Na úřední desce Ústeckého kraje byly dne 15. září 2011 zveřejněny Zásady územního rozvoje kraje, které obsahují veřejně prospěšné stavby a další záměry, včetně ochrany územně ekologických limitů.

Mezi zásadní stavby patří dopravní síť, zejména vysokorychlostní železniční trať z Prahy do Německa pod Českým středohořím, snaha o zlepšení plavebních podmínek na Labi a trasy obchvatů měst a obcí.

Podle Dětí Země je proto správné, že i přes naléhání vedení města Bíliny nebyl v krajském plánu vymezen koridor pro uvažovaný východní obchvat města, neboť ve hře je stále ještě vybudování průtahu městem.

„Hodnocení vlivů nového průtahu či obchvatu Bíliny bylo sice letos v květnu ukončeno souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí, ale obě řešení jsou rovnocenné, takže je nutné provést podrobnější prověření a až pak je možné v krajském územním plánu vymezit potřebné území,“ schvaluje postup Ústeckého kraje předseda Dětí Země Miroslav Patrik, který prosazuje variantu s modernizací průtahu.

K návrhu zásad byly podány námitky 40 obcí a měst a zástupce veřejnosti z Lahoště a z Horního Jiřetína. Námitka města Bíliny na zakreslení koridoru východního obchvatu města byla zamítnuta, neboť podle krajského úřadu jde o předčasné dopravní řešení a musí se vyčkat na podrobnější studie.

Podle Dětí Země východní obchvat zbytečně znehodnotí hodnotný krajinný ráz a zničí zachovalou přírodu kolem města, a to hlavně předpolí Národní přírodní rezervace Bořeň a v okolí vrchu Trupelník s údolím potoka Syčivka. Obchvat má stát 2,9 miliardy korun a modernizace průtahu kolem 3,1 miliardy korun, s výstavbou se má začít po roce 2018, což je podle Dětí Země příliš optimistický termín – reálný je spíše až po roce 2025.

Zásady územního rozvoje kraje například zachovávají územně ekologické limity. Naopak podrobně neřeší konkrétní způsob možného zlepšení plavebních podmínek na Labi pro nákladní vodní dopravu od Ústí nad Labem ke státní hranici, což je podle Dětí Země stejně nereálný plán, jako byl v Německu, kde od něho ustupují.