Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika k návrhu ministra dopravy schválit novelu zákona o liniových stavbách se zavedením vysokých nevratných poplatků za podání odvolání, který vyšel v časopise A2 (27.02.2019).


Ultimátum. V neděli 17. února 2019 se konal pátý sněm hnutí ANO. Jeho předsedou se opět stal premiér Andrej Babiš, který se chlubí tím, že jeho hnutí je bez ideologie, takže je tu „pro všechny“.

Tentýž Babiš v květnu 2013 o demokracii a angažované veřejnosti prohlásil: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje jezevec, ekologický terorista a každý starosta chce mít výjezd.“

Za tento výrok pak získal antiekologickou Zelenou perlu. A byl to také on, kdo v prosinci 2014 na ministerstvo dopravy přivedl Dana Ťoka, který tehdy šéfoval stavební firmě Skanska.

Ťok se dnes chlubí dvěma úspěchy: od roku 1990 je nejdéle sloužícím ministrem dopravy a umí si poradit s veřejností, která prý svými demagogickými požadavky blokuje přípravu a výstavbu dopravních sítí, hlavně dálnic.

Jde o argumenty jako z padesátých let minulého století, kdy komunistická moc - ve jménu všech a pro všechny - urychleně budovala reálný socialismus, aby předhonila kapitalismus.

Ťok ovšem dosud nic kloudného nedokázal, a tak aspoň chrání betonovou lobby proti zájmům veřejnosti, která požaduje, aby byly dodržovány závazky Aarhuské úmluvy - chce mít informace, účastnit se rozhodování o stavbách a disponovat soudní ochranou.

A to se ministrovi, který už v roce 2015 jakožto příznivec antiekologických staveb a různých odborně nepodložených plánů získal Ropáka, samozřejmě nelíbí. Podle Ťoka je totiž ten, kdo požaduje dodržování zákonů na ochranu přírody a životního prostředí, nepřítel státu.

Jeho nejnovějším počinem je návrh novely zákona o liniových stavbách, podle něhož účastníci územního a stavebního řízení musí za odvolání zaplatit „vratnou kauci“ ve výši 25 tisíc korun a za napadení každého závazného stanoviska dalších deset tisíc korun. Za odvolání tedy můžete dát i 50 tisíc korun!

Stát peníze vrátí, ale jen když bude napadené rozhodnutí zrušeno. Háček je ovšem v tom, že šance na úspěch s odvoláním je téměř nulová. Odvolací státní orgán by totiž musel uznat, že podřízený státní orgán porušil zákon.

Nejde tudíž o „vratnou kauci“, ale o finanční bariéru, která má zabránit efektivní ochraně veřejných zájmů ze strany spolků a obcí (tedy ústavního práva na příznivé životní prostředí) a zájmů majitelů nemovitostí (tedy ústavního práva na ochranu soukromého majetku). Navíc se tak zabraňuje podání správní žaloby, neboť bez odvolání se nelze ani soudit.

Před rokem 1990 tu „pro všechny“ byla komunistická moc, kterou v zájmu třídního boje požadavky veřejnosti na ochranu životního prostředí nezajímaly. Dnes je tu „pro všechny“ hnutí ANO, které tyto požadavky jistě zajímají, ale až po zaplacení vysokého nevratného poplatku, jejž si mohou dovolit jen bohatí.

Skutečnost, že je tento návrh v rozporu s českým a evropským právem, Ťoka samozřejmě netrápí. Kdo má politickou moc, může přece vše!