Stát si prosadil, sám si schválil a nechal postavit zpackanou stavbu, tvrdí Děti Země

Děti Země považují předčasné užívání dálnice D8 z Bílinky do Řehlovic v Českém středohoří od soboty 17. prosince 2016 za bizarní populistické gesto českých politiků a státního investora Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Dálnice totiž není zcela dokončená, neboť se stále staví různé přeložky silnic, a také chybí pravomocné stavební povolení, které před třemi lety zrušil soud.

Navíc nelze věřit tvrzení ŘSD ČR a MD, že všechna rizika, která představuje úsek délky 2 km přes sesuvné území, budou efektivně vyřešena.

„Od roku 1996 jsme investora, úředníky a politiky opakovaně upozorňovali na nezákonný výběr koridoru a trasy dálnice D8 přes sesuvné území, která navíc poškozuje krajinný ráz chráněného území Českého středohoří se vzácnými organismy, a také že procesně a finančně jde o velmi rizikovou stavbu. Ovšem tyto odborné názory nebyly brány vážně, takže stát si dálnici D8 musel prosadit švindlem, jak dokládá řada nezávislých stanovisek a rozsudků,“ připomíná předseda Dětí Země Miroslav Patrik, který se stavbou zabývá dvacet dva let.

Nezákonný výběr koridoru a trasy dálnice D8 potvrdila stanoviska Ministerstva životního prostředí z roku 1999 a 2012, Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2000 a veřejného ochránce práv z roku 2003 a také tři rozsudky z roku 2012, které zrušily dílčí územní rozhodnutí.

V roce 2015 pak Ústavní soud uvedl, že zákony porušoval a chyboval i Krajský soud v Ústí nad Labem, který až na potřetí zrušil v roce 2010 územní rozhodnutí.

Dětem Země se také nelíbí, že někdo z ŘSD ČR či z Ministerstva dopravy nebo z hnutí ANO dopředu rozhodl o tomto termínu předčasného zprovoznění dálnice, aniž by již existovaly potřebné souhlasy vydané úřady.

„Za velký mýtus považujeme tvrzení, že Děti Země novou dálnici do Německa odmítaly, neboť naopak jsme vždy navrhovali různé alternativy. V lednu 1998 jsme předložili studii s dálnicí z Prahy přes Louny a na Most a pak jsme do roku 2005 pro dálnici D8 prosazovaly různě dlouhé tunely, včetně tunelu Kubačka, který ale ministr Miloš Kužvart neschválil v únoru 2001 a zastupitelé Ústecké kraje pak v březnu 2005,“ tvrdí dále Patrik.

Podle něho je také mýtem, že by přípravu a výstavbu dálnice D8 blokovala nějaká z dvaceti šesti podaných žalob, protože když bylo v červnu 2010 zrušeno územní rozhodnutí, tak už bylo vydáno 90 procent všech dílčích stavebních povolení a dálnice se tři roky stavěla.

Navíc soudy žalobám nepřiznávaly odkladné účinky, kromě jednoho případu, který stavbu také neovlivnil. Spolky nakonec v letech 2005 až 2013 vyhrály třináct sporů.

Dálnici D8 délky 16,4 km přes České středohoří staví sdružení firem pod vedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav, a. s., přičemž původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld. Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 15 mld. Kč (bez DPH) a termín dostavby z prosince 2010 se posunul na 2017-8: předčasné užívání je od 17. 12. 2016.


* * * * * * * * * *


Hlavní rozhodovací procesy o dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice přes České středohoří

01) 20.04.1995 = MŽP vydává stanovisko SEA s koridorem „C“ dálnice D8 ke studii firmy Valbek Liberec přes sesuvné území a se dvěma krátkými tunely (620 metrů a 270 metrů)

02) 21.12.1995 = MŽP vydává stanovisko SEA s koridorem „C“ dálnice D8 k ÚP VÚC Litoměřicko přes sesuvné území a se dvěma krátkými tunely (620 metrů a 270 metrů)

03) 15.11.1996 = MŽP vydává stanovisko EIA s variantou „C2“ dálnice D8 přes sesuvné území a se dvěma krátkými tunely (620 metrů a 270 metrů)

04) leden 1998 = Děti Země předkládají MŽP studii s názvem „Studie silnice R28 pro trasu E55 v poloze Most – Freiberg (alternativní návrh k dálnici D8+A17 Lovosice – Pirna) mimo CHKO České středohoří

05) 20.11.1998 = ředitel odboru na MŽP Petr Roth výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří nepovoluje

06) 13.07.2000 = náměstek ministra životního prostředí Josef Běle výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. pro průchod D8 přes CHKO České středohoří přes sesuvné území povoluje

07) prosinec 2000 = na žádost MŽP předkládá firma CZ-ABP studii D8 s tunelem Kubačka délky 3,35 km mimo sesuvné území

08) 14.02.2001 = ministr životního prostředí Miloš Kužvart výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb. pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří přes sesuvné území potvrzuje

09) 26.03.2002 = stavební úřad v Lovosicích vydává územní rozhodnutí pro celou dálnici D8

10) 17.01.2003 = Litoměřická výzva 60 spolků politikům a ŘSD ČR na podporu výstavby dlouhého tunelu na dálnici D8 mimo sesuvné území

11) 05.06.2003 = krajský úřad v Ústí nad Labem územní rozhodnutí pro celou dálnici D8 potvrzuje

