-
- - Hlavní stránka Pro novináře Pro příznivce Kontakt Rozšířěné vyhledávání -
-
logo Děti Země -
Programy Dětí Země
PROGRAM - Doprava
PROGRAM - Příroda
PROGRAM - Věc veřejná
- Pobočky Dětí Země
- Publikace Dětí Země
- O organizaci Děti Země
Kalendář akcí
www.detizeme.cz > Basic Information in EnglishDeutsch
OK

Tisková zpráva Dětí Země
Modernizace dálnice D1 je zbytečně drahá a komplikovaná

6. března 2014
[Česká republika]

Děti Země upozorňují na závažné nedostatky obrovské investice

Ministerstvo dopravy pro modernizaci dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka délky 161 km vydalo dosud osm stavebních povolení z celkových dvaceti jedna. Dvě z nich nejsou ještě pravomocná, neboť Děti Země proti nim podaly v únoru 2014 rozklad.

Podle nich chybí posouzení vlivů modernizace na životní prostředí a územní rozhodnutí a dále je nutné upřesnit podmínky na ochranu životního prostředí.

Navíc Děti Země namítají, že vybraný způsob modernizace může být až třikrát dražší a řidiči budou obtěžování dvakrát delší dobu, než kdyby se použila metoda fragmentace a frézování povrchu.

„Udivuje nás, že Ředitelství silnic a dálnic ČR si dovolí při přípravě modernizace dálnice D1 dělat podobné chyby jako u dálnice D8 přes České středohoří, jejíž výstavba je nyní ve slepé uličce. Je také šílené, pokud se má z veřejných rozpočtů utratit asi 22 mld. Kč a řidiči budou uzavírkami obtěžování asi sedm let. Přitom by práce mohly stát jen asi 8 mld. Kč a mohly by trvat nanejvýš 4 roky,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Děti Země ve svých rozkladech proto nového ministra dopravy Antonína Prachaře upozornily, že jednak by se mělo mluvit spíše o rekonstrukci dálnice D1, neboť výsledkem složitých a drahých stavebních prací budou opět jen čtyři pruhy, a jednak je podle mnohých odborníků možné zopakovat úspěšnou rekonstrukci dálnice D1 v úseku Praha – Mirošovice a silnice I/3 v úseku Mirošovice – Benešov, kde se právě použila metoda fragmentace a frézování povrchu. Pod povrchem dálnice D1 se totiž nachází zcela kvalitní podloží.

„Řada odborníků doporučuje metodu fragmentace a frézování jako vhodnou k použití pro další úseky dálnice D1 i dnes, jak také vyplývá z pořadu „Přesolená dálnice“, který bude v rámci cyklu Nedej se! vysílat Česká televize v neděli 9. března,“ upozorňuje dále Patrik.

Ten také odmítá názory, že by Děti Země svými rozklady proti dvěma stavebním povolením významně zdržely přípravné práce.

Z analýzy průběhu osmi stavebních řízení totiž vplývá, že viníkem zdržení modernizace D1 o několik měsíců je buď ŘSD ČR nebo ministerstvo.

Navíc úseky 05: exit 41 Šternov – exit 49 Psáře a 21: exit 153 Lhotka – exit 162 Velká Bíteš měly být hotové již před dvěma měsíci, aniž by do přípravy a výstavby Dětí Země nějak zasáhly.


* * * * * * * * * *


Příloha k tiskové zprávě ze dne 6. března 2014:


1) Průběh 8 stavebních řízení pro modernizaci 8 úseků dálnice D1 z celkových 21 úseků:

úsek 03: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 29 Hvězdonice – exit 34 Ostředek
04.07.2013 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
24.01.2014 = vydání stavebního povolení
24.02.2014 = rozklad Dětí Země, čeká se na rozhodnutí ministra dopravy
výstavba = 07/2014 až 12/2015 (1,5 roku), náklady = 505 mil. Kč
Pozn.: Vydání nepravomocného stavebního povolení pro úsek 03 trvalo 6,5 měsíců, místo 2 měsíců.


úsek 05: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 41 Šternov – exit 49 Psáře
16.01.2012 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
20.04.2012 = vydání stavebního povolení
výstavba = 07/2012 až 12/2013 (1,5 roku)
náklady = 692 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 05 trvalo 3 měsíce, místo 2 měsíců, výstavba měla skončit před 2 měsíci.


úsek 09: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 66 Loket – exit 75 Hořice
16.01.2012 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
13.06.2012 = vydání stavebního povolení
výstavba = 09/2012 až 12/2014 (2,3 roku)
náklady = 1.004 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 09 trvalo 5 měsíců, místo 2 měsíců.


úsek 14: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 104 Větrný Jeníkov – exit 112 Jihlava
16.01.2012 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
28.06.2012 = vydání stavebního povolení
výstavba = 09/2012 až 12/2014 (2,3 roku)
náklady = 900 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 14 trvalo 5 měsíců, místo 2 měsíců.


