Rozhovor o stavebním povolení pro dálnici Trutnov - státní hranice s předsedou Dětí Země Miroslav Patrikem, který vyšel v Krkonošském deníku (28.10.2023).

Ekologičtí aktivisté z brněnského spolku Děti Země popudili nemalé množství obyvatel Trutnovska, když v poslední chvíli před vydáním pravomocného stavebního povolení zablokovali stavbu dálnice D11 z Trutnova do Královce. Předseda spolku Miroslav Patrik pro Deník vysvětlil, proč to udělali, co se bude dít dál, nebo jak vnímá negativní reakce veřejnosti.

„Politici chtějí vždy ukázat voličům, jak na ně údajně myslí, a ŘSD většinou hledá viníky za průtahy při povolování dálnic a silnic, ačkoliv za mnohé z nich může samo. U této dálnice je to tedy stejné, pokud se bez zjevně objektivních důvodů čeká patnáct let na vydání stavební povolení. Navíc dálnice asi nebyla v popředí zájmu státu,“ řekl Deníku Miroslav Patrik.

„Pokud může výstavba začít dříve, tak pro to musí investor s ministerstvem něco opravdu udělat, nikoliv napadat aktivní účast veřejnosti v řízeních.“

ŘSD plánovalo zahájit stavbu dálnice z Trutnova na hranice s Polskem na konci letošního roku. Aktuálně ale musí řešit námitky ekologických aktivistů, kteří zabrzdili vydání stavebního povolení. Kdy se začne dálnice stavět, zatím není jasné.

Stavba dálnice u Trutnova není v Česku zdaleka první, která čelí námitkám a odvoláním Dětí Země. Vědět o sobě dávají poměrně pravidelně, v některých případech došlo i na žaloby.

"Děti Země se principiálně soustřeďují na stavby se značným vlivem na životní prostředí, mezi které patří hlavně dálnice. Z těchto staveb pak vybíráme ty, u nichž se podle nás nedostatečné řeší střety s přírodou a krajinou nebo vlivy na zdraví obyvatel. Také se snažíme vložit do těch procesů, u nichž stavebník nebo úřady nezohledňují vážné námitky veřejnosti nebo vydaná rozhodnutí nejsou právně a odborně kvalitní a ochranu životního prostředí nehájí důsledně," vysvětlil předseda spolku Miroslav Patrik.

"Novinky oproti jiným dálnicím byly v tomto případě asi jen dvě. Jednak jsme upozornili, že náš souhlas s územním rozhodnutím v roce 2019 neznamená, že nepošleme žádné připomínky ke stavebnímu povolení v roce 2023. Každé řízení totiž řeší něco jiného a rozhodují jiné úřady," připomněl ekologický aktivista.

Nadávky veřejnosti? To je přirozená reakce

Zablokování vydání stavebního povolení na dálnici D11 Trutnov – Královec se nesetkalo u drtivé většiny veřejnosti s pochopením. Lidé nadávali ekologickým aktivistům na sociálních sítích, někteří je dokonce kontaktovali po mailu či telefonu.

"Myslím si, že to aktivisté už přehánějí, hraničí to se zdravým rozumem. Taková organizace měla být dávno zrušená, jenom škodí. Navrhoval bych jim veřejně prospěšné práce," zlobil se občan Trutnova Jan Souček, který situaci s blížící se stavbou dálnice pravidelně sleduje.

"Jde o přirozenou reakci veřejnosti, kterou známe z výstavby jiných dálnic," konstatoval suše Patrik. "Zájem veřejnosti o dálnici znamenal pro nás hlavně to, že se nám zvýšil počet žádostí o pomoc a rady, jak se účinně účastnit povolovacího procesu u nějaké stavby, takže na ně nestačíme včas odpovídat," dodal.

Mnoho lidí se Patrika ptalo, jak je možné, že se v Polsku a v Rakousku stavějí dálnice rychleji, než u nás.

"Nemáme sice žádné analýzy, ale možná jde o dva důvody. Zaprvé dálnice tam nestaví ŘSD ČR. Zadruhé v Polsku je ekologické hnutí asi slabé nebo se dálnicemi nezabývá a v Rakousku je ekologické hnutí asi tak silné, takže se dálnicemi zabývat nemusí," uvedl.

Návrh řešení od vedení ŘSD

Vedení ŘSD se situací s dálnicí D11 u Trutnova zabývá. Generální ředitel Radek Mátl oslovil Miroslava Patrika s návrhem řešení.

"Panu Mátlovi jsem před více než dvěma týdny potvrdil doručení jeho návrhu na podepsání Memoranda o dálnici D1109. Počítáme ale s tím, že ŘSD ČR i město Trutnov k našemu rozkladu z 25. září zaslaly podpůrná vyjádření, takže Ministerstvo dopravy by mu mohlo snadno vyhovět tak do dvou týdnů. Rozklad totiž obsahuje jen čtyři námitky procesního charakteru. Anebo by ministr Martin Kupka mohl rozklad do té doby zamítnout," popsal situaci předseda brněnského spolku.

Děti Země v rozkladu žádají do stavebního povolení uložit dvě nové podmínky o zavedení ekologického deníku a měření intenzit hluku do dvou let od zahájení zkušebního provozu. Chtějí také zahrnout chybějící požadavky závazného stanoviska EIA. Podle nich je nutné do spisu doložit závazné stanovisko ke zmírnění zásahu dálnice do okraje lesa.

Měli by pro to opravdu něco udělat

"Ze stavebního povolení vyplývá, že dálnice se má stavět v letech 2024 až 2028, a že vinou ŘSD ČR se řízení protáhlo o sedm měsíců. Pokud tedy může výstavba začít dříve, tak pro to musí investor s ministerstvem něco opravdu udělat, nikoliv napadat aktivní účast veřejnosti v řízeních. Například loni se jim podařilo zkoordinovat tři řízení tak, že od 20. prosince 2022 se mohla dálnice D0136 Říkovice – Přerov začít stavět," poukázal na jiný případ Miroslav Patrik.

Ministr dopravy Martin Kupka 5. prosince 2022 zamítl rozklady proti povolení 53 objektů na dálnici D1 u Přerova, Ministerstvo dopravy 16. prosince 2022 zamítlo odvolání Dětí Země proti povolení 14 objektů a ŘSD 19. prosince 2022 získalo povolení ke kácení dřevin, u něhož olomoucký magistrát nelogicky vyloučil odkladný účinek, takže umožnil jejich rychlé vykácení ještě před rozhodnutím krajského úřadu o odvolání.

Miroslav Patrik dodal, že spolu se stavebním řízením na Ministerstvu dopravy o povolení čtyřiceti čtyř objektů probíhalo od března 2023 na krajském úřadě v Hradci Králové ještě řízení o povolení devíti objektů. Stavební povolení bylo vydáno 13. září 2023.

Ředitelství silnic a dálnic vybralo jako stavební dozor na stavbě dálnice D11 z Trutnova do Královce na hranice s Polskem sdružení firem Infram a Pragoprojekt. Hodnota prací je 121 milionů korun.

ŘSD nyní vybírá zhotovitele největší dálniční zakázky v Česku, nejblíž k ní má polská stavební firma roku 2022 Budimex SA z Varšavy, která nabídla cenu 11,3 miliardy korun. Je to výrazně nižší cena, než jakou ŘSD vypsalo, a to o 1,7 miliardy korun. Druhá firma v pořadí, česká MI Roads (Metrostav Infrastructure), nabídla 11,7 miliardy Kč.