-
- - Hlavní stránka Pro novináře Pro příznivce Kontakt Rozšířěné vyhledávání -
-
logo Děti Země -
Programy Dětí Země
PROGRAM - Doprava
PROGRAM - Příroda
PROGRAM - Věc veřejná
- Pobočky Dětí Země
- Publikace Dětí Země
- O organizaci Děti Země
Kalendář akcí
www.detizeme.cz > Basic Information in EnglishDeutsch
OK

Stále bolavý ŽUB

19. června 2008
[Jihomoravský kraj]

V Brně se intenzivně diskutuje o projektu Železniční uzel Brno (ŽUB), tj. o přesunu nádraží, již více než čtyři roky. Pro někoho to může být důvod tento vleklý uzel konečně rozetnout, jiní mohou zase tvrdit, že rizika tohoto projektu ještě nebyla řádně posouzena. Na základě patnáctiletých zkušeností z jiného velkého případu - dálnice D8 z Prahy do Drážďan přes České středohoří - považuje Miroslav Patrik příznaky rezignace na velké moderní nádraží v centru za předčasné.

Když koalice Nádraží v centru zahajovala 11. března 2004 svou činnost, nikdo netušil, jak ambiciózní úkol si na sebe vzala: otevřít veřejnou diskusi o poloze nádraží a vyvolat místní referendum. Tehdejší vedení města v čele s ODS s KDU-ČSL (a s opoziční KSČM) totiž preferovalo přesun nádraží na jih, neboť to stávající je prý bariérou rozvoje Jižního centra, neumožňuje napojení na vysokorychlostní železniční tratě, a tak dále. Sice se tyto námitky nakonec ukázaly jako zástupné, nicméně bez tlaku voličů a získání politických spojenců na radnici byla šance koalice na úspěch nízká (podrobně viz článek Divoký odsun brněnského nádraží v SG 4/2004).

Díky intenzivní kampani se však koalici podařilo získat potřebný počet podpisů pro referendum, kterého se 9. října 2004 zúčastnilo téměř 25 procent voličů. Více než čtyři pětiny z nich pak vyjádřily své ANO na otázku: "Souhlasíte s tím, aby město Brno v samostatné působnosti podniklo všechny kroