Výjimka je bizarní, neboť stavba má nulový užitek, tvrdí Děti Země

Krajský úřad Pardubického kraje na základě žádosti Ředitelství vodních cest ČR ze dne 18. února 2019 povolil dne 14. června 2019 výjimku ze zákona ke škodlivému zásahu do biotopů devíti cenných druhů živočichů, platnou na deset let při modernizaci plavebního stupně Srnojedy na Labi u Pardubic, neboť jde o převažující veřejný zájem.

Děti Země proti výjimce podaly dne 10. července 2019 odvolání, jelikož podle nich má stavba nulový veřejný užitek, který se její modernizací zvýší na téměř nulový.

„Výjimka pardubického krajského úřadu pro stupeň Srnojedy je typickou ukázkou pohrdání zákona, zájmy ochrany přírody a kritickými odbornými názory spolků, neboť stejný postup již předvedl při vydání dvou výjimek pro plavební kanál u Přelouče v roce 2010, které pak byly o šest let později pro nezákonnost zrušené. Doufáme, že Ministerstvo životního prostředí na základě našeho odvolání rozhodnutí zruší,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik, který se kritikou vodních staveb na Labi zabývá více než patnáct let.

Podle něho jde o příklad jasného střetu zájmů a systémové podjatosti, neboť Pardubický kraj se již několik let snaží tvrdě prosazovat výstavbu plavebního kanálu u Přelouče za 3,1 miliard korun, veřejného přístavu Pardubice za 224 miliónů korun a nově i modernizace plavebního stupně Srnojedy za 418 milionů korun jako třetí nejdražší vodní investice na Labi.

Nejdražší je jez u Děčína za téměř 5,2 miliardy korun, který ovšem loni v listopadu dostal od Správy Národního parku České Švýcarsko „stopku“, neboť nelze uložit kompenzace.

„V kritických námitkách na téměř padesát stran jsme upozornili, že stavba nemá žádný významný dopravní, ekonomický a ani sociální užitek, což také vyplývá i z podkladů ve spise, a že bez existence přístavu Pardubice, kanálu u Přelouče a jezu u Děčína chybí jakákoliv naléhavá potřeba tuto stavbu modernizovat, jak také dokládají zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu a plány vlády, podle kterých se s ní do roku 2022 nepočítá,“ popisuje Patrik stručně důvody, proč podle něho výjimku nelze v současné době vydat.

Děti Země ve svém odvolání ze dne 10. července 2019 upozornily hlavně na to, že krajský úřad diskriminačně ignoroval jejich konkrétní výhrady proti stavbě i argumenty v kontextu s dalšími vodními stavbami na Labi a naopak od investora opsal jeho spekulace, floskule a řadu nesouvisející tvrzení, takže došlo k zásadnímu porušení rovnosti účastníků řízení a práva na přezkoumatelné vypořádání podaných námitek.

„Ředitelství vodních cest ČR se svými pro přírodu škodlivými stavbami prohrává téměř všude, neboť dokončení procesu EIA pro jez u Děčína, který začal v roce 2005, je v nedohlednu, na nový proces EIA pro kanál u Přelouče se čeká už čtyři roky a ještě další dva roky se čekat bude a plavební komoru Bělov na řece Moravě čeká nový proces EIA nebo přeprojektování stavby, jelikož nemá rybí přechod. Je proto logické, že tento zbytečný státní investor zkouší prosadit aspoň nějakou jinou velkou dopravní vodní stavbu,“ uzavírá Patrik.


* * * * * * * * * *


I. Průběh řízení o výjimce podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. ke škodlivému zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů stavbou „Modernizace plavebního stupně Srnojedy“ na Labi


01) 28.04.2016 = Ředitelství vodních cest ČR podává žádost o výjimku pro 10 druhů živočichů
02) 19.08.2016 = KÚ Pardubického kraje povoluje výjimku s 18 podmínkami
03) 06.09.2016 = Ředitelství vodních cest ČR podává odvolání
04) 08.09.2016 = Děti Země podávají odvolání
05) 06.02.2017 = Ministerstvo životního prostředí v Hradci Králové rozhodnutí o výjimce ruší
06) 05.02.2018 = KÚ Pardubického kraje řízení o výjimce zastavuje

07) 18.02.2019 = Ředitelství vodních cest ČR podává žádost o výjimku pro 9 druhů živočichů
08) 12.04.2019 = Děti Země podávají vyjádření č. 1
09) 16.05.2019 = Děti Země podávají vyjádření č. 2
10) 27.05.2019 = Děti Země podávají vyjádření č. 3
11) 14.06.2019 = KÚ Pardubického kraje povoluje výjimku s 15 podmínkami
12) 10.07.2019 = Děti Země podávají odvolání


II. Plánované dopravní vodní stavby na Labi podle Koncepce vodní dopravy (srpen 2016)


Stavba Investiční náklady (mil. Kč)

Zlepšení plavebních podmínek na Labi Ústí n. L. – státní hranice plavební stupeň Děčín 5 150
Stabilizace plavební dráhy v přístavu Chvaletice 88
Stupeň Přelouč II 3 063
Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi 223
Modernizace plavebního stupně Srnojedy 418
Veřejný přístav Pardubice 224
Úprava plavebního značení elektrického vedení na Labi 1
Modernizace ochranných stání v Lovosicích a Hřensku 24
Ochranné stání Žernosecké jezero 18
Modernizace rejd plavební komory Dolní Beřkovice 112
Přístaviště Děčín – Smetanovo nábřeží 19
Přístaviště Malé Žernoseky 51
Přístaviště Roudnice nad Labem 19
Přístaviště Štětí 16
Přístaviště Mělník 38
Přístaviště Neratovice – Lobkovice 20
Přístaviště Brandýs nad Labem cca 20
Přístaviště Čelákovice 20
Ochranný přístav Nymburk – stání pro sportovní plavidla a OLD 17
Přístaviště Poděbrady 20
Přístaviště Oseček 18
Rekreační přístav Kolín 44
Přístaviště Brná cca 20
Modernizace plavebního značení na plavebních komorách dolního Labe cca 10
Čekací stání pro malá plavidla na Labi cca 164
Veřejný přístav Lázně Toušeň cca 300
Veřejný přístav Nymburk cca 250
Rekreační přístav Pardubice cca 150
Sjezdy do vody na Labi cca 20
Další síť přístavišť a servisních center na Labi cca 150
Ochranná stání na Labské vodní cestě cca 300
CELKEM cca 10 987
Dokončené stavby na Labi
modernizace komory Brandýs nad Labem cca 110
modernizace komory Velký Osek cca 104