Znečištění ovzduší nebezpečným prachem v Brně dlouhodobě překračuje platné limity a ohrožuje zdraví obyvatel města. V tomto roce již byl na osmi monitorovacích stanicích vyčerpán počet dní, kdy smí být překročen denní limit pro polétavý prach (PM10).

Opakuje se tak situace z loňského roku, kdy na některých stanicích byl překročen i roční limit pro znečištění prachem a jeho nebezpečnou jemnou frakcí (PM2,5).

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Ale na řadě monitorovacích stanic v Brně už byl letos limit překročen 40-krát, 70-krát nebo dokonce 90-krát. Navíc dostupná data ukazují, že v Brně velmi podstatný podíl znečištění prachem představuje nebezpečná frakce jemných prachových částic. Ty unikají typicky z výfuků dieselových automobilů, mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků a jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění. Znečištění ovzduší prachem představuje vážný společenský problém a způsobuje předčasné úmrtí mnoha lidí,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

„Znečištění ovzduší v Brně i v dalších českých a moravských městech opakovaně porušuje platné limity, čímž se ohrožuje zdraví tisíců obyvatel. Proto Česká republika požádala Evropskou komisi o zproštění povinnosti uplatňovat mezní hodnoty pro znečištění prachem. Nicméně v zájmu zdraví občanů by měla být v Brně uplatněna některá dostupná opatření, která sníží znečištění ovzduší jako např. zavedení nizkoemisní zóny, prachových filtrů pro autobusy a další vozidla s dieselovými motory, neumisťovat další parkovací plochy do centra jako třeba pod Zelným trhem atd.,“ uvedl Miroslav Patrik, předseda Dětí Země.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacích systémů a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.