-
- - Hlavní stránka Pro novináře Pro příznivce Kontakt Rozšířěné vyhledávání -
-
logo Děti Země -
Programy Dětí Země
PROGRAM - Doprava
PROGRAM - Příroda
PROGRAM - Věc veřejná
- Pobočky Dětí Země
- Publikace Dětí Země
- O organizaci Děti Země
Kalendář akcí
www.detizeme.cz > Basic Information in EnglishDeutsch
OK

Tisková zpráva Dětí Země
Česká facka biodiverzitě

17. prosince 2010
[Česká republika]

Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o pokrytectví a chamtivosti Prvního světa vůči Druhému a Třetímu při snaze udržet biologickou rozmanitost na planetě, a to na příkladu státem řízené a placené likdvidace posledních zbytků přírody výstavbou jezu v Děčíně a plavební komory přes Slavíkovy ostrovy při tzv. splavňování Labe (Veronica č.6, prosinec 2010).

* * * * *

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Smyslem akce je prý „zvýšit informovanost a veřejné povědomí o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi a vyzvat jednotlivce, organizace a další partnery k aktivitám, které pomohou zastavit úbytek biologické rozmanitosti po roce 2010“. Přestože se jako předseda Dětí Země dennodenně pročítám různými eko-informacemi, bohužel jsem si nevšiml, že by se v této oblasti nějaká větší účinná osvěta prováděla.

Nicméně se prý pořádají různé akce pro veřejnost, aby pochopila, jak jsou „broučci a kytičky pro náš život nezbytné“. Jako ekologický poradce a dopravní kampajnér se ale domnívám, že takové akce jsou samozřejmě důležité, ale nějak se míjejí s realitou. Mnohé stavby jsou totiž povolovány bez ohledu na bohatou faunu a flóru, neboť rozhodují zcela jiná hlediska, než třeba zachování biodiverzity.

Nejvíce živočišných a rostlinných druhů prý vymírá ve třetím světě. Avšak ani ten první na tom není až tak slavně. A pokud má tedy „jednotka“ „trojku“ či „druhý svět“ poučovat, tak by měla sama nejprve předvést, jak jí biodiverzita leží na srdci. A to zvláště, když „jednotka“ je tak bohatá.

A tak třeba z lednové tiskové zprávy MŽP se dozvídám toto: „Mezi nejvážnější problémy české přírody patří urbanizace, fragmentace a unifikace. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, v jejímž důsledku se zmenšuje prostor pro život a migraci živočichů a rostlin...“ A to ještě není všechno! Prý už u nás vyhynulo 19 druhů motýlů a více než polovina zbytku je ohrožená (88 druhů). Dále hrozí vyhubení více než 50 % druhů obojživelníků a plazů. U některých druhů ptáků je dokonce úbytek tak obrovský, že třeba počet koroptve polní se snížil až o 82 %.

Samozřejmě chápu, že jinde nejsou třeba až tak přísné zákony na ochranu přírody a krajiny a že lidé nejsou až tak vzdělaní. Za takové situace se jistě jen stěží myslí na zachování velké rozmanitosti rostlin (a nejen léčivých pro farmaceutický průmysl), zvláště tropických stromů, či živočichů, které zrovna nějak nepotřebujeme k jídlu, k práci apod.

U nás ale máme přece potřebné zákony, chytré občanstvo, pronikavě vizionářské ekonomy a politology a respektované biology a ekology. A ti všichni „trojce“ říkají: „Nekácejte tak rychle a mohutně pralesy! Vždyť je to bohatství všech lidí na Zemi, včetně dětí!“

A jako zpětnou vazbu si pak představuji odsudky „trojky“ či „dvojky“ vůči nám jako třeba: „Vám se to pěkně radí, když už jste s tou vaší biodiverzitou na huntě a ještě si ji dále snižujete svou chamtivostí po více betonu v krajině a zaběhnuté praxe v touze po dalším a dalším bohatství“.

A mají samozřejmě pravdu. Podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je u nás zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje stovek zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. A na povolení takové výjimky není žádný právní nárok, prostě buď žadatel výjimku dostane nebo ne. Každý by se totiž mohl mylně domnívat, že pojem výjimka znamená, že odborně zdatní a neúplatní eko-úředníci vždy pečlivě zvažují, zda výjimečně nějaké škodlivé zásahy do biotopů a jedinců těchto vysoce ceněných organismů povolí, anebo nepovolí.

Ale není tomu tak. Skoro všichni investoři tak nějak předkládají své stavby k naší biodiverzitě překvapivě ohleduplné, neboť díky najatým ekologům a biologům vlastně žádné škodlivé vlivy nemají. A orgány ochrany přírody pak samozřejmě mají snadnou práci, neboť výjimky povolují automaticky jako na běžícím pásu – odborníci dokládají, že předkládané záměry nejsou škodlivé. Proč ne, ale obávám se, že většina eko-úředníků asi ani neví, že je možné výjimky nepovolovat.

A nějaký konkrétní příklad? Šéf odboru životního prostředí Krajského úřadu Pardubického kraje Josef Hejduk v rámci roku biodiverzity a osvěty pro neznalé občany udělá radost Ředitelství vodních cest ČR. To konečně po deseti letech utrácení veřejných peněz v řádu desítek miliónů za „ekologické průzkumy a posudky“ takovou výjimku pro stavbu plavebního kanálu u Přelouče v červenci získá.

Díky ní je možné zlikvidovat biotopy čtyřiceti kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin, které žijí na posledním zbytku lužního lesa slepého ramene řeky Labe. A když k ní přidáme i další povolené výjimky pro třicet ohrožených druhů organismů, tak tu máme skutečně unikátní rekord. Je pak asi houby platné dělat lidem osvětu, když ji potřebují lidé pracující ve státní instituci, co chce betonovat naši krajinu, a lidé pracující ve státním úřadě, která o výjimce rozhoduje.

Pak se samozřejmě jen těžko nějaký slušný člověk bohatého Severu stěží může odvážit radit třeba Brazilcům z chudého Jihu, ať ty pralesy nekácejí, neboť jsou pro lidí důležité. Vždyť to stejné, ale v malém, se totiž děje u něho doma!

A co Slavíkovy ostrovy, přes které si státní betonáři za státní miliardy naplánovali splavnit Labe? Těžko říci. Jedinými viditelnými bojovníky za biodiverzitu u Přelouče jsou už jen dobrovolní eko-aktivisté ze sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové a Děti Země. A mají to hodně těžké, když proti nim stojí stát a jím placení přírodovědci z České zemědělské univerzity a velká očekávání betonové lobby.

Naši biodiverzitu může snad v příznivém stavu udržet už jen nedostatek peněz, nikoliv přeplacení a lhostejní odborníci či eko-úředníci. Ovšem dalším krokem k jejímu oslabení se může stát výstavba jezu v Děčíně na Labi. Předložená dokumentace EIA ale už na svých 1300 stranách dokládá, že tato stavbě opět přírodě a ani chráněných druhům vzácných organismů neškodí. Jak také jinak, odborníci nejsou levní a mají vždy pravdu, zvláště ti, co jsou placení státem. Boj za záchranu biodiverzity tedy pokračuje, nejen ve „trojce“, ale především musí být důslednější v „jednotce“.





Vydala pobočka: 

Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu
Cejl 866/50a
Brno; 602 00

 



[zpět] [tisk...]


-
Děti Země deti.zeme@ecn.cz      
  Tyto stránky vznikly díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha
 RSS čtečka | Ropák a Zelená perla | Tunel Kubačka (dálnice D8) | silnice R 35
-