Za vykácení téměř pěti set stromů chybí náhradní výsadba

Železniční odstavné nádraží v Brně čeká již druhý soudní spor Dětí Země s odborem životního prostředí brněnského magistrátu o uložení náhradní výsadby za vykácení 476 kusů stromů v říjnu 2007.

Děti Země první spor vyhrály, když krajský soud v lednu 2009 uznal, že uložená výsadba nebyla jasně stanovena a rozhodnutí magistrátu o kácení zrušil. Nyní soud řeší další žalobu, neboť magistrát potvrdil názor ÚMČ Brno-jih, že řízení o kácení se zastavuje, když stromy byly vykáceny již před vydáním rozsudku.

„Je zcela absurdní, aby se kvůli nějaké stavbě vykácely stromy a pak se po investorovi za tuto ekologickou újmu nepožadovala patřičná náhradní výsadba,“ zlobí se Miroslav Patrik z Dětí Země, podle kterého měla Správa železniční dopravní cesty, s. o., vysadit aspoň tisícovku nových stromů v hodnotě vykácených.

Úředníci ÚMČ Brno-jih ale investorovi v prvním rozhodnutí o kácení z října 2007 neuložili žádnou přesnou a vymahatelnou výsadbu a v druhém ze srpna 2009 pak začali tvrdit, že když soud v lednu 2009 zrušil rozhodnutí o kácení až po jejich vykácení v říjnu 2007, tak se řízení musí zastavit, neboť odpadl důvod ho dále vést. Brněnský magistrát se s tímto výkladem ztotožnil a odvolání Dětí Země v listopadu 2009 zamítnul.

„Výsledkem činnosti obou státních orgánů ochrany přírody je stav, kdy brněnská veřejnost přišla o téměř pět set kusů stromů za 11 miliónů korun, které státní investor ušetřil, když žádné nové stromy nevysadil, a nikdo neví, kde tyto peníze pro zeleň skončily,“ shrnuje stávající výsledek řízení o kácení Patrik.

Výstavbu první části odstavného nádraží za 2,87 mld. Kč provádí sdružení Brněnský drak, jehož členy jsou OHL ŽS, a. s. a SKANSKA, a. s. Podle plánu magistrátu z dubna 2006 měly být práce zahájeny v prosinci 2006, ale začalo se až v říjnu 2007. Dostavba se plánuje nejdříve v květnu 2010, což je o rok později, než mělo.

„Tato stavba je dalším důkazem, že hlavními viníky za zpoždění dostavby dopravních staveb může státní investor se státními úředníky, neboť se občanská sdružení žádného řízení neúčastnila a řízení o kácení dřevin nemělo žádný časový vliv, přičemž se ještě prokázalo, že úředníci rozhodují nezákonně,“ uzavírá Patrik.