úsek 18: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 124 Měřín – exit 141 Velké Meziříčí západ
19.07.2013 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
17.01.2014 = vydání stavebního povolení
16.02.2014 = rozklad Dětí Země, čeká se na rozhodnutí ministra dopravy
výstavba = 07/2014 až 12/2016 (2,5 roku)
náklady = 860 mil. Kč
Pozn.: Vydání nepravomocného stavebního povolení pro úsek 18 trvalo 6 měsíců, místo 2 měsíců.


úsek 21: D1 Mirošovice – Kývalka, exit 153 Lhotka – exit 162 Velká Bíteš
16.01.2012 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
22.03.2012 = vydání stavebního povolení
výstavba = 07/2012 až 12/2013 (1,5 roku)
náklady = 798 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 21 trvalo 2 měsíce, výstavba měla skončit před 2 měsíci.


úsek 22 :D1 Mirošovice – Kývalka, exit 162 Velká Bíteš – exit 168 Devět křížů
16.01.2012 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
18.07.2012 = vydání stavebního povolení
výstavba = 09/2012 až 12/2014 (2,3 roku)
náklady = 526 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 22 trvalo 6 měsíců, místo 2 měsíců.


úsek 25:D1 Mirošovice – Kývalka, exit 178 Ostrovačice – exit 182 Kývalka
18.07.2013 = podání žádosti o vydání stavebního povolení
07.02.2014 = vydání stavebního povolení
výstavba = 08/2014 až 12/2015 (14 měsíců)
náklady = 478 mil. Kč
Pozn.: Vydání stavebního povolení pro úsek 25 trvalo 7 měsíců, místo 2 měsíců.



2) Alternativní způsob rekonstrukce dálnice D1 za cca 8 mld. Kč během 3-4 let:

Existuje rychlejší a levnější metoda rekonstrukce dálnice D1, kterou může být tzv. fragmentace povrchu tělesa dálnice D1 s rozšířením vozovky směrem do dělícího pruhu.

Náklady by se tak mohly snížit cca na třetinu a doba stavebních prací by mohla být o polovinu kratší. Vybraná metoda má přitom stát asi 22 mld. Kč a práce mají probíhat více než 7 let.

Metodou ŘSD ČR má dojít k rozšíření dálnice D1 o 1,5 metru na jejích okrajích a ke zbourání velkého množství ze 40 dálničních nadjezdů, které ještě nedosáhly ani poloviny své životnosti. Výsledkem tak bude jen nový povrch a nová svodidla a parametry dálnice D 28/120 místo D 26,5/120.

Rozšíření dálnice D1 o třetí pruh se plánuje nejdříve za 40-50 let, kdy budou nové nadjezdy již opět v polovině své životnosti.

Mezi odbornou veřejností je při tom známo, že oprava dálnice D1 by se dala provést rychleji a levněji s použitím metody fragmentace povrchu vozovky a s jejím rozšířením směrem do dělícího pruhu dálnice. Náklady na rekonstrukci dálnice D1 by se tak mohly snížit z 22 mld. Kč na cca 8 mld. Kč.

Navíc by se až o polovinu, tzn. na cca 3,5 roku, mohla zkrátit doba provádění stavebních prací a tím i dopravních omezení.

MD přitom od ledna 2013 disponuje stanoviskem skupinou odborníků pod vedením Jiřího Petráka, z něhož vyplývá, že dálnice D1 byla projektována způsobem, který po dožití jejich povrchů předpokládal opravu betonových vozovek překrytím novými asfaltovými vrstvami.

Tento způsob opravy může být až rychlejší a levnější a při dobré kontrole kvality díky navýšení tloušťky vozovky zajišťuje její dlouhodobou životnost a umožňuje zavedení optimálního systému hospodaření s vozovkami.

Přitom dálnice D1 nejeví žádné významné poruchy podloží. Pokud někde tyto poruchy jsou, nic nebrání tomu, aby se tato místa lokálně opravila. Příkladem deset let staré opravy překrytím fragmentované betonové vozovky (fragmentací se rozumí rozbití stávající betonové desky na malé kry, cca do jednoho metru čtverečního) je rekonstrukce přivaděče Benešov – Mirošovice, který byl ještě v horším stavu, než je nyní dálnice D1.

Výhodou metody fragmentace a následného překrytí asfaltovými vrstvami je dále prakticky neomezená doba životnosti vozovky. Každých 12 až 15 let se na vozovce vymění povrchová vrstva asfaltu (4 cm) a vozovka získá opět požadované vlastnosti.

