Po změně křižovatky u Podlesí bylo nezákonně rozhodnuto i o nové křižovatce u Kuřimi
Krajský soud v Brně na základě žalob Dětí Země a dalších dvou spolků rozsudkem ze dne 11. července 2025, spis. zn. 29 A 27/2025 zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení škodlivého zásahu do biotopů sedmnácti cenných druhů a rodů živočichů novou mimoúrovňovou křižovatkou východně od Kuřimi na silnici I/43 z Brna do Kuřimi.
Soud tak navázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu spis. zn. 10 As 3/2025, který letos v dubnu zrušil podobné rozhodnutí pro křižovatku u Podlesí na stejné silnici.
„Soud uznal tři body žalob spolků. Prvním je absence odpovědi na otázku, proč složitá křižovatka s velkým záborem půdy z roku 2022 má být opravdu nejlepším řešením ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu, ačkoliv od roku 2019 existuje jednodušší varianta křižovatky.
Dále není jasné, proč biologický dozor nemůže vést ekologický deník, který je povinný třeba u dálnice D1 a D11. A nakonec nebyla zohledněna evropská směrnice na ochranu cenných jedinců živočichů,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Děti Země připomínají, že krajský soud vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který již v dubnu zrušil rozhodnutí ministerstva o povolení škodlivého zásahu křižovatkou u Podlesí na silnici I/43, jenž má být postaven asi jeden a půl kilometru na jihovýchod od MÚK Kuřim.
NSS zdůraznil, že když nebylo vydáno závazné stanovisko EIA tak je nutné v řízení o zásahu porovnat prosazovanou variantu s variantou spolků z roku 2019.
„Je zřejmé, že taktika Ministerstva životního prostředí za každou cenu vyhovět Ředitelství silnic a dálnic jeho žádostem o povolení škodlivého zásahu stavebními úpravami na silnici I/43 z Brna do Kuřimi již dvakrát narazila na kvalitní argumenty spolků, neboť soudy ze shodného důvodu zrušily jak jeho rozhodnutí ze srpna 2024 pro křižovatku u Podlesí, tak z března 2025 pro křižovatku u Kuřimi. Snad se konečně poučí,“ doufá Patrik.
Z letáků ŘSD z června 2025 vyplývá, že žádost o vydání společného povolení pro křižovatky u Podlesí (311 mil. Kč) a u Kuřimi (280 mil. Kč) byla zaslána v červnu 2024 a že jejich výstavba má probíhat v letech 2028 až 2029.
Děti Země za poslední rok a půl vyhrály nad ministerstvem šest soudních sporů o povolování škodlivých zásahů těchto šesti staveb do cenných biotopů: obchvat Žebětína v prosinci 2023, což bylo potvrzeno v květnu 2025, obchvat Břeclavi silnicí I/55 v červnu 2024, obchvat Třebíče silnicí I/23 v srpnu 2024, Vodní dílo Nové Mlýny v říjnu 2024 a na silnici I/43 křižovatka u Podlesí v dubnu 2025 a ještě MÚK u Kuřimi v červenci 2025.
„Brněnský krajský soud aktuálně řeší naše tři žaloby proti škodlivému zásahu přístavů ve Veselí nad Moravou, v Hodoníně a ve Starém Městě,“ popisuje Patrik další soudní řízení proti Ministerstvu životního prostředí.
* * * * * * * * * * * *
I. Průběh správního a soudního řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů 14 zvláště chráněných druhů organismů (1 R + 13 Ž) záměrem „I/43 Podlesí – obchvat“ (2 roky)
20.03.2023 = Ředitelství silnic a dálnic, s. p., zasílá žádost o vydání rozhodnutí
31.03.2023 = Krajský úřad Jihomoravského kraje oznamuje spolkům zahájení řízení
10.11.2023 = KÚ Jihomoravského kraje povoluje škodlivý zásah do cenných biotopů se 14 podmínkami
05.12.2023 = Děti Země zasílají blanketní odvolání
29.01.2024 = Děti Země zasílají odůvodnění odvolání
27.08.2024 = Ministerstvo životního prostředí odvolání všech devíti spolků zamítá a rozhodnutí KÚ mění
27.09.2024 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají žalobu
02.10.2024 = Děti Země zasílají žalobu
19.12.2024 = Krajský soud v Brně obě žaloby zamítá (spis. zn. 29 A 101/2024)
06.01.2025 = Děti Země zasílají k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost
10.01.2025 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají stížnost
04.04.2025 = NSS rozsudek krajského soudu i rozhodnutí MŽP ruší (spis. zn. 10 As 3/2025)
II. Průběh správního a soudního řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů 17 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem „I/43 MÚK Kuřim, východ“ (1,5 roku)
22.12.2023 = Ředitelství silnic a dálnic, s. p., zasílá žádost o vydání rozhodnutí
08.02.2024 = Krajský úřad Jihomoravského kraje oznamuje spolkům zahájení řízení
20.05.2024 = Děti Země zasílají vyjádření
20.06.2024 = KÚ Jihomoravského kraje povoluje škodlivý zásah do cenných biotopů se 16 podmínkami