12) 31.07.2003 = kritické stanovisko veřejného ochránce práv Otakara Motejla o zjištěných nezákonnostech při přípravě a schvalování dálnice D8 přes CHKO České středohoří přes sesuvné území

13) 2003-2012 = Děti Země a místní spolek podávají 26 žalob, přičemž vyhrávají 13 soudních sporů

14) 2004-2012 = vydávání asi 30 dílčích staveních povolení pro asi 390 stavebních objektů

15) 16.12.2004 = na žádost Dětí Země vydává ČGS kladné vyjádření k výstavbě tunelu Kubačka délky 3,44 km v koridoru „C“ mimo sesuvné území

16) 09.03.2005 = 47 zastupitelů Ústeckého kraje v čele s hejtmanem Jiřím Šulcem podpořilo variantu ŘSD ČR přes sesuvné území s dostavbu dálnice do XII/2008 a zamítlo variantu dálnice D8 s tunelem Kubačka mimo sesuvy, tzn. zamítlo změnu části územního plánu

17) 06.11.2007 = zahájení výstavby dálnice D8 s termínem dokončení v XII/2010

18) 17.06.2010 = krajský soud ruší územní rozhodnutí pro celou dálnici D8 délky 16,4 km

19) 27.02.2012 = krajský soud ruší dílčí územní rozhodnutí pro 100 metrů dálnice D8

20) 14.05.2012 = zprovoznění úseku D8 MÚK Lovosice – MÚK Bílinka délky 2,7 km

21) 20.12.2012 = krajský soud ruší dílčí územní rozhodnutí pro 4,7 km dálnice D8

22) 07.06.2013 = sesuv 500 tisíc m3 zeminy v km 56,3-56,5 šířky 200 metrů a výšky 5-10 metrů

23) 17.12.2016 = předčasné zprovoznění úseku D8 Bílinka – Řehlovice délky 12,5 km přes sesuvné území


* * * * * * * * *


Vybraná tvrzení z televizního pořadu „Nedej se“ ze dne 12. 9. 2000, který kritizoval povolení MŽP z července 2000 pro průchod dálnice D8 přes CHKO České středohoří (https://www.youtube.com/watch?v=UuWAZcF6Z8U)


RNDr. Vladimír Cajz, geolog AV ČR:

„Musím potvrdit, že trasa dálnice procházející středohořím, právě ta, která byla vybrána z mnoha eventualit ředitelstvím dálnic, je z geologického hlediska ta nejhorší. Je to právě proto, že prochází územím aktivních sesuvů a sesuvných polí. Pro ilustraci, stojíme na místě, kudy by koridor měl jít ve třech možných eventualitách. A za mnou vidíte aktivní sesuv. Tento sesuv se aktivuje průměrně každé 2, 3 roky. Ale všude kolem nás jsou sesuvy staršího data. A budou-li zatíženy takovou stavbou, jakou je dálnice, tak se nedá dopředu přesně odhadnout, jak se začnou chovat, protože z nedalekého území máme doklady o tom, že iniciace sesuvů je možná. A zatížení dálničním tělesem bude zcela jistě obrovské.“


Ing. Zdeněk Hroch, Český geologický ústav:

„Je známo, že ředitelství dálnic tu trasu pro dálnice přes České středohoří, kterou zvolilo a kterou preferuje, má geologické podklady, které zpracoval profesor Pašek. Tyto geologické podklady se však netýkají tras jiných a jiných variant. Český geologický ústav zastává stanovisko, že trasa dálnice, kterou zvolilo ředitelství dálnic po úbočí pod prackovickým lomem, je ze všech variant přechodu Českého středohoří z geologického hlediska ta nejméně vhodná a nejvíce riskantní. Tato skutečnost je ředitelství dálnic známa již od roku 1972, kdy byl zpracován první inženýrsko-geologický podrobný průzkum úseku dálnice mezi Chotiměří a Radejčínem. A to právě profesorem Paškem, inženýrem Jankem, mnou a inženýrem Franckem.“


Ing. Zdeněk Janda, vedoucí Správy CHKO České středohoří:

„Podle mého názoru k takovéto situaci vůbec nemělo dojít. To je ta největší tragédie, kdy vlastně při tvorbě koncepce základní dálniční sítě ve státě vlastně došlo k chybě. Vůbec se nezohledňovaly hodnoty krajiny a vědělo se o nich.“


RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země:

„Přednosti naší varianty jsou zejména v tom, že trasa silnice R28 Postoloprty – Most – státní hranice je stejně dlouhá jako úsek dálnice D8 z Lovosic ke státní hranici, finanční náklady jsou o 30 % nižší než je potřeba na dálnici D8, vyhýbáme se chráněným oblastem České středohoří, přírodní park Krušné hory, stavíme pouze jeden tunel v Krušných horách, kdežto zde máme dva tunely, zde další dva tunely. Pro automobilisty to bude výhodné i v tom, že ušetří na palivu, protože naše trasa jde po rovině a pouze jedno pohoří překonává, kdežto varianta dálnice překonává dvě pohoří. Pro Mostecko samotné je tato trasa výhodná v tom, že dojde k přímému silničnímu napojení na Prahu, které dnes chybí. Za druhé bude místní mezinárodní silniční přechod do Německa, který zde také není. Je nepochopitelné, že stát jako investor se brání rozpracovat tuto myšlenku, obejít CHKO a vybudovat nové silniční spojení na zanedbané Mostecko a propojit ho s německou dálniční sítí.“