhodnutí č. 1
29.12.2006 = Děti Země a další účastníci řízení podávají odvolání
31.05.2007 = Magistrát města Brna všechna odvolání zamítá
15.08.2007 = Děti Země, další spolek a 13 fyzických osob podávají žalobu ke Krajskému soudu v Brně
12.12.2008 = Krajský soud v Brně rozsudkem ruší rozhodnutí MM Brna i ÚMČ Brno-střed
02.07.2010 = ÚMČ Brno-střed vydává územního rozhodnutí č. 2
09.08.2010 = Děti Země a další účastníci řízení podávají odvolání
28.11.2011 = Magistrát města Brna územní rozhodnutí č. 2 ruší
18.09.2013 = ÚMČ Brno-střed vydává územní rozhodnutí č. 3
25.10.2013 = Děti Země a další účastníci řízení podávají odvolání
10.12.2018 = Krajský úřad Jihočeského kraje všechna odvolání zamítá


III. Výběr ze závažných zjištění Ministerstva dopravy v jeho zamítavém rozhodnutí ze dne 27. 9. 2022 (cit.)


str. 33
Stručně shrnuto, MZd a MMR s konečnou platností posoudily záměr se závěrem, že není přípustný. Jejich závazné závěry jsou konečné. Stávající záměr neobstál ve smyslu § 92 odst. 2 stavebního zákona.

str. 39
Nelze si nepovšimnout, že napadené rozhodnutí je sice značně rozsáhlé, ale z podstatné části rozsáhlosti nedosahuje tím, že by účastníkům řízení úplným a přesvědčivým způsobem krajský úřad vysvětlil své úvahy, v čem jsou námitky liché nebo irelevantní... Námitky a skutečnosti hodnocení z úřední povinnosti řešil mnohdy úsporně a izolovaně bez souvislostí.

str. 51
Záměr tedy z hlediska ochrany veřejného zdraví neobstál z důvodu zhoršení hygienických limitů pro hluk v denní i noční době navzdory množství navržených protihlukových opatření včetně IPO. Navíc za předpokladu výšky PHS, které jsou zčásti v rozporu s ÚP Nelahozeves, tj. při souladu a nižší výšce by evidentně byla situace ještě více zhoršena.

Jinak řečeno MZd říká, že smyslem řešení protihlukových opatření v územním řízení není konstatovat, že tu zůstává 16 objektů nadlimitně zatížených i přes snahu o protihluková opatření „k dořešení“ (jde o slova hlukové studie) a problém se přesouvá neurčitě do dalších stupňů přípravy záměru (s tím, že se IPO případně zpřesní ve zkušebním provozu...). Na tom ministerstvo nespatřuje nic nesrozumitelného.

Z podkladů pro vydání rozhodnutí vyplývá, že hlukové limity budou překročeny, a MZd nesouhlasí s dokumentací. Přestože krajský úřad nemohl předvídat změnu závazného stanoviska KHS na nesouhlasné, už v poměrech okolností známých v prvním stupni krajský úřad nepřípustně redukoval otázku na jakousi rozpravu mezi účastníky řízení a KHS, v níž krajský úřad vystupuje jako jakýsi „prostředník“, který je nadán pouze pravomocí sepsat výsledné rozhodnutí bez pravomoci provádět jakékoliv posouzení. Tak tomu ale není.

str. 53
Ačkoliv krajský úřad i Správa železnic jsou profesionály na poli stavebního práva, ministerstvo zjevně musí připomenout, že posouzení záměru z hlediska požadavků na využívání území se podle § 90 odst. 1 písm. a) stavebního zákona provádí z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba uplatnění námitky účastníkem řízení. Vypořádání krajským úřadem přitom neobstojí, ani kdyby šlo o otázkou řešenou „jen“ z úřední povinnosti. Nemá šanci obstát, když stran této otázky ještě mnozí účastníci řízení uplatnili rozsáhlé námitky.

Pochybil tedy nejen krajský úřad, ale i Správa železnic, která celou žádost evidentně koncipuje stylem nezohledňujícím existenci § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., resp. ji vykládá natolik restriktivně tak, že se, soudě podle jejího přístupu (jejích projektantů), posouzení požadavků tohoto ustanovení údajně vyčerpává posouzením veřejnoprávních hygienických limitů...

str. 55
Správa železnic jako profesionál v oblasti železničních staveb musela a musí být srozuměna s tím, že buď navrhne stávající stabilizovanou trať stavebně upravit bez potřeby územního rozhodování a s tím spojeného nepoužití vyhlášky č. 501/2006 Sb., nebo navrhne zásadnější změny vyžadující územní rozhodování a použití vyhlášky č. 501/2006 Sb. Jelikož zvolila druhou možnost, nemůže k poměrně rozsáhlému zhoršení hlukové situace, které není přípustné už z hlediska veřejného zdraví, uvést z hlediska obecného požadavku na využívání území nicneříkající větu „navržené technické řešení nezhorší kvalitu prostředí ani hodnotu území“, ale snést komplexnější a přesvědčivější argumenty. Jelikož Správa železnic nenavrhla záměr rekonstrukce tunelů tak, aby obstál z hlediska ochrany veřejného zdraví, konsekventně při zhoršení hlukové situace nemohla uspět ani z hlediska naplnění požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb. stran kvality prostředí.

str. 59
Za těchto okolností skutečně není možné odmítnout důvodnou argumentaci odvolatelů. Správa železnic doložila podklady, ze kterých plyne, že rozhodnutí o povolení výjimky sama shledala jako nutné doložit a přesto tak neučinila. Správa železnic nemůže být překvapena požadavkem na doložení rozhodnutí o povolení výjimky pro účely územního řízení podle § 86 odst. 2 písm. b) stavebního zákona.

str. 60
Lze se spíše pozastavit nad tím, že spolek Dvořákova stezka hned v úvodu námitky přesným označením a výslovně odkázal na shodné podklady jako ministerstvo (zejména přírodovědný průzkum v části E.2.4 dokumentace se závěrem o nutnosti povolit výjimku) a Správa železnic tento zcela konkrétní a věcný odkaz na její vlastní dokumentaci přehlíží, jako kdyby tento argument neexistoval.

str. 65
Ačkoliv opěrná zeď je součástí dráhy, podstatou otázky souladu se závazným stanoviskem (potvrzeným KÚ OŽPZ včetně dané podmínky) není, zda a co je součástí dráhy, zda PHS může nebo nemůže existovat bez opěrné zdi, ale že PHS má být max. výšky 1,2 m nad rostlým terénem. Nikdo nezpochybňuje, že opěrná zeď a PHS na ní je či není nutná, ale že nevyhovuje dané podmínce.

str. 66
PHS jsou navrženy vyšší než 1,2 m nad rostlým terénem, tj. jsou navrženy v rozporu se závazným stanoviskem městského úřadu a KÚ OŽPZ.