16.07.2024 = Děti Země zasílají odvolání
11.03.2025 = Ministerstvo životního prostředí odvolání všech deseti spolků zamítá a rozhodnutí KÚ mění
21.04.2025 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají žalobu
22.04.2025 = Děti Země zasílají žalobu
11.07.2025 = Krajský soud v Brně rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ruší (spis. zn. 29 A 27/2025)
III. Výtah z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. července 2025, č. j. 29 A 27/2025 – 237, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 11. 3. 2025 o změně rozhodnutí KÚ v Brně ze dne 20. 6. 2024 o povolení škodlivého zásahu do biotopů 17 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem „I/43 MÚK Kuřim, východ“
Krajský soud v Brně ve svém rozsudku z dne 11. 7. 2025, č. j. 29 A 27/2025 – 237 uvádí mj. toto:
*III. Ústní jednání konané dne 11. 7. 2025
„22. Soud naopak provedl důkaz listinou – Projektem autorizovaného dopravního projektanta Ing. J. Kalčíka – Optimalizovaná varianta D43/S43 v úseku D1 – MÚK Skalice nad Svitavou (napojení Boskovic) a přivaděč z Brna, datovaného červen 2019. Soud nedisponuje expertízou v oboru projektování a nemůže v tomto ohledu nahrazovat úvahu správního orgánu. Nemůže a ani nesmí hodnotit, nakolik je předložený projekt životaschopný či rovnocenný s projednávaným záměrem. Na základě své znalosti z oblasti stavebního práva a práva životního prostředí však může konstatovat, že vzhledem k míře podrobnosti a přiloženým grafickým přílohám nemůže být tento projekt správními orgány ignorován.
*V. 1 Právní rámec
28. Přezkumu rozhodnutí o povolení výjimky pro související záměr I/43 Podlesí – obchvat se věnoval zdejší soud v zamítavém rozsudku ze dne 19. 12. 2024, č. j. 29 A 101/2024-164. Nejvyšší správní soud zrušil tento rozsudek i napadené rozhodnutí MŽP rozsudkem ze dne 4. 4. 2025, č. j. 10 As 3/2025-143 (dále „věc Podlesí“). Vzhledem k tomu, že v této věci vystupovali stejní účastníci, jejich argumentace se do velké míry překrývá se současnými žalobami a i věcně se jedná o 10 km vzdálenou lokalitu, vychází zdejší soud v projednávané věci z východisek Nejvyššího správního soudu vyjádřených v uvedeném rozsudku.
*V. 2 Právní posouzení
30. KÚ JMK dospěl ve zjišťovacím řízení podle § 7 odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), k závěru, že tento širší záměr („I/43 Podlesí, obchvat + MÚK Kuřim, východ + MÚK Lipůvka“, k. ú. Kuřim, okr. Brno-venkov a k. ú. Lipůvka, Svinošice, okr. Blansko) nemá významný vliv na životní prostředí a nepodléhá posouzení vlivů podle tohoto zákona (rozhodnutí ze dne 24. 6. 2019, č. j. JMK 61868/2019).
*V. 2 d) Existence jiného veřejného zájmu záměru
56. Tato žalobní námitka směřuje nejdříve k existenci důvodů veřejného zájmu umožňujících povolení výjimky ze zákazů. Správní orgány identifikovaly tři takové důvody, stanovené § 56 odst. 2 písm. c) ZOPK.
a) zájem veřejného zdraví (zvýšení bezpečnosti silničního provozu),
b) zájem veřejné bezpečnosti (vyloučení místní a zemědělské dopravy, pěších a cyklistů ze stávající silnice, snížení nehodovosti),
c) jiný naléhavý důvod (možnost rozvoje městské obytné zóny).
57. Je třeba přisvědčit žalobcům, že mají zčásti pravdu, že žalovaným vyjmenované důvody (zvýšení bezpečnosti, řešení nehodovosti a ekonomický rozvoj) o potřebnosti záměru přímo nevyplývají z žádné konkrétní studie, která by se nacházela ve spise. ŘSD ani orgány ochrany přírody a krajiny nevysvětlují, o jaké podklady se opírají. Tato tvrzení údajně podle rozhodnutí vydaném ve zjišťovacím řízení vyplývají z dokumentu „I/43 – Odstranění dopravních závad vč. HDM-4 na území JmK“, který ovšem ve správním spise chybí. Zákonným požadavkům na správní rozhodnutí úvahy správních orgánů přesto dostojí.
61. (...) Žalovaný vychází z místních stavebně-technických poměrů. Ty označuje jako dopravně závadné, což je podloženo Souhrnnou technickou zprávou jako součástí dokumentace pro vydání společného povolení, zpracovanou společností Dopravoprojekt Brno a.s. Na str. 15-19 tohoto dokumentu se mj. uvádí, že je snahou zvýšení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu, že je nutno předejít vytváření nebezpečných situací vedoucích ke zvýšené nehodovosti, že má dojít ke zlepšení rozhledových poměrů, chodníky pro pěší zajistí bezpečný pohyb chodců mezi autobusovými zastávkami. Další přínosy spočívající např. v bezbariérovosti pěších tras jsou uváděny v dalších částech textu.
