Ani 21 let od revoluce není zcela zajištěna účast občanů při rozhodování, jak mj. požadoval 6. bod výzvy Několik vět z léta 1989. Dokonce i šest let po vstupu České republiky do EU chybí tento základní demokratický nástroj.

O co jde? Evropská směrnice EIA o hodnocení vlivů staveb na životní prostředí požaduje, aby se každý mohl tohoto řízení účastnit – a pokud bude mít pocit, že tento proces proběhl nezákonně či vůbec, mohl podat žalobu.

Nyní se ho sice může zúčastnit každý, ale žaloby mohou podávat jen občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti. Občan je stále jaksi mimo.

Dále je ignorována Aarhuská úmluva, podle níž se spolky občanů mohou účastnit správních řízení pro stavby ovlivňující životní prostředí a současně mají mít právo na včasnou soudní ochranu proti nezákonným rozhodnutím.

Jejich účast je sice zajištěna, ale na rozsudky se bez odkladných účinků čeká několik let. Mezitím se stavba dostaví. Navíc nelze žalovat ničení přírody, jen úředníky za procesní chyby.

A co na to vláda? Především uvažuje o tom, jak vyloučit nevládky ze stavebních řízení, neboť prý zdržují. Na oplátku prý ale bude moci opravdu každý žalovat územní rozhodnutí. Přitom jeho zrušení soudem bude k ničemu, neboť po vydání stavebního povolení se už nové rozhodnutí nevydává.

Je to prostě báječné, jak se většina snaží zbavit účasti občanů při schvalování jistě bohulibých staveb. Pořád tu máme deficitní demokracii.

Tato glosa předsedy Dětí Země Miroslava Patrika vyšla v časopise A2 dne 24.11.2010 v rubrice eskalátor.