Veřejnost může do 13. dubna 2016 posílat svá vyjádření ke stavbě jezu

Experti ze Stavební fakulty VUT v Brně ve své studii z roku 2015 zjistili, že z hlediska přepravy nákladů podél Labe nemají další investice do vodních staveb na řece žádný význam. Přesun nákladů ze silniční a železniční dopravy na vodní je totiž zanedbatelný.

Podle Dětí Země se takový výsledek dal očekávat. Plánovaný jez u Děčína má navíc větší negativní vlivy na životní prostředí a přírodu, než je stav bez jezu.

„Je zcela logické, že z dopravně-ekonomického hlediska není u nás další rozvoj nákladní vodní dopravy perspektivní. Je proto zbytečně utrácet asi devět miliard korun do virtuálního zlepšení plavebních podmínek na Labi až do Pardubic bez reálného přínosu, když potřebujeme peníze od rychlých železnic a do obchvatů obcí a měst,“ komentuje zjištění brněnských expertů z VUT předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Autoři studie pod vedením Zdeňka Dufka mj. uvádějí: „Pokud se z dálnice a železnice na vodu převede predikované množství zátěže, tak pokles v zatížení dálnice a železnice bude pouze marginální, protože stávající objemy přeprav po dálnici a železnici jsou o jeden až dva řády vyšší než predikované objemy po vodě. Proto z hlediska kapacity souběžné dálnice i železnice nemá investice do splavnění řeky Labe význam.“

Podle nich by miliardové investice do vodních dopravních staveb na Labi mohly sloužit nanejvýš jako alternativa při uzavření dálnice nebo železnice nebo jako strategická rezerva pro případ války.

Studie také zjistila, že pokud by nákladní vodní doprava na Labi úplně skončila, tak by to česká silniční a dálniční síť a železniční tratě vůbec nepocítily.

Na státní hranici do Německa by totiž hypoteticky došlo ke zvýšení počtu kamionů za den asi o šest procent, tj. o 300 kamionů, anebo ke zvýšení počtu vlaků o dvě procenta, tzn. o pět párů vlaků za den.

„Z hlediska objemu přepravovaného nákladu by česká silniční síť a železniční tratě podél Labe snadno náklady z lodí vstřebaly, neboť jsou na takové nepatrné změny připraveny a nejméně deset let se tak i prakticky bez problému děje,“ vysvětluje dále Patrik.

Děti Země současně připomínají, že do 13. dubna 2016 může veřejnost posílat na Ministerstvo životního prostředí vyjádření ke třetí verze dokumentace EIA, která doporučuje výstavbu jezu.

Přitom z odborných podkladů vyplývá, že nejmenší negativní vliv na životní prostředí a přírodu má Nulová varianta s lepší údržbou vodní cesty a jejího okolí anebo nějaká z posuzovaných bezjezových variant.

Česká republika za přípravu dopravně a ekonomicky neperspektivního a antiekologického jezu Děčín v cenném území evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 dosud utratila asi 600 milionů korun.

Odkazy na podklady:

Ing. JUDr. Zdeněk Dufek, Ph.D. a kol. (2015): Komplexní vyhodnocení ekonomické efektivnosti veřejných investic do rozvoje infrastruktury vodních cest vhodných pro nákladní vnitrozemskou dopravu ČR, Fakulta stavební, VUT Brno (příloha č. 13.zip)
http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP102


* * * * * * * * * * *


Plánované investiční stavby na zvýšení splavnosti Labe v úseku státní hranice ČR/SRN – Pardubice za cca 9 mld. Kč (včetně DPH):

1) výstavba jezu Děčín = cca 4,2 mld. Kč
2) modernizace komory Brandýs nad Labem = 110 mil. Kč
3) modernizace komory Velký Osek = 104 mil. Kč
4) stabilizace plavebních podmínek v přístavu Chvaletice = cca 88 mil. Kč
5) výstavba plavebního kanálu Přelouč II = cca 3,1 mld. Kč
6) výstavba silnice přes Labe mezi Valy a Mělicemi = cca 214 mil. Kč
7) modernizace jezu Srnojedy = cca 420 mil. Kč
8) výstavba přístavu Pardubice = cca 224 mil. Kč