66. Závěr orgánů ochrany přírody, že záměr je v zájmu bezpečnosti a plynulosti dopravy, obstojí. Tento zájem naplní samotné bezpečnější (mimoúrovňové) řešení stávající frekventované křižovatky. Podmínku existence veřejného zájmu na provedení záměru (podle § 56 odst. 1 ZOPK) tedy krajský soud považuje za splněnou (viz analogicky rozsudek ve věci Podlesí, bod 77).
*V. 2 f) Existence jiného uspokojivého řešení
81. (...) Plné posouzení v procesu EIA neproběhlo. Žalobci i nyní konzistentně poukazovali na různé jiné varianty už ve svých odvoláních, včetně projektu Ing. J. Kalčíka. Ten zaslali v celé jeho šíři i zdejšímu soudu. KÚ JMK měl ověřit, zda ŘSD dostatečně vysvětlilo a doložilo, proč jako nejvhodnější řešení vybralo právě tu variantu podoby MÚK, k níž směřuje jeho žádost.
Pokud to ŘSD neudělalo, měl ho vyzvat žalovaný, aby se k variantě zmiňované žalobci vyjádřilo – aby vysvětlilo a případně doložilo, proč tato varianta není jiným uspokojivým řešením (protože není reálná a uskutečnitelná; nebo nenaplní veřejný zájem v takové míře jako předložená varianta; nebo bude mít srovnatelné či dokonce vážnější dopady; anebo by sice měla o něco menší dopady, ale ty by byly ve zřetelném nepoměru s vyššími náklady, stavebně technickými komplikacemi či urbanisticky nežádoucími důsledky apod., které by s sebou jiná varianta nesla).
*V. 2 h) Uložené podmínky rozhodnutí
98. Co se týče požadavku na vedení tzv. ekologického deníku, žalovaný v napadeném rozhodnutí vysvětlil: „Návrh na uložení nové podmínky, tj. zavedení tzv. ekologického deníku, se považuje za nadbytečný a duplicitní podmínce č. 1), kterou je biologický dozor stavby povinen vést zápisy do stavebních deníků či vést podrobnou dokumentaci o naplňování zájmů ochrany přírody.“
Soud v tomto případě souhlasí se žalobcem, že na jeho odvolací námitku žalovaný nereagoval dostatečně. V odvolání žalobce vysvětlil rozdíl mezi stavebním deníkem a tzv. ekologickým deníkem. Poukázal také na praxi KÚ Olomouc, který povinnost vést ekologický deník stanoví. Odpověď žalovaného, že se jedná o zavedení duplicitní podmínky, se tedy míjí s argumentací žalobce.
119. Žalobci poukazují na zvýšenou ochranu jedinců dle unijního práva. Čl. 14 směrnice o stanovištích stanoví, že členské státy přijmou opatření zajišťující, že odebírání jedinců druhů volně žijících živočichů uvedených v příloze V z volné přírody, jakož i jejich využívání bude slučitelné se zachováním jejich příznivého stavu z hlediska jejich ochrany. Toto ustanovení však nezakládá závaznou povinnost členským státům, uplatní se pouze, pokud to pokládají členské státy za nezbytné. Navíc čl. 16 směrnice o stanovištích umožňuje odchylku i od tohoto pravidla za obdobných podmínek jako § 56 ZOPK.
121. Za tohoto právního stavu měly správní orgány povinnost postupovat eurokonformně, čili vycházet z pravidel stanovených čl. 16 směrnice o stanovištích, a to i nad rámec § 56 ZOPK. To se jim podařilo jen částečně...
122. Nejsou však naplněny požadavky na přísné kontrolování podmínek a na výběr jedinců. Správní rozhodnutí mluví v této souvislosti o kompetencích biologického dozoru. V podmínce 1 uvádí, že biologický dozor bude mít právo nařídit záchranný přenos na vhodnou náhradní lokalitu. Směrnice však přímo vyžaduje, aby odebírání nebo držení těchto jedinců probíhalo za přísně kontrolovaných podmínek a na základě výběru. Takto striktně však podmínka 1 napadeného rozhodnutí formulována není. Umožňuje držení či přemisťování daných jedinců ve stanoveném počtu bez dalšího. Obecná kontrolní oprávnění svěřuje napadené rozhodnutí také KÚ JMK jako orgánu ochrany přírody. Postrádají však vazbu na držení či přemisťování daných jedinců.
123. Soud považuje tento žalobní bod za důvodný a uzavírá, že napadené rozhodnutí odporuje čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice o stanovištích.
*VI. Závěr
124. Soud tedy uzavírá, že správní orgány povolily výjimky, aniž by hodnotily existenci jiného uspokojivého řešení podle § 56 odst. 1 ZOPK. Dále žalovaný nedostatečně reagoval na odvolací námitku žalobce c) ohledně uložení podmínek rozhodnutí ve vztahu k požadavku na vedení tzv. ekologického deníku. Správní orgány také při povolování výjimek nezohlednily požadavky unijní legislativy ve vztahu k jedincům druhů živočichů, jež vyžadují přísnou ochranu.“
