Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o angažovanosti občanů během roku 1989 a roku 2019 na ochranu demokracie a příznivého životního prostředí, který vyšel v časopise A2 (06.11.2019).


Na konci října proběhl v Jihlavě 23. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož součástí bylo Inspirační fórum, které se mimo jiné zabývalo společenským vývojem posledních tří desetiletí a také životním prostředím. Pokud obě témata vztáhneme k roku 1989, vznikne následující přehled.

Ve dnech 15. až 19. ledna 1989 probíhají na Václavském náměstí v Praze demonstrace, při kterých je zadrženo asi 1400 lidí. V květnu 1989 vznikají Pražské matky, které 29. května pořádají pochod městem za čistý vzduch. Ve stejný den podává žádost o oficiální registraci Ekologická společnost. Dne 29. června je zveřejněna petice Několik vět, která kromě dalšího žádá nezávislé posouzení projektů majících škodlivý vliv na životní prostředí. Do listopadu ji podpoří asi čtyřicet tisíc lidí. Na 21. srpna byla na Václavské náměstí svolána demonstrace proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, které se účastní asi 1500 osob.

O dva týdny později je v Ostravě založen Severomoravský ekologický klub, dva dny nato vzniká Zelený klub v Litoměřicích a na konci září i v Praze. Na konci září asi šedesát lidí v Praze zakládá Děti Země a v Brně vzniká Hnutí DUHA.

O měsíc později probíhá na Václavském náměstí demonstrace k výročí vzniku Československa, které se účastní asi tři tisíce lidí. Dne 11. listopadu 1989 se v Teplicích schází asi osm set lidí, kteří žádají pravdivé informace o životním prostředí. V dalších dvou dnech jich přichází kolem pěti stovek a je svolána veřejná diskuse.

V pátek 17. listopadu 1989 organizuje Nezávislé studentské sdružení STUHA a pražská organizace Svazu socialistické mládeže pochod Prahou k padesátému výročí uzavření českých vysokých škol. Asi deset tisíc lidí se zúčastní večerního pochodu na Národní třídu. Zde dochází k brutálnímu zásahu proti demonstrantům, čímž začíná „sametová revoluce“.

Z přehledu jasně vysvítá důležitost veřejné činnosti občanů, která v době vlády KSČ vyžadovala jistou odvahu. Navíc se do popředí dostávají i ekologická témata. Před třiceti lety tedy nejen sílila veřejná angažovanost, ale také vznikaly nové ekologické iniciativy.

V tomto světle je povzbudivé, že letos spolek Milion chvilek dokázal v Praze od 29. dubna do 23. června uspořádat šest demonstrací za nezávislou justici – přičemž té poslední se zúčastnilo přes 280 tisíc lidí – a na 16. listopad plánuje další.

Neméně významné jsou stávky středoškolských studentů za ochranu klimatu Fridays For Future, kterých se od 15. března do 25. října odehrálo pět a 29. listopadu se bude konat další. Česká odnož iniciativy Extinction Rebellion letos uspořádala téměř deset veřejných akcí, které navazují na činnost hnutí Limity jsme my a na nichž upozorňuje na rizika globálních změn klimatu a na pokles biodiverzity.

K nějaké velké změně to sice asi nepovede, nicméně stav demokracie stále závisí na angažujících se občanech. I proto jsou jakékoliv aktivity v tomto směru nesmírně cenné.