Metoda fragmentace stávajícího povrchu dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka přitom zahrnuje shodné zbývající práce, jako má vybraná metoda ŘSD ČR, což dokládá níže uvedený přehled prací:
- navýšení příčného sklonu na 2,5% a v obloucích
- zlepšení délky vzestupnic a sestupnic
- rozšíření přídatných pruhů u Exitů a odpočívek
- modernizace zádržného systému
- ochrana pevných překážek, pilířů atd.
- telepatické dovybavení dálnice, SOS-DIS
- oplocení dálnice proti průniku živočichů
- ponechání stávajících rozhledů pro zastavení
- moderní bezpečná svodidla a moderní kolektory pro sítě
- nová podélná kanalizace


Důkazem mohou být i tyto mediální výstupy odborníků:

8. 11. 2011, časopis Silnice a železnice č. 4/2011, autoři: Doc. Ing. Luxemburk František CSc., Ing. Valentin Jan Ph.D. a Ing. Mondschein Petr Ph.D.
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/rekonstrukce-d1-z-jineho-pohledu-duvody-a-rizika-zamysleneho-reseni/

„Výsledné řešení lze v zásadě považovat za konsensuální hybrid, který s uplatněním nejlepší technické praxe nemá příliš společného... Z našeho pohledu je diskutabilní, jakým způsobem bude technicky rekonstrukce provedena, zda předpokládané rozšíření o 1 m je smysluplné a zda je skutečně v budoucnosti reálná dostavba dalších 2 m budoucího nového odstaveného pruhu. Navržený způsob opravy totiž v tuto chvíli vůbec neřeší kapacitní možnosti dálnice D1. Obecně by mělo být zvažováno takové řešení, které bude technicky i ekonomicky obhajitelné a nepovede k dalšímu diskutabilnímu a mediálně vděčnému případu přiměřenosti investovaných veřejných prostředků.“


3. 7. 2012, Hospodářské noviny, rozhovor pana Emila Šlachty, otce dálnice D1:
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/rekonstrukce-d1-z-jineho-pohledu-duvody-a-rizika-zamysleneho-reseni/

* HN: Ministerstvo dopravy navrhuje opravit dálnici tak, že se kompletně odstraní její povrch. Je to podle vás správné?
Takhle se to dělá jen výjimečně, že by se vykopal ten cementobeton úplně. Jen když je úplně špatný podklad silnice. Chci tím říct, že není potřeba cementobeton z povrchu odstraňovat, že by byl sám o sobě špatný.
* HN: Čili je zbytečné odstraňovat nerovný povrch dálnice?
V Německu po válce řešili stejné problémy. Dělali to ale tak, že povrch staré dálnice rozbili na kusy, aby se spáry neprokopírovaly, když na ni pak položili nový kryt. Jinak ve světě se to obvykle opravuje tak, že se položí nový povrch rovnou na ten starý. To vyžaduje patnáct nebo dvacet centimetrů asfaltového betonu. Existuje také předpjatý beton, kde nemusí být tolik spár.
* HN: Takže by se D1 mohla opravovat jinak a levněji?
Šlo by to udělat za výrazně nižší náklady.
* HN: A když se D1 bude nyní opravovat stejně, jako když jste ji tehdy stavěli, budou tam tedy za 40 let stejné hrboly jako nyní?
Ty schody na spárách můžou vzniknout i dřív. Rozhodující je, jak navrhnou konstrukci a jaké použijí stavební materiály.


22.–23. 11. 2012, přednáška na akci „Seminár Ivana Poliačka“ v Bratislavě. Autoři Zuzana Formanová, doc. Ing. František Luxemburk, CSc., Ing. Bohuslav Novotný, DrSc.

„Nejzásadnější připomínkou ovšem zůstává to, že navrhované řešení vůbec nepřihlíží ke zkušenostem z opravy vozovky dálnice D1 v úseku Praha – Mirošovice a rychlostní silnice I/3 Mirošovice – Benešov prováděné v letech 1996 – 1999, resp. 2002. Zde bylo využito technologie často užívané v zahraničí, která je založena na principu segmentace breakerem, která se provede po odbroušení degradované povrchové vrstvy betonové desky. Na takto ošetřený povrch se provede buď asfaltová membrána, nebo se položí pružná mezivrstva SAL, na kterou se položí dvouvrstvý asfaltový kryt... Použití technologie osvědčené na prvních kilometrech stejné dálnice by mohlo vést k zásadnímu snížení finanční náročnosti.“





Vydala pobočka: 

Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu
Cejl 866/50a
Brno; 602 00

Související odkazy: 

Metoda fragmentace silnice I/3 v úseku Mirošovice – Benešov z roku cca 2001:

Kontrola stavu silnice I/3 v úseku Mirošovice – Benešov v březnu 2011:

Rekonstrukce D1 z jiného pohledu – důvody a rizika zamýšleného řešení (08.11.2011)
[zpět] [tisk...]


-
Děti Země deti.zeme@ecn.cz      
  Tyto stránky vznikly díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha
 RSS čtečka | Ropák a Zelená perla | Den bez aut | Tunel Kubačka (dálnice D8) | silnice R 35
-