Proti výstavbě plavebního jezu u Děčína je i saská vláda
Stanovisko hydrobiologa Jakuba Borovce z Biologického centra v Českých Budějovicích k vybraným čtyřem studiím, které se zabývají kompenzačními opatřeními za zničení bahnitých náplavů uvažovaným jezem u Děčína, nevyvrátilo vyjádření Správy Národního parku České Švýcarsko z listopadu 2018, podle kterého taková funkční opatření nelze v České republice nikde vytvořit.
Zjistili to Děti Země a jejich experti po jeho prostudování. Stanovisko sice obsahuje řadu zajímavých postřehů, nicméně nepřináší nic nového a zásadního. Jeho objednavatelem bylo Ministerstvo zemědělství a stálo 190 tisíc Kč (bez DPH).
„Stanovisko sice vyhodnotilo klady a zápory dvou odborných studií vědců z Masarykovy univerzity a z České zemědělské univerzity, kteří doložili, že kompenzace nelze vytvořit, a dvou studií jedné firmy, která tvrdí opak, přesto i z něho vyplývá, že v případě výstavby jezu u Děčína by došlo k zániku kolísání vodního režimu a tedy ke zničení bahnitých náplavů se vzácnými rostlinami,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Podle Patrika je ovšem škoda, že ho se zajímavými náměty napsal hydrobiolog a nikoliv botanik. Nicméně ani Jakub Borovec nenašel žádné přesvědčivé doklady o tom, že funkční kompenzace je možné u nás vytvořit.
Tím tak potvrdil správnost vyjádření Správy Národního parku České Švýcarsko ze dne 13. listopadu 2018, v němž se mj. uvádí toto: „Přírodní stanoviště bahnitých břehů řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. (3270) jako předmět ochrany EVL Labské údolí není možné v plném rozsahu nahradit či simulovat technickými opatřeními, které by garantovaly tutéž přírodní kvalitu i funkci.“
Proti výstavbě plavebního jezu u Děčína je přitom i současná vláda Svobodného státu Sasko (CDU – SPD – Bündnis90/Die Grünen), která ve své koaliční smlouvě s názvem Společně pro Sasko v letech 2019-2024 na str. str. 52-53 v kapitole o Labi uvádí mj. následující:
„Nadále se zasazujeme za zachování Labe jako ekologické dopravní cesty v rámci Celkové koncepce pro Labe (Elbe-Gesamtkonzept) a s tím souvisejících opatření pro zajištění splavnosti. Naše „NE“ dalšímu zvyšování splavnosti Labe je stále platné, neboť přínosy z jejího využívání jako dopravní cesty nemohou vyvážit nevýhody z pohledu ochrany přírody a krajiny, biodiverzity a před povodněmi. Tento náš nesouhlas se týká i výstavby plavebního stupně u Děčína.“
„Příprava jezu za 5,2 miliardy korun se tak po více než 25 letech dostala na nulu, neboť Ministerstvo životního prostředí dne 18. prosince 2019 současně po čtrnácti letech ukončilo i proces EIA. Podle údajů Nejvyššího kontrolního úřadu z července 2019 stát na jeho přípravu utratil již více než 625 miliónů korun,“ uzavírá Patrik.
* * * * * * * * *
I. Stanovisko Mgr. Jakuba Borovce, Ph. D., s názvem „Posouzení validity a podloženosti argumentů vybraných studií věnujících se problematice kompenzovatelnosti stanoviště soustavy NATURA 2000 č. 3270 v souladu se Směrnicí Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“ (listopad 2019, 14 stran, 190 tisíc Kč bez DPH, platí Ministerstvo zemědělství).
Stanovisko mj. uvádí následující:
„Navrhované vytvoření nových lokalit vhodných pro rozvoj stanoviště 3270 metodou prostého navezení/nahrnutí autochtonního substrátu do míst, kde nyní řeka sama náplavy neukládá, se nezdá být řešením stabilním, roli zde hraje bezesporu přítomnost jemnozrnné frakce a stabilita jádra takovéhoto tělesa...
Ze shora uvedeného vyplývá, že existuje ohromné množství údajů a zpráv o situaci na Dolním Labi a o možnostech opatření, která by podpořila udržení a rozvoj stanoviště 3270, nicméně existuje stále řada informačních mezer neumožňující zodpovězení otázky plné kompenzovatelnosti vlivů na stanoviště 3270 v úseku Labe mezi Ústím nad Labem a Hřenskem.“
II. Stanovisko obsahuje názory na tyto čtyři podkladové studie:
1. Komparativní výzkum bahnitých říčních náplavů řeky Labe s dalšími řekami v České republice (Masarykova univerzita v Brně, říjen 2017), který mj. uvádí následující:
„Na základě terénních výsledků i analýzy dat z mapování biotopů vyplývá, že biotop 3270 na EVL Labské údolí nelze v podobném rozsahu, kvalitě, typologické charakteristice a při zachování stejných ekologických podmínek v rámci České republiky kompenzovat ochranou téhož stanoviště na jiném vodním toku.
Na základě současných znalostí nelze učinit závěr, že existuje technické řešení umělého vytvoření tohoto biotopu takovým způsobem, který by garantoval plnohodnotnou náhradu tohoto biotopu nejen v jeho rozsahu a kvalitě, ale i z hlediska trvalého zabezpečení jeho ekologických funkcí.“
2. Studie bahnitých náplavů (Česká zemědělská univerzita v Praze, 2018), která mj. uvádí následující:
„Protože plavební stupeň Děčín by ovlivnil podstatnou rozlohu typu evropského stanoviště 3270 v ČR, není představitelné nahrazení této rozlohy ani teoreticky, a to ani v čistě kvantitativním ohledu. Ovlivněno by bylo 39 ha z celkových 65 ha v kontinentální biogeografické oblasti v ČR...
Závěrem je možné konstatovat, že funkční kompenzace významně negativních vlivů Koncepce vodní dopravy není možná, a to ani přímo v EVL Labské údolí, ani v EVL Porta Bohemica, ani na jiném místě v České republice. Hypotetická kompenzační opatření byla shledána jako nevyužitelná.“
3. Analýza kompenzovatelnosti vlivů záměru Plavební stupeň Děčín na stanoviště 3270, Ekopontis, s. r. o. (duben 2018)
4. Analýza Studie bahnitých říčních náplavů (ČZU, 2018) a souvisejících dokumentů ve vztahu k realizaci záměru PSD, Ekopontis, s. r. o. (červen 2018)
III. Ze stanoviska Mgr. Jakuba Borovce, Ph. D., vyplývají mj. tyto závěry:
Existence bahnitých náplavů stanoviště 3270 je neslučitelná s hlavním cílem výstavby plavebního stupně Děčín, kterým je zajištění zvýšení plavebních podmínek na Labi téměř po celý rok, neboť bahnité náplavy jsou indikátory přirozeného vodního režimu řeky, který by byl ovšem výstavbou této příčné překážky zlikvidován.
Potřebné značné kolísání hladiny vody v Labi pod jezem nelze nahradit žádnými technickými opatřeními, resp. bez takového přirozeného vodního režimu nelze kompenzace vytvořit a dlouhodobě udržet životaschopné.
Odborné studie řady botaniků neprokázaly, že je možné u nás vytvořit účinná kompenzační opatření v potřebném rozsahu za zlikvidované bahnité náplavy plavebním jezem u Děčína, přičemž není důležité, zda tyto náplavy vznikají přirozené či uměle, ale zda budou existovat v potřebném rozsahu a kvalitě a dlouhodobě.
