Sesuv způsobil nezajištěný zářez trasy dálnice ve svahu a vysoké dešťové srážky

Podle informací odborníků ze Stavební fakulty Technické univerzity Ostrava, které vyplývají z jejich veřejné video-prezentace z května 2019, byly hlavními příčinami obrovského sesuvu, který dne 7. června 2013 zasypal rozestavěnou trasu dálnice D8 v Českém středohoří a zničil asi 200 metrů železniční tratě, jednak od roku 2009 nezajištěný vysoký zářez svahu s trasou dálnice a dále vytrvalé deště během června 2013.

Tyto názory zcela potvrzují i předpoklady Dětí Země, které se dálnicí zabývají od roku 1996.

„Riziko oživení sesuvů ve vybrané trase dálnice D8 bylo známé již v roce 1995 ze schvalování územního plánu Litoměřicka. Děti Země na tuto skutečnost pak od roku 1996, kdy probíhal proces EIA, opakovaně upozorňovaly, od roku 2004 dokonce s odborným posudkem v ruce, nicméně ani po zahájení výstavby v listopadu 2007 tato varování nebral státní investor vážně,“ upozorňuje předseda Dětí Země Miroslav Patrik, který připomíná, že až dva rozsudky v roce 2012 doložily, že trasa dálnice byla vybrána nezákonně.

Děti Země v dubnu 2010 při kontrole výstavby dálnice v km 56,5 zjistily, že na řadě míst je svah zaříznuté dálnice velmi nestabilní, takže z něho vyvěrá podzemní voda, přičemž stavební firmy se svah marně snaží zatížit návozem kameniva.

Právě dlouhodobě nezajištěný vysoký zářez dálnice ve svahu byl podle jejich názoru z července 2013 jedním ze spouštěčů sesuvu v červnu 2013, kdy navíc probíhaly dlouhotrvající deště.

Obě tyto předpokládané příčiny sesuvu také nyní potvrdili odborníci z Technické univerzity Ostrava, kteří dne 15. května 2019 zveřejnili téměř 17 minut dlouhou video-prezentaci, která na základě inženýrsko-geologických, hydrologických, hydrogeologických a geotechnických podmínek simuluje průběh sesuvu i jeho příčiny.

Těžba kamene v lomu Dobkovičky a ani uložení štěrku na jeho okraji tak sesuv nezpůsobily.

Video v 6:12 minutě upozorňuje na lokální deformace zářezu s výrony podzemní vody od roku 2009.

Od 12:30 minuty probíhá animace sesuvu, přičemž z komentáře vyplývá, že asi čtyřicet dní před samotným sesuvem se objevují ve svahu nad dálnicí drobné trhliny půdy, dne 5. června 2013 vznikla velká trhlina pod železniční tratí a následující den dokonce trhlina na okraji lomu Dobkovičky.

Všechno to jsou tahové trhliny způsobené odlehčením paty svahu zářezem dálnice a nasycením zeminy deštěm území nad dálnicí až k okraji lomu. Ve spodní části svahu nad zářezem dálnice pak došlo dne 7. června 2013 k aktivaci sesuvu, která se přenesla na celý svah, přičemž zemina strhla i část skládky štěrku na okraji lomu Dobkovičky.

Dálnici D8-0805 délky 16,4 km stavělo sdružení firem pod vedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav, a. s., přičemž původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld. Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 15 mld. Kč (bez DPH) a termín dostavby z prosince 2010 se posunul na 2019: předčasné užívání je platné do 31. 12. 2020.


* * * * * * * * *


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Posouzení studie „Dálnice D8 – stavba 0805 Lovosice – Řehlovice“ pro Valbek a spol. v. o. s., Liberec (28. 3. 1995): „Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné... Toto území je velmi náchylné k tvorbě sesuvů. To by patrně znamenalo technicky i ekonomicky velmi náročné kotvení vozovky a stabilizaci rozsáhlého areálu sesuvného území.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření k „ÚPN VÚC Litoměřicko – Posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí“ (Terplan a. s., Praha) za geologickou oblast České středohoří (OG-8) (2. 8. 1995): „Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“


RNDr. Jiří Čelák (autorizovaný inženýr pro geotechniku): Závěrečná zpráva o orientačním inženýrskogeologickém průzkumu pro akci Dálnice D8 – stavba 0805“ (srpen 1995): „Z inženýrskogeologického hlediska bude nejkomplikovanější úsek mezi Dobkovičkami a prackovickým lomem... Nevhodným zásahem do tohoto území může dojít k ohrožení stability území i o značné rozloze... Upozorňujeme, že stavba v tomto úseku bude velmi náročná jak z hlediska projektování, provádění, tak i z hlediska nákladů. Doporučujeme zvážit, zda by trasa nemohla být z tohoto prostoru odkloněna.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření oblastního geologa pro České středohoří (OG-8) k vypracování dokumentace EIA dálnice D-8 v úseku Lovosice – Řehlovice (stavba 0805) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (8. 3. 1996): „Stanovisko Odboru územních vazeb MŽP ze dne 20. 4. 1995 bylo, bohužel, doporučeno sledovat koridor C s variantami 1 a 2, na nějž je EIA vypracována. Jak již bylo dříve několikrát poukázáno, je to koridor z geologického hlediska nejméně vhodný z důvodů kolize trasy se sesuvným územím nad Prackovicemi... Celkově lze hodnotit dokumentaci EIA jako velmi rozsáhlou, v mnohých ohledech podrobně zpracovanou, avšak z hlediska posouzení vlivu nejproblematičtějších technických prací na životní prostředí nedopracovanou. Proto nedoporučuji její přijetí a navrhuji dokumentaci ve výše zmíněných nedostatcích doplnit.“


