Glosa předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o průběhu kampaně občanské aliance Referendum 2014 za vyhlášení referenda o poloze železničního nádraží v Brně, která vyšla v měsíčníku Brněnský metropolitan č. 2/2015.

* * * * * * * * * *

Na podzim roku 2016 půjdou Brňanky a Brňané nejen k volbám do zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale také budou moci v místním referendu již podruhé rozhodovat o poloze železničního nádraží ve městě.

Nové zastupitelstvo Brna v čele se čtyřkoalicí hnutí ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDU­-ČSL a Stranou zelených totiž 25. listopadu 2014 vyhovělo návrhu přípravného výboru, když se přiklonilo k tomuto termínu.

Před tímto hlasováním ovšem probíhal urputný souboj mezi přípravným výborem a magistrátem o uznání bezvadnosti návrhu na vyhlášení referenda a počtu podpisů pod petici. Podpisy se nakonec sbíraly sedm měsíců, a to od 21. ledna do 1. září 2014.

Brněnský magistrát pod vedením bývalé koalice ČSSD a ODS, zosobněné demokraty primátorem Romanem Onderkou a jeho náměstkem Robertem Kotzianem, ovšem i poté odmítal uznat požadavek více než šesti procent voliček a voličů města na vyhlášení referenda společně s komunálními volbami v říjnu 2014.

O bezvadnosti návrhu tak nakonec rozhodl až krajský soud. A jelikož se tak stalo až po volbách, bylo nutné v souladu se zákonem navrhnout nový termín. A tím byl logicky až podzim roku 2016 s krajskými volbami.

Je proto zvláštní, proč obě tyto strany, jejichž název obsahuje pojem „demokratická“, tak odmítaly vyhlásit referendum. Brněnskou ČSSD a ODS totiž již dávno přestal zajímat názor „demos“, neboť raději a častěji nadbíhá různým elitářským a zájmovým skupinám skrytých v příšeří.

Je to i logické, protože jde o největší železniční stavbu u nás, která v první etapě spolkne nejméně dvacet miliard korun. A stavět ji na zelené louce někde u řeky je jistě pro tyto skupiny a obě strany lepší než v centru Brna, kde cestující veřejnost vlaky lépe využívá.

Připomeňme ještě, že ODS již před prvním referendem o nádraží v roce 2004 ústy svého tehdejšího primátora Petra Duchoně a jeho náměstka Petra Zbytka vyzývala, aby se k referendu nechodilo. Referendum týden před krajskými volbami tak bylo pro nízkou účast samozřejmě neplatné.

Štafetu úderníka ODS proti druhému referendu pak převzal Robert Kotzian. Ten zase šířil tvrzení, že o nádraží rozhoduje stát, nikoliv Brno, takže je opět zbytečné k němu chodit.

Přitom Zemanova vláda v květnu 2002 rozhodla, že nádraží bude tam, kde ho určí územní plán. A o něm rozhodují zastupitelé Brna!

Uspořádat největší místní referendum v České republice až na podzim roku 2016 bylo tedy nejlepším řešením, kterého si Brňanky a Brňané mohli od nové koalice přát.