Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o mediálních oslavách výstavby dálnic a o mediálním tichu jejich problémů při povolování, který vyšel v časopise A2 (19.01.2022).

Aktuální americký film s názvem K zemi hleď! připomíná, že existují různé světy. A je pouze na nás, ke kterým z nich upřeme svou pozornost.

Ve filmu sledujeme sféru politiky, v níž jde o udržení moci za každou cenu, oblast médií a sociálních sítí zaměřenou hlavně na popularitu, akademické prostředí s jeho snahou upozornit na riziko zániku planety a konečně svět lidí v každodenním shonu.

Různě rizikové oblasti tu byly, jsou a budou. V tomto sloupku bych se rád zaměřil na české dálnice a silnice. Právě přelom roku je pro toto téma nejvhodnější doba, neboť se často zahajuje jejich výstavba i provoz. Velmocenský betonový úspěch ovšem každoročně poněkud zastírá rizika těchto staveb i kritiku provázející jejich povolování.

Od poloviny prosince 2021 se tedy opět slavilo. Nejprve byla zahájena výstavba dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, která se povolovala dvacet let. Tak dlouho totiž státu trvalo, než překonal odbornou a právní kritiku veřejnosti a získal všechna oprávnění. O zákonnosti stavebního povolení ještě ovšem rozhodne soud.

Během dvou dnů se zprovoznila dálnice D35 z Opatovic do Časů, jejíž příprava trvala dlouhých třináct let, aniž by kdokoli věděl proč. Krátce poté se otevřela dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře, o níž se rozhodovalo pro změnu dvaadvacet let.

Mohlo to být ještě déle, ale stát v srpnu 2018 sepsal s Dětmi Země kompromisní dohodu, takže se začalo stavět dřív. Tento vstřícný postoj ovšem skončil v zapomnění.

Na začátku prosince Děti Země zveřejnily, že proti umístění křižovatky nad dálnicí D48 u automobilky v Nošovicích bylo podáno šest odvolání, která mimo jiné žádají, aby se stavba posunula asi o dvě stě metrů mimo biokoridor, do nějž by zasáhla. Soudní pře trvá absurdních dvanáct let, neboť stát jednoduchou změnu odmítá.

V polovině prosince se pak marně upozorňovalo na to, že dálnice D8 v Českém středohoří byla sice před pěti lety otevřena, ale dosud nebyla zkolaudována. Chybějí zde dvě dodatečná stavební povolení a jedno územní rozhodnutí. Navíc má začít nové stavební řízení pro úsek v délce téměř pěti kilometrů, což stát už devět let sabotuje.

Přestože veřejnost na různá rizika při přípravě dálnice upozorňovala, stala se D8 symbolem zpackané přípravy a výstavby. A také porušování zákonů, jež sice stále pokračuje, ale po jejím zprovoznění o ně mediální svět úplně ztratil zájem.

Na konci prosince aktivisté ekologických organizací připomněli, že se v Třebíči připravuje sporný obchvat, který má snížit počet aut v městě a zajistit dovoz jaderného bloku v Dukovanech. Nová trasa totiž likviduje část města s jeho rekreačním zázemím, takže o žádný obchvat ve skutečnosti nejde. Navíc se již téměř čtyři roky čeká na posouzení vlivů na životní prostředí včetně možných variant. I tuto kauzu ale provází mediální ticho.

Americký film K zemi hleď! i povolování českých silnic a dálnic mají tudíž jedno společné: velký svět ignoruje či zesměšňuje problémy, na které malý svět upozorňuje.

Zatímco ve filmu astronomové předpověděli, že na naši planetu spadne kometa, v České republice v červnu 2013 rozestavěnou dálnici D8 zavalil obrovský sesuv, přesně podle predikcí geologů. A takhle my si tu žijeme.