Na čtvrtek 24. února 2000 vyhlásil a doslova musel Den bez aut v hlavním městě Kolumbie Bogotě (6,4 milionů
obyvatel) protlačit zdejší starosta Enrique Penalosa. Bogota je mj. zvláštní tím, že zde ještě není vybudováno
metro, autobusovou dopravu zajišťuje mnoho soukromých firem a ne jeden dopravní podnik, přičemž v autobusech
je velké množství kapesních krádeží.
Proti Dnu bez aut se zvedla silná vlna odporu. Dokonce proběhla soudní pře s cílem akci zakázat, neboť prý
porušuje základní vlastnická práva, svobodu pohybu a právo na práci obyvatel města a okolních oblastí. Naštěstí se
to nepodařilo. Akci také silně kritizovali obchodníci, kteří se obávali velké ekonomické ztráty. To se však
nepotvrdilo. Přesto starosta musel částečně ustoupit a vydat několik výjimek: vjezdu do města bylo umožněno
motocyklům, kamiónům a opancéřovaným osobním autům, které používá politická a podnikatelská elita.
Jak to vše dopadlo? V době od 6.30 do 19.30 hodin mělo 832 000 osobních aut zakázaný vjezd na území města,
85 % lidí použilo veřejnou dopravu, 1,5 milionů lidí jelo na kole, několik na koních či na bruslích. Přestože ten den
hustě pršelo, řidiči autobusů byli podráždění a autobusy leckde nestačily zájmu lidí, většina Bogoťanů si den
pochvalovalo.
A jaké jsou konkrétní výsledky? Nemocnice ohlásily snížení počtu ošetřených lidí o 20 až 30 %, počet dopravních
nehod poklesl ze 100 za den na 27, došlo pouze ke 24 zraněním ve srovnání s 70 až 80 a nikdo nebyl poprvé po
třech letech usmrcen (obvykle to jsou dva až tři lidé za den). Dále došlo ke snížení obsahu oxidů dusíku v ovzduší
o 8 %, oxidu uhelnatého o 22 % a množství prachových částic o 21 %.
Závěr
Letošní Den bez aut v ČR bude pravděpodobně ještě úspěšnější, než ten loňský. Jde o zásluhu nejen občanských sdružení, jejichž devizou je vysoká motivace a efektivita
práce, ale také pracovníků řady městských úřadů astátních institucí, kteří zřetelně vnímají, že doprava je jedním z hlavních problémů
jejich měst. Ty však lze účinně řešit zejména účastí a zájmem veřejnosti a Den bez aut je tak velkou příležitostí, jak
vytvořit a udržovat komunikační a informační platformu.
Ještě několik údajů a úvah na závěr. Kdo z nás vlastně ví, kolik emisí vyfukují automobily na ulici, kde bydlí, jaká
je intenzita hluku apod.? Už jenom to, že v roce 1999 došlo v obcích a městech ke 170 234 dopravním nehodám,
což je až 75 % všech nehod v silniční dopravě v ČR, a že při nich bylo zabito 507 lidí, tj. 38 % mrtvých
z celkového počtu 1 322 v celé republice, není pro naše města a obce nijak příznivé. Řidiči by tak měli skutečně
zvážit, zda jejich jízda autem je po městě nezbytná. Určitě ne zase tolik, aby Den bez aut museli opět "prožít" se
svým automobilem.
Zkusme proto aspoň jednou za rok si programově naplánovat celý den tak, abychom ke své jízdě nepotřebovali
automobil. Naplňme tak letošní motto "Budoucnost patří šetrné dopravě!" a nechejme své auto doma.
RNDr. Miroslav Patrik, vyhlašovatel Dne bez aut
červenec 2002
Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu
Cejl 48/50, 602 00 Brno, tel/fax: 05/45 21 03 93
mobil: 0603 57 42 89, e-mail:
dz.brno@ecn.cz