Intenzivní diskuze o příčinách znečištění Brněnské přehrady - a hlavně jak ho odstranit - se vedou asi deset let. Vznikl tudíž projekt 'Čisté povodí Svratka', který má ukázat, že co člověk poničil, to dokáže opravit. Stačí na to aspoň 240 milionů korun a sebevědomí odborníci z Brna a okolí. A pokud se nepodaří přehradu vyčistit, nevadí, aspoň se to zkusilo.

Ovšem na tak velký a drahý experiment je potřeba mít i politickou podporu. A ta existuje. Neznám politika, který by třeba prohlásil, že vyčistit přehradu do deseti let nelze. Raději se nějak doufá, že viditelné výsledky se dostaví už v 'nejbližších letech'.

V sázce jsou přece různé volby, hlavně ty komunální letos na podzim. A zábavy a vody milovných lidí je mnoho a všichni jsou potenciální voliči! Ke znečištění vody a dna přehrady došlo stejně jako u řady jiných lidských činností neznalostí, lhostejností a pohodlností domyslet důsledky používání umělých hnojiv. A tak se úředníci a najatí odborníci pokusí vyzkoušet různé metody likvidace sinic, které produkují jedovaté látky. Vše pod dohledem státního správce - Povodí Moravy.

Škála pokusů je známa: snížení hladiny vody o deset metrů a vápnění, čímž se sníží množství fosforu, kterou jako živinu mají sinice obzvláště rády. Souběžně má proběhnout provzdušňování vody. Do ní se pak mají nalévat různé chemické látky, které budou obsahovat například huminy, peroxid vodíku nebo sírany a chloridy železa. Možná se zkusí i odtěžení malé části zeminy.

Cíl je jasný, znepříjemnit sinicím existenci a množení. A pokud to náhodou nepomůže? V zásobě je připraven těžší kalibr v podobě drsnějších chemických látek typu PAX, tedy chloridů a síranů s hliníkem. Stačí od krajského úřadu v Brně získat výjimku z vodního zákona. A to je snadné, neboť i zde chtějí ukázat, že umí i složité problémy snadno řešit.

Přitom existují i škarohlídi, překvapivě mimo Brno a z akademické půdy. Ti mají pochybnosti o tom, že navržené prostředky na zamezení sinic budou dlouhodobě účinné a že jsou vhodné pro Brněnskou přehradu. Například posudek Biologického centra Akademie věd ČR z Českých Budějovic sice připouští, že je možné tímto způsobem nějaké ty přehrady u nás vyčistit, ale bohužel ta brněnská k nim nepatří.

A proč? Odpověď je jednoduchá. Dokud do ní budou stále přitékat živiny s fosforem v čele, tedy produkty chemizace zemědělské a další lidské činnosti, plánovaná opatření budou k ničemu a budou mít jen krátkodobý efekt. Třeba před volbami nebo během několika 'koupacích týdnů'.

Ovšem snížit chemizaci není až tak viditelné a elegantní, protože jde o dlouhodobý proces. Ale hlavně - sáhlo by se do našeho komfortního stylu života. A ono opravdu není příjemné se nějak omezovat. Tak raději zkusíme něco jiného, třeba to vyjde a my si budeme dále užívat. Vždyť to není z mé kapsy, ale z té veřejné. Nebo se mýlím? Autor je ekolog.

Článek vyšel v Blanenském deníku dne 20. 3. 2010.