Ředitelství vodních cest ČR bezuzdně utrácí veřejné prostředky
Děti Země z veřejného registru smluv zjistily, že Ředitelství vodních cest ČR podepsalo v lednu 2020 smlouvu s firmami Vodní cesty a PROVOD – inženýrská společnost o vyhledání míst na Vltavě a Labi pro obracení dlouhých lodí s cílem rozvíjet lodní dopravu, jak očekává neschválená Koncepce vodní dopravy 2016-2023.
Studie za 538 tisíc korun má být hotová za osm a půl měsíců. Podle Dětí Země jde o zbytečné a bezuzdné utrácení veřejných prostředků, neboť mají pochybnosti o účelnosti a ceně této zakázky.
„Jednak se nám zdá bizarní, pokud stát dosud neví, kde by se mohly dlouhé lodě na Vltavě a Labi obracet, ačkoliv to bude logicky v blízkosti přístavů, a kdyby to fakt nevěděl, tak stejně jde jen o virtuální problém, neboť jen stěží k nám v nejbližších třiceti letech takové lodě zajedou a potřebovaly by se někde otočit. Jsme na střeše Evropy a navíc lze spíše očekávat nedostatek vody v řekách,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Podle Patrika by měl nový ministr dopravy Karel Havlíček jako byznysový a státní manager spolu s ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňkem Hořelicou prověřit účelnost této zakázky i její náklady, i když jsou podlimitní.
Podle Dětí Země je jednak samotný cíl zakázky absurdní a jednak cena nemusí odpovídat skutečnostem, zvláště když ji od ŘVC ČR získala firma Vodní cesty, a. s., Jana Skalického.
Ten přitom v dubnu 2019 jako nejviditelnější propagátor antiekologického plavebního kanálu u Přelouče s trasou přes cenné Slavíkovy ostrovy i plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe získal titul Ropák 2018.
„Nejvyšší kontrolní úřad již v minulosti opakovaně upozorňoval, že ŘVC ČR utrácí veřejné prostředky nesprávným způsobem. ŘVC ČR dokonce po kontrole SFDI v roce 2017 muselo vracet částku blížící se až jednomu miliónu korun, neboť řadu podlimitních veřejných zakázek zadalo nezákonně a netransparentně, výdaje najatých firem nebyly vždy řádně doloženy a ani vždy řádně kontrolovány,“ upozorňuje dále Patrik.
Děti Země se také domnívají, že současné hledání míst na Vltavě a Labi, kde by se lodě délky až 137 metrů mohly obracet, je nelogické a zhola předčasné, neboť na základě odborného stanoviska Správy Národního parku České Švýcarsko ze 13. listopadu 2018 nelze Koncepci vodní dopravy do roku 2023 schválit, takže je nerealizovatelná.
Podle ní má totiž mj. dojít i k výstavbě jezu u Děčína, který ovšem způsobí nevratné zničení evropsky chráněného území NATURA 2000 na Labi. Ekologicky rizikovým je i kanál u Přelouče přes Slavíkovy ostrovy.
Podle zjištění NKÚ z června 2019 se za přípravu jezu u Děčína utratilo téměř 626 miliónů korun a plavebního kanálu u Přelouče kolem 301 miliónů korun, tzn. celkem asi 927 miliónů korun, a to bez kladného efektu.
* * * * * * * * * *
I. Vyhledávací studie infrastruktury vodních cest: Lokalizační a dispozičně-technická studie obratišť na labsko-vltavské vodní cestě v rámci sítě TEN-T (538 tisíc Kč bez DPH)
https://smlouvy.gov.cz/smlouva/11394752
Ředitelství vodních ČR + Vodní cesty, a. s., a PROVOD – inženýrská společnost, s. r. o.
16.01.2020 = zveřejnění smlouvy
30.09.2020 = dokončení díla (8,5 měsíců)
„Cílem... je prověření stávajícího stavu obratišť na části labsko-vltavské vodní cesty zařazené do základní sítě TEN-T (vyjma úseku Přelouč – Kunětice) a na jeho základě lokalizovat vhodná místa pro zajištění bezpečného otáčení plavidel plné návrhové délky v blízkosti přístavů, překladišť a plavebních zařízení ve smyslu principů Strategického cíle „Zajištění výkonné infrastruktury vodních cest s minimálními vlivy na říční ekosystémy včetně financování“ Specifického cíle „zvýšení efektivnosti dopravy na síti TEN-T“ Koncepce vodní dopravy pro období 2016-2023 vzaté na vědomí vládou České republiky usnesením č. 685 ze dne 25. 9. 2017.
Na dolním Labi a na Vltavě od Mělníka do Prahy lze díky rozměrům plavební dráhy a plavebních komor efektivně provozovat sestavy délky až 137 m, na středním Labi pak plavidla délky až 85 m, jež jsou schopné zajistit maximálně efektivní provoz. V některých lokalitách u přístavů ale současná obratiště neumožňují bezpečný obrat celých sestav, a to ani pomocí dokormidlovacího zařízení.
Rozpojování sestav pro uskutečnění obratu je složitá a nebezpečná operace, a proto absence obratišť brání využívání plných parametrů vodní cesty. Současná obratiště tak budou upravena pro největší parametry lodních sestav. Zároveň bude vyhodnoceno řešení přepravy a obracení plavidel dle § 36 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Při návrhu budou rovněž zohledněny evropské dokumenty „Good navigation status“ a materiály „PIANC“...
Hlavním výstupem tohoto bodu plnění budou návrhové oblasti pro umístění obratišť ve formě konečné návrhové sítě, včetně definice jejich spádových oblastí a návrhových parametrů...
II. Zpráva NKÚ č. 17/32 „Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo dopravy a jeho vybrané organizační složky státu“ (2018)
„ŘVC mělo několikanásobně vyšší náklady na právní služby v přepočtu na jednoho zaměstnance než ostatní kontrolované organizační složky státu. V roce 2017 u něj vzrostly oproti roku 2016 průměrné měsíční mzdové náklady na jednoho zaměstnance o 34 %...
Objemově nejvýznamnějšími položkami nákladů na činnost byly pokuty, penále a úroky z prodlení – viz níže bod 4.1.1 (jejich podíl byl v průměru 41 %), odpisy dlouhodobého majetku (jejich podíl byl v průměru 15 %) a náklady na ostatní služby (jejich podíl byl v průměru 14 %)...
ŘVC mělo v letech 2015 až 2017 nejvyšší průměrné roční náklady na právní služby vztažené na jednoho zaměstnance, a to 153386 Kč... ŘVC... muselo uhradit náklady soudních řízení a úroky z prodlení v celkové výši 82 tis. Kč (nedodržení § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.).“