Řada obchodních řetězců neposkytla Dětem Země informace o nebezpečných látkách ve spotřebním zboží

Velmi rozdílné výsledky získaly Děti Země, když se dotázaly několika desítek obchodních řetězců, zda jimi vyráběné nebo prodávané zboží obsahuje některou z 15 nebezpečných látek oficiálně zařazených na seznam „látek vzbuzujících mimořádné obavy“ dle evropské směrnice REACH (1). Řada firem v zákonné lhůtě vůbec neodpověděla. Jiné sice formálně odpověděly, ale neposkytly informaci o výskytu nebezpečných chemikálií, ačkoli jim tuto povinnost už více než půl roku ukládá evropská směrnice REACH. (2)

„Dotazy se týkaly výskytu 15 chemických látek, které jsou rakovinotvorné, mutagenní, toxické pro reprodukci, perzistentní nebo bioakumulativní. Tyto látky byly pro své nebezpečné vlastnosti zařazeny Evropskou agenturou pro chemické látky na seznam chemikálií, o jejichž případném zákazu má být rozhodnuto v procesu autorizace systému REACH (3),“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik a člen Rady pro chemickou bezpečnost.

„Předpokládali jsme, že některé firmy neodpoví nebo informaci o výskytu nejnebezpečnějších chemikálií ve výrobcích nesdělí. Překvapilo nás ale, jak malá část firem nám poskytla relevantní informace. Dodržování směrnice REACH asi bude muset začít řešit Česká inspekce životního prostředí, která je kompetentní kontrolovat její praktické provádění,“ uvádí Martin Hyťha z Dětí Země a dodává: „Získali jsme ovšem i pozitivní zkušenosti - některé firmy projevily zájem spolupracovat na zlepšení informovanosti zákazníků.“

Děti Země zhodnotily odpovědi řetězců z hlediska jejich obsahu a relevance, přičemž zohlednily i výsledky nedávného testování výrobků na přítomnost nebezpečných chemikálií, které zahrnovalo zboží zakoupené v některých z oslovených řetězců. Nejlepší hodnocení získala IKEA, která poskytla podrobnou odpověď a prokázala aktivní snahu minimalizovat prodej výrobků obsahujících nebezpečné chemické látky. „Nejhůře hodnotíme firmy Hornbach, Asko nábytek, Koberce Trend, Svět koberců, Kik textil a Non-Food, Rossmann a Schlecker, které dodnes na dotaz vůbec neodpověděly,“ uvedl Hyťha.

Stručný přehled výsledků průzkumu obsahuje příloha tiskové zprávy.

Součástí projektu Dětí Země bylo také laboratorní testování 13 výrobků zakoupených v plzeňských obchodech na výskyt nebezpečných ftalátů ve výrobcích z PVC a nebezpečného zpomalovače hoření (HBCD) ve výrobcích v polystyrénu. V rámci projektu dále vznikla výstava „Chemie kolem nás: pomáhá i škodí“, která je nyní dostupná v elektronické podobě na internetové adrese www.detizeme.cz/chemie. Projekt byl finančně podpořen Nadačním fondem Zelený poklad.

Více informací:
Martin Hyťha, Děti Země – Plzeň, tel.: 377 420 482, 606 104 784

Poznámky:

(1) REACH je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie, která je složena z prvních písmen klíčových slov jejího obsahu - registrace, evaluace a autorizace chemických látek. V rámci REACH musí výrobci a dovozci chemikálií do stanoveného termínu ohlásit jejich vlastnosti (registrace). U nebezpečných látek bude provedeno jejich podrobnější zhodnocení z hlediska rizik pro zdraví lidí a životní prostředí (autorizace). Nejnebezpečnější chemikálie pak budou povinně podrobeny procesu autorizace, který prozkoumá, zda za ně existuje bezpečnější náhrada. Více informací: http://reach.stuz.cz

(2) Povinnost poskytovat spotřebitelům informace o výskytu nejnebezpečnějších látek zařazených na kandidátní listinu „látek vzbuzujících mimořádné obavy“ (SVHC) ukládá evropská směrnice REACH. Více: Tisková zpráva ECHA z 28. října 2009 (anglicky ke stažení ve formátu PDF) na adrese: http://echa.europa.eu/doc/press/pr_08_38_candidate_list_20081028.pdf

(3) Chemické látky vzbuzující mimořádní obavy (SVHC – substances of very high concern) nominují jednotlivé členské státy EU a schvaluje je Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách. Jde o látky karcinogenní (vyvolávají rakovinu), mutagenní (narušují dědičnou informaci v buňce), reprotoxické (narušují rozmnožování), perzistentní (dlouho přetrvávají v prostředí), bioakumulativní (hromadí se v těle) a toxické (jedovaté).

Poznámky k tabulce:

1) IKEA má dlouhodobou politiku systematické eliminace nebezpečných chemikálií včetně PVC a bromovaných zpomalovačů hoření. Látky SVHC její výrobky neobsahují s výjimkou ftalátů v kabelech elektrických a elektronických zařízení.

2) Firma odpověděla, že její výrobky neobsahují látky SVHC. Neupřesnění, na základě čeho k takovému tvrzení došla.

3) Firma AHOLD pracuje na systému informování zákazníků a projevila zájem o spolupráci.

4) Firma Globus uvedla, že „z vyjádření dodavatelů vyplývá, že …zboží obsahující některou z nebezpečných chemických látek nám nedodávají“. Laboratorní testy výrobku ale prokázaly bromovaný zpomalovač hoření (HBCD).

5) Firma OBI uvedla, že podle informací od dodavatelů „nemají v sortimentu produkty s obsahem látek“ SVHC: Laboratorní testy výrobků ale prokázaly jak bromovaný zpomalovač hoření (HBCD), tak i obsah jednoho z ftalátů (BBP).

6) Firma Baumax uvedla: „Nejsme si vědomi, že by některý z námi prodávaných výrobků popř. obalů obsahoval některou z látek na seznamu“ SVHC. Laboratorní testy výrobků ale prokázaly jak bromovaný zpomalovač hoření (HBCD), tak i obsah jednoho z ftalátů (DEHP).

7) Firma uvádí, že „dle informací poskytnutých dodavateli, námi dovážené výrobky neobsahují uváděné chemické látky vzbuzující zvláště velké obavy (SVHC).“ Vzhledem k sortimentu prodávaných podlahových krytin z PVC však panují obavy, nakolik tato informace odpovídá realitě.

8) Firma poskytla velmi nekonkrétní a vyhýbavou odpověď. Laboratorní testy prokázaly jak obsah jednoho z ftalátů (DEHP) jak v jednom z výrobků, tak i v obalu jiného výrobku.