Územní rozhodnutí pro dálnici přes České středohoří má být zrušeno.

Dětem Země byl 1. července 2009 doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, který již podruhé zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť tento soud opět řádně nezdůvodnil, proč územní rozhodnutí pro D8 bylo podle něj v roce 2003 vydáno v pořádku.

Jedním z vysvětlení tohoto absurdního stavu může být podle Dětí Země to, že soud chce zřejmě splnit nějaký tajný závazek a územní rozhodnutí zrušit až budou vydaná všechna stavební povolení. Do té doby bude rozhodovat stále nezákonně.

„Nejvyšší správní soud uznal všechny čtyři námitky naší kasační stížnosti, neboť ústecký soud se ani podruhé neobtěžoval ve svém rozsudku podle zákona objasnit, proč naši žalobu zamítá,“ upozorňuje Miroslav Patrik z Dětí Země, které jsou jedni ze tří žalobců. Dalším je Společnost ochránců životního prostředí a jedna osoba.

NSS potvrdil, že ústecký soud opět nepřezkoumal namítané nezákonnosti při hodnocení vlivů dálnice na životní prostředí a že se občanská sdružení nemohla účastnit řízení o zásahu do krajinného rázu.

Dále správně nevysvětlil své odmítnutí předložených nezákonností při schvalování územního plánu VÚC okresu Litoměřice s jedním koridorem dálnice a také spornost povolení výjimky postavit dálnici D8 v CHKO České středohoří bez posouzení variant s dlouhými tunely.

„Tento rozsudek sice nemá na schvalování dálnice žádný přímý vliv, když už se soudci rozhodli vzít tento proces za úředníky do svých rukou, nicméně může být ale zásadní pro odmítnutí ji financovat z Operačního programu Doprava, což si politici a jejich úředníci zatím asi nepřipouštějí,“ tvrdí Patrik.

Krajský soud musí nyní žalobu proti vydání územního rozhodnutí potřetí přezkoumat a podle Dětí Země na základě rozsudku NSS by měl územní rozhodnutí pro zjevnou nezákonnost zrušit. To ale nelze tak rychle čekat!

Soudy mají ještě rozhodnout o osmi žalobách: Nejvyšší správní soud řeší jednu kasační stížnost a Městský soud v Praze šest žalob proti vydání stavebních povolení a jednu proti zamítnutí obnovit jedno řízení.

Podle analýzy Dětí Země, zejména výsledků soudních sporů a pomalého vydávání stavebních povolení a rozhodnutí o kácení mimolesních dřevin, by dálnice D8 mohla být hotova nejdříve v roce 2012 a zřejmě jen za české peníze, což není nijak překvapivé.

„Tvrdí-li ŘSD ČR, že to bude na konci roku 2010, tak je zcela mimo realitu a jen to jen další důkaz toho, že vůbec nemá přípravu této dálnice pod kontrolou a spoléhá jen na nezákonné postupy,“ podotýká ještě Patrik

* * * * *

Výroky NSS z rozsudku ze dne 20. 5. 2009 o zrušení rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem

1) Spor o nemožnosti se zúčastnit řízení k zásahu dálnice D8 na krajinný ráz

V žalobě je namítáno, že se občanská sdružení nemohla k vlivům D8 na krajinný ráz vyjádřit, protože Správa CHKO České středohoří jim neoznámila zahájení tohoto řízení. O řízení se totiž dověděla až když bylo vydáno rozhodnutí ve společném řízení o umístění dálnice na území CHKO a o zásahu do krajinného rázu.

NSS k tomu uvádí: „Není ovšem přípustné, aby se účastník dověděl o tom, že řízení proběhlo, až z rozhodnutí, jímž se řízení končí: zde už jde o podstatnou procesní vadu, která má vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé... Krajský úřad v této části rozsudku vyslovuje argumenty, které jsou zcela mimo podstatu věci.“ (pozn. Dětí Země: z tohoto důvodu je nutné územní rozhodnutí zrušit)

2) Spor o nezákonném strategickém posouzení vlivů koridorů D8 na životní prostředí (proces SEA), které předchází konkrétnímu posouzení variant (proces EIA)

V žalobě je namítána nezákonnost procesu SEA, v němž se bez účasti veřejnosti vyřadily tunelové varianty dálnice a který pak navazoval na proces EIA jen s jedním koridorem se dvěma variantami bez dlouhých tunelů.

NSS k tomu uvádí: „Krajský soud zaměnil stanoviska SEA a EIA, ačkoliv žaloba mezi nimi přesně rozlišuje a k odlišování obou typů stanovisek nabádal i Nejvyšší správní soud ve svém předchozím rozsudku... krajský soud se vůbec nedobral podstaty námitky... Tou je tvrzení, že veřejnost byla opomenuta již před vydáním stanoviska SEA, a že tak nemůže obstát nejen toto stanovisko samotné, ale ani stanovisko EIA... Krajský soud jakoby neviděl spojitost mezi oběma stanovisky, kterou žalobci tak zdůrazňují... správní spis vztahující se ke stanovisku SEA je neúplný... Pokud ale správní orgán není s to vyvrátit tvrzení žalobců může rozhodnutí správního orgánu stěží obstát.“ (pozn. Dětí Země: územní rozhodnutí opět vážně směřuje ke zrušení)

3) Spor o zákonném schválení ÚP VÚC okresu Litoměřice s jedním koridorem dálnice, tj. bez předchozí povolené výjimky ze zákazů stavět v CHKO novou dálnici

V žalobě je namítáno, že nelze schválit ÚP VÚC okresu Litoměřice s koridorem dálnice D8 na území CHKO České středohoří, když to zakazuje zákon č. 114/1992 Sb. Správně by tedy mělo být v ÚP schváleno více koridorů a pak na základě následných detailnějších hodnocení měl být vybrán jen jeden, ten nejvhodnější. Navíc povolení výjimky bylo provedeno bez posouzení variant s dlouhými tunely, což je nesprávné.

NSS k tomu uvádí: „I v tomto bodě zdejší soud žalobcům přisvědčuje... Krajský soud se v argumentační části o tomto konkrétním problému ani slovem nezmínil a věnoval se jen formálním postupům při projednávání územního plánu. Jako by se krajský soud domníval, že dodržení formy automaticky znamená, že i obsah je v pořádku a není třeba nic zkoumat; ale takový přístup nemůže obstát.“ (pozn. Dětí Země: NSS se ale domnívá, že tento žalobní bod neobstojí, neboť výjimky ze zákazů stavět dálnice na území CHKO se v rámci schvalování územního plánu neřeší, ale až později, nicméně je na krajském soudu, jak se s ní on sám řádně vypořádá)