Ing. Zdeněk Hroch, CSc. (Český geologický ústav): Orientační inženýrskogeologický průzkum pro akci Dálnice D8 – stavba 0805 v úseku mezi Sulejovicemi a Stadicemi (vyjádření ke stanovisku RNDr. Jiřího Čeláka v dokumentaci EIA) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (11. 3. 1996): „Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze... Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit. Doporučujeme proto vedení trasy dálnice přes České středohoří znovu přehodnotit.“


prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Závěry expertního posouzení svahových deformací v úseku dálnice D8 – stavba 0805 (širší oblast Prackovice) (červenec 1996): „Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Geologické vyjádření ke studii: „Tunel Kubačka, studie alternativního vedení trasy D8 stavba 0805 v úseku Chotiměř – Radejčín“ – pro firmu CZ-ABP s. r. o. (31. 1. 2001): „Povrchová varianta C se od staničení cca 56,0 dostává do kontaktu s rozsáhlou oblastí výše zmíněných sesuvných akumulací a antropogenních sedimentů ve všech svých uvažovaných modifikacích. Jedinou schůdnou možností je pilotáž – výstavba estakády v celé délce takto postiženého území (nejméně 2 km)... Jakýkoliv zásah je zde nevhodný, protože může velmi pravděpodobně vyvolat aktivizaci svahového pohybu a poškození trati.”


prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Geotechnické posouzení, dálnice D-8 stavba 805, varianty „tunel Kubačka“: Srovnávací posouzení geotechnických podmínek výstavby – autorizovaný odborný posudek – pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (17. 12. 2004): „Řada indicií svědčí o dlouhodobé stabilitě území – dvě železniční trati, silnice, několik dálkových vedení jde napříč svahem, aniž by se projevoval nějaký pohyb, žádné stavební objekty nejsou porušeny. Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... „Závěr: Z rozboru podmínek výstavby vyplývá, že tunelová varianta je finančně, technicky i časově podstatně náročnější než varianta povrchová. Obávám se, že varianta s tunelem by byla ještě dražší, než připouští autoři její studie. Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“


Jaroslav Pašek je autorizovaný profesor inženýrské geologie na Přírodovědecké fakultě UK, Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky – viz seznam ČKAIT: http://www.ckait.cz/autorizovane-osoby/p.


RNDr. Jan Čurda a kolektiv: Vyjádření k „návrhu vybudovat na dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice v CHKO České středohoří tunel Kubačka délky 3,35 km namísto dvou krátkých z geologického hlediska s důrazem na inženýrsko-geologické vlivy“ – pro Děti Země, sekci Za ekologicky čistou dopravu (16. 12. 2004): „Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... K variantě se schváleným územním rozhodnutím (varianta „ŘSD původní“) je možné říci, že prochází po svazích údolí Labe velmi komplikovaným územím poznamenaným těžební činností v bývalém lomu Prackovice a sesuvným územím s četnými vymapovanými sesuvy všech možných stáří až po recentní... Území se vyznačuje silnou náchylností k tvorbě kluzných ploch sesuvů – a to i v místech nejméně očekávaných... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti...“


K autorům stanoviska:
RNDr. Jan Čurda = vedoucí Správy oblastních geologů České geologické služby
RNDr. Pavel Kopecký = oblastní geolog České geologické služby
Ing. Petr Kycl = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
Mgr. Jiří Krupička = specialista ČGS pro inženýrskou geologii


RNDr. Miroslav Patrik a kol.: Podkladový materiál ekologických sdružení pro zastupitele Ústeckého kraje na jednání dne 9. 3. 2005: Dálnice D8 v CHKO České středohoří: informace o výhodách tunelu délky 3,44 km – Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu (8. 3. 2005), výtah: „Hlavní výhody tunelu Kubačka délky 3,44 km dle odborných údajů:
1) vyhýbá se biotopům zvláště chráněných druhů organismů
2) přes nejvyšší část Českého středohoří zahrnutou do Evropské ekologické sítě (EECONET) je trasa vedena v tunelu délky 3,44 km, čímž dojde k ochraně úbočí levostranného údolí Labe před navrhovanou výstavbou mostních konstrukcí v celkové délce cca 777 m (některé na sesuvech) a před negativními vlivy automobilového provozu, přičemž nebude nutné stavět dva tunely Prackovice a Radejčín v celkové délce cca 890 m,
3) z krajinářského hlediska zcela ochraňuje jádrovou oblast Evropské ekologické sítě, čímž dochází k eliminaci migrační bariéry zvěře a lidí v dlouhém úseku a k ochraně pohledových dominant (zejména od řeky Labe na levém úbočí nad obcí Prackovice nad Labem),
4) významným způsobem zabraňuje střetu vozidel se zvěří,
5) vyhýbá se nebezpečným sesuvným územím na úbočí Labe v délce několika stovek metrů,
6) je kratší o 550 m, přičemž převýšení je nižší o 24 m (tunel má velmi nízký sklon do 1,15 %), takže snižuje celkové množství výfukových plynů (v t/rok), intenzitu hluku a noční osvětlení“