Spolky se nemohly během třiceti dní do územního řízení řádně přihlásit

Děti Země nesouhlasí s umístěním přístavu Hodonín pro osmdesát soukromých lodí, takže 15. dubna 2026 zaslaly přihlášku do odvolací fáze územního řízení a současně odvolání proti územnímu rozhodnutí ze dne 13. března 2026.

Odvolání má devět bodů a mj. upozorňuje, že oznámení o zahájení řízení z 19. srpna 2025 nebylo na úřední desce města vyvěšeno třicet dní, ale jen patnáct, takže se nemohly do řízení řádně přihlásit. Podle nich by krajský úřad v Brně měl rozhodnutí zrušit a řízení by mělo začít znovu od začátku.

„Podle zákona musí být oznámení o zahájení navazujícího řízení pro stavby se závazným stanoviskem EIA vyvěšeno třicet dní, aby se spolky mohly v této lhůtě do řízení přihlásit, což se u řízení o umístění přístavu Hodonín nestalo. Navíc se nám loni v srpnu shodou okolností nepodařilo během nezákonně zkrácené době zajistit sledování úřední desky města, takže jsme o řízení dověděli až nyní z rozhodnutí,“ upozorňuje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle něho bude muset krajský úřad v Brně územní rozhodnutí zrušit a zahájení řízení nechat oznámit znovu, a to skutečně na třicet dní. Dětem Země se v roce 2023 již podařilo takto znovuzahájit řízení o povolení změny nakládání s vodami pro Vodní dílo Nové Mlýny, neboť krajský úřad v Brně udělal tehdy stejnou chybu.

Podle plánu Ředitelství vodních cest ČR se v Hodoníně nyní modernizuje přístaviště pro osm lodí za asi 25 miliónů korun, které má být zprovozněné již 1. května, a ještě se má v letech 2026-2028 stavět za asi 270 miliónů korun přístav pro osmdesát soukromých rekreačních lodí, dvě kotviště pro lodě Policie ČR a příjezdová silnice s parkovištěm pro čtyřicet pět aut, aby se zde mohl Baťův kanál prodloužit o 7 km.

„Velkokapacitní přístav v Hodoníně by zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy, čímž by také došlo ke škodlivému zásahu do biotopů a jedinců téměř čtyřiceti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů, dále i ke zbytečnému kácení asi osmdesáti stromů a k poškození krajinného rázu vodním bazénem se světelným smogem a se zvýšenou hlučností,“ kritizuje uvažovaný přístav Patrik.

Děti Země rozšiřování Baťova kanálu o další přístavy a přístaviště a snahu ho prodloužit o celkem 19 km do Hodonína a do Kroměříže za asi dvě miliardy korun kritizují od roku 2023, neboť by šlo nejen o negativní zásahy do nivy řeky Moravy, ale navíc je stát silně zadlužený, takže by neměl dotovat tuto soukromou vodní zábavu.

„Opíráme se také o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z března 2022, který zjistil, že očekávané společenské přínosy masivního rozvoje soukromé rekreační plavby na Baťově kanálu nejsou ničím podložené, neboť stát účelově silně zveličuje počty návštěvníků na kanálu i množství jimi utracených peněz,“ zdůrazňuje Patrik.


* * * * * * * * * *


I. Přehled hlavních staveb na Baťově kanále s cílem ho modernizovat a prodloužit jeho trasu z 53 km na 72 km za asi 2 mld. Kč (mapa zde https://mapy.com/s/mekamogove)


01) rozšíření stávajícího přístaviště Hodonín
02) přístav Hodonín
03) přístaviště Zarazice
04) rozšíření přístavu Veselí nad Moravou (a přístupová silnice, lodní zdvihadlo a prokopání asi 350 m kanálu)
05) přístav Slovácko ve Starém Městě
06) přístav Pahrbek v Napajedlech
07) plavební komora Bělov s rybím přechodem
08) rozšíření stávajícího přístaviště Kvasice
09) přístav Kroměříž
10) „druhé“ přístaviště Kroměříž


II. Průběh řízení o umístění přístavu Hodonín pro 80 lodí a pro 2 policejní lodě a s parkoviště pro 45 aut s kácením 81 ks stromů a dále keřů na ploše 2.882 m2 (od 6/2024)


26.06.2024 = Ředitelství vodních cest ČR zasílá žádost o umístění přístavu
19.08.2025 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhláškou oznamuje zahájení řízení podle zákona EIA
05.09.2025 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhlášku o zahájení řízení stahuje již po 15 dnech, místo po 30 dnech
20.09.2025 = MěÚ Hodonín měl podle § 9b odst. 1 zákona č. 100/2001Sb. stáhnout oznámení o zahájení řízení
13.03.2026 = MěÚ Hodonín veřejnou vyhláškou umisťuje přístav, která na úřední desce visí od 16.03.26 do 31.03.26
15.04.2026 = Děti Země zasílají přihlášku do odvolací fáze územního řízení a odvolání


