Ředitelství vodních cest ČR pokračuje v likvidaci modrásků

Děti Země ve svých námitkách k umístění plavebního kanálu u Přelouče v pátek 13. července 2012 stavebnímu úřadu navrhly, aby územní řízení přerušil a od Ředitelství vodních cest ČR si vyžádal důležité chybějící podklady.

Investor v nové žádosti přitom jen nepatrně zmenšil zábor území, které se ale netýká nejcennějších biotopů se vzácnými modrásky očkovanými, které tak budou zcela zničeny.

„Podle našeho očekávání nelze v územním řízení pokračovat, neboť žádost nesplňuje technické požadavky stavebního zákona a její prováděcí vyhlášky a navíc není posouzen vliv na krajinný ráz, změna hladiny podzemní vody a také to, jak stavba ovlivní průběh případných povodní,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik, které výstavbu plavebního kanálu jako zbytečnou a přírodě škodlivou aktivně kritizují již od roku 2004.

Podle něho ŘVC ČR stavbu plavebního kanálu délky téměř 3,2 km přes cenné Slavíkovy ostrovy s výskytem více než sedmdesáti zvláště chráněných druhů organismů a stovek vzácných druhů bezobratlých živočichů změnilo jen kosmeticky, takže i nadále likviduje cenné lužní biotopy.

Navíc ve spisu chybí potřebné výkresy stavby, nová rozhodnutí o výjimkách k zásahu do biotopů ohrožených druhů živočichů či posouzení vlivu stavby na soustavu evropských chráněných zemí NATURA 2000, jak požaduje zákon.

„Asi se očekává, že stavební úřad vyjde státnímu investorovi opět vstříc a bez ohledu na zjevný rozpor se zákonem územní rozhodnutí vydá,“ myslí se Patrik, podle kterého to mohou mít i úředníci přikázáno.

Rozpory vyvolává i otázka, zda pro takto změněnou stavbu může nadále platit stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí, které bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno v září 2000 pro jinou stavbu a bez biologických průzkumů.

Děti Země se proto domnívají, že investor musí předložit nové stanovisko EIA, jinak může mít u Evropské komise potíže se získáním případných peněz z Operačního programu Doprava.

„I když šéf ŘVC Jan Skalický tvrdí, že stavba má o polovinu menší zábor území a že se také značně zmenšil zásah do ploch s modrásky očkovanými a bahenními, tak jde jen fiktivní početní trik, neboť ve skutečnosti budou stále nejcennější plochy s modrásky zcela zničeny, a to bez reálné náhrady,“ vysvětluje dále Patrik.

ŘVC ČR totiž podle jeho zjištění do přírodně cenných ploch započítalo třeba část pole nebo plochy, na nichž nerostou pro modrásky potřebné živné rostliny (toten krkavec) a nežijí určité druhy mravenců (rodu Myrmica). Dále byly účelově započteny i louky, na kterých tyto rostliny a mravenci sice jsou, ale v nepatrném množství.

ŘVC ČR se o prosazení plavebního kanálu u Přelouče za více než 3,1 mld. Kč snaží již čtrnáct let. Stavba má být údajně postaven do roku 2015. Dosud bylo za projektanty, různé investorovi nakloněné odborníky a advokáty a za výkupy pozemků utraceno více než 690 miliónů korun. V rozpočtu SFDI nejsou pro rok 2012 na stavbu vyčleněny žádné peníze.

* * * * *

1. Průběh osmi let sporů o územní rozhodnutí pro plavební kanál u Přelouče:

01) 25. 08. 2004 = Ředitelství vodních cest ČR podává žádost o územní rozhodnutí
02) 27. 12. 2004 = stavební úřad Městského úřadu Přelouč vydává územní rozhodnutí
03) 06. 05. 2005 = Krajský úřad Pardubického kraje územní rozhodnutí ruší
04) 11. 10. 2005 = stavební úřad znovu vydává územní rozhodnutí
05) 14. 12. 2005 = krajský úřad územní rozhodnutí potvrzuje
06) 27. 02. 2006 = Děti Země a Přátelé Slavíkových ostrovů podávají soudní žalobu
07) 13. 06. 2008 = krajský soud územní rozhodnutí ruší
08) 25. 02. 2010 = Nejvyšší správní soud v Brně ruší zrušující rozsudek krajského soudu
09) 03. 02. 2011 = krajský soud územní rozhodnutí znovu ruší
10) 13. 06. 2012 = stavební úřad sděluje, že územní řízení pokračuje
11) 13. 07. 2012 = Děti Země a Přátelé Slavíkových ostrovů podávají námitky s návrhem řízení přerušit

2. Výtah z dokumentace pro územní rozhodnutí pro záměr „Stupeň Přelouč II“ o změnách záboru stavby plavebního kanálu (prosinec 2011)

Tvrzení ŘVC ČR:

Úsporou plochy o 50 % původní plochy pro plavební kanál a související stavby dojde k omezení zásahu do tří ploch výskytu modrásků, ke snížení počtu kácených mimolesních dřevin a ke zmenšení šířky plavebního kanálu, takže dojde ke zmenšení vzdálenosti k přeletu modrásků přes řeku na levý břeh a zpět.

Tvrzení Dětí Země:

ŘVC ČR do plochy č. 1 účelově započítává plochy, na kterých modrásci nežijí, neboť tam nemají žádné podmínky, takže stavba i nadále zničí asi 90 % plochy, na které se vyskytuje největší populace modráska očkovaného ve východních Čechách. Snížení záboru plochy č. 1 o 38 % tak zničí skoro stejné množství populace těchto modrásků, jako původní zábor.

Plocha č. 8 neslouží k reprodukci modrásků, neboť jen umožňuje jejich migraci mezi loukami č. 1 a č. 9. V případě likvidace modrásků očkovaných na louce č. 1 (se záborem 90 % biotopů), zanikne i plocha č. 8. Snížení záboru plochy o 99 % nemá pro modrásky žádný význam, neboť slouží jen k odpočinku při přeletech.

ŘVC ČR do plochy č. 9 účelově započítalo i plochy, na nichž se modrásci z poloviny nevyskytují. Snížení záboru plochy č. 9 o 81 % tedy znamená zničení více než 25 % plochy vhodné pro modrásky bahenní. Na ploše č. 9 ve srovnání s plochou č. 1 se nachází jen mikropopulace modrásků očkovaných, takže bez zachování plochy č. 1 zanikne postupně i plocha č. 9. Snížení záboru na ploše č. 9 může udržet životaschopnou jen populaci modráska bahenního a ne očkovaného.

Pro zachování obou druhů modrásků jsou také podstatné další vlastnosti ploch. U ploch s modrásky očkovanými je důležité kosení luk, zvlněný terén s vysokou hladinou podzemní vody a přítomnost rostliny krvavec toten a některých druhů mravenců rodu Myrmeca. Ale kanál je naplánován v zářezu a dalším zářezem je přeložkou Neratovského potoka, takže lze očekávat snížení hladiny podzemní vody a tím stejně zničení všech vhodných luk č. 1, č. 8 a č 9 pro modrásky.