Dalších tři sta tisíc korun za bezcenný znalecký posudek

Kuriózně už třikrát odmítlo Ředitelství vodních cest ČR přijít na Městský soud v Praze, aby vyslechlo rozsudek soudu o své žalobě proti nepovolení výjimky k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů organismů, které by mohly být zničeny stavbou plavebního kanálu u Přelouče.

Tento podivně tolerantní přístup soudu se nelíbí Dětem Země, kterým není zřejmé, proč se soud vždy nechal uchlácholit žalobcem. Ten chce soudu předložit znalecký posudek o variantách, který ale podle nich stejně nebude důležitý.

„Takovou absurditu, aby žalobce nechtěl co nejdříve znát rozsudek o své dva roky staré žalobě jsme dosud nezažili, protože my bychom naopak byli radši, kdyby soudy o našich žalobách rozhodly nejpozději do jednoho roku a nikoliv tak strašně pozdě jako doposud,“ kroutí hlavou Miroslav Patrik z Dětí Země.

Poprvé měl být rozsudek vynesen 9. září 2009, podruhé 11. listopadu a naposledy 13. ledna 2010. Novým termínem je 14. duben. Investor jako důvod opakovaného odmítání rozsudku uvádí, že se zpracovává znalecký posudek o výběru variant kanálu u Přelouče. Ten měl být ovšem podle smlouvy z října 2009 mezi ŘVC ČR a pražskou firmou A-Consult plus, s. r. o., hotový už na konci roku 2009. Stále ale zřejmě není.

„Posudek má stát více než tři sta tisíc korun a je to zbytečné vyhazování veřejných peněz, protože pro soud nemusí být stejně rozhodující,“ tvrdí dále Patrik, podle něhož měl být rozsudek už dávno vynesen i bez posudku.

Investor už nejméně šest let utrácí státní peníze za mrtvý projekt vybudovat kanál u Přelouče přes Slavíkovy ostrovy se sedmdesátkou zvláště chráněných druhů organismů. Přitom neumí zdůvodnit, proč je tato stavba za téměř za 2,5 miliardy korun pro ČR tak důležitá, a pokud ano, tak proč ji nezmění tak, aby se těmto cenným biotopům zcela vyhnula. Přitom se už údajně utratilo kolem 800 miliónů korun. A k ničemu!

Ředitelství vodních cest ČR představuje typickou státní instituci, která jen utrácí obrovské peníze, aniž něco potřebného produkuje, takže by mělo být zrušeno. Ani jedna dosud plánovaná velká stavba na Labi není totiž reálná. Projekty jezu v Děčíně, kanálu v Přelouči a přístavu v Pardubicích nejsou dopravně a ekonomicky obhájitelné a navíc jsou umístěny v rozporu s cennými částmi přírody.

Vedení úřadu je navíc i nedůvěryhodné. Například v létě 2007 jeho ředitel Miroslav Šefara tvrdil ministru ŽP Martinu Bursíkovi, že Ministerstvo dopravy rozhodlo o zastavení přípravy projektu kanálu u Přelouče a že probíhají sanační úkony s cílem zabránit škodám. Ovšem žádné tyto práce neproběhly a neprobíhají.

Nekoncepční příprava a předražená výstavba vodní infrastruktury v ČR byla již také kritizována NKÚ v jeho kontrolní zprávě č. 08/19 z března 2009. ŘVC ČR např. u vodního díla Přelouč nepředložilo doklady, že jeho výstavba je společensky efektivní. Selhalo také Ministerstvo dopravy jako nadřízený orgán, když správně nevyhodnotilo potíže s jeho přípravou, přestože investice již byly zastaveny, nikoliv ovšem příprava.