III. Průběh řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů a jedinců 38 zvláště chráněných druhů a rodů organismů (1 R + 37 Ž) přístavem Hodonín (11/2023-2/2025)


15.11.2023 = Ředitelství vodních cest ČR zasílá žádost o povolení zásahu
29.11.2023 = KÚ v Brně oznamuje zahájení řízení
29.12.2023 = Děti Země zasílají vyjádření

29.02.2024 = KÚ v Brně povoluje škodlivý zásah s 24 podmínkami
18.03.2024 = Voda z Tetčic zasílá blanketní odvolání, které 02.05.24 doplňují o důvody
26.03.2024 = Děti Země zasílají blanketní odvolání, které 10.05.24 doplňují o důvody
07.02.2025 = Ministerstvo životního prostředí obě odvolání zamítá a ukládá 4 změny

17.04.2025 = Děti Země zasílají správní žalobu ke KS v Brně (spis. zn. 30 A 26/2025)
30.03.2026 = Krajský soud v Brně žalobu Dětí Země zamítá
21.04.2026 = Děti Země zasílají kasační stížnost (spis. zn. 2 As 73/2026)


IV. Výtah ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ z 3/2022 k potřebě rozvoje rekreační plavby na Vltavě, Labi a na Baťově kanálu (zde https://nku.cz/assets/kon-zavery/k21003.pdf)


„Poskytování a čerpání peněžních prostředků státu a EU určených na rozvoj rekreační plavby provázejí nedostatky, které snižují účelnost, hospodárnost a efektivnost jejich využití...

Vyhodnocením skutečných přínosů projektů ani celkových výsledků financování rozvoje rekreační plavby z peněžních prostředků státu a EU se MD nezabývalo...

ŘVC při přípravě projektů a MD při jejich schvalování nevytvořily předpoklady pro objektivní vyhodnocení jejich výsledků a přínosů, tedy i účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynaložených na jejich přípravu a realizaci...

MD i ŘVC zdůvodňují potřebnost a efektivnost projektů na podporu rozvoje rekreační plavby především přínosy z rozvoje cestovního ruchu. Ty jsou ale podmíněny řadou dalších opatření spadajících do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále také „MMR“).

Efektivnost infrastrukturních projektů na podporu rozvoje rekreační plavby, které NKÚ zkontroloval, ŘVC dokládalo analýzami opírajícími se především o přínosy z cestovního ruchu. O ně se opírají i souhrnná hodnocení očekávané efektivnosti investic na podporu rozvoje rekreační plavby a osobní lodní dopravy.

Tato souhrnná hodnocení vycházejí z ohodnocení atraktivity turistických cílů v blízkosti navržených přístavů a přístavišť a z předpokladu nárůstu zájmu o tyto turistické cíle díky jejich dostupnosti vodní dopravou...

Při prokazování efektivnosti projektů se ŘVC opíralo především o odhady nárůstu počtu turistů a jejich útrat v důsledku realizace projektů. Nestanovilo ale informační zdroje ani postupy pro ověření věrohodnosti a objektivnosti předpokladů, z nichž vycházelo...

Výsledkem Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na Baťově kanále z června 2019 (...) byl návrh čtyř variant dalšího rozvoje. Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost a zároveň nejnižší citlivost na změnu kritických proměnných (je efektivní až do navýšení nákladů o 74,83 % nebo snížení poptávky o 36,31 % oproti předpokladům).

Oproti tomu nejnákladnější varianta č. 1 počítala s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč, měla nejnižší efektivnost a byla nejrizikovější (přestává být efektivní při navýšení nákladů o 28,76 % nebo při snížení poptávky o 21,03 %). V závěru hodnocení přitom byla za nejvhodnější variantu označena nejméně efektivní varianta č. 1 s odvoláním na „dosažení vytyčených cílů v rozvoji Baťova kanálu“, zejména posílení turistického ruchu.

MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo... Nepředložilo ale žádný doklad, v němž by byly cíle pro rozvoj Baťova kanálu konkrétně stanoveny a k těmto cílům uvedlo jen obecné a nekonkrétní informace.

Postup, kdy MD o přípravě a realizaci projektů na Baťově kanálu s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč rozhodovalo podle nejasných kritérií... nepovažuje NKÚ za transparentní...

Výběr nejnákladnější, nejméně efektivní a přitom nejrizikovější varianty bez náležitého a přezkoumatelného zdůvodnění není v souladu s právním předpisem.

Takovýto postup je spojen s významným rizikem neúčelného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státu a EU na přípravu a realizaci projektů s přínosy vázanými na dokončení jiných projektů, jejichž realizace je z různých důvodů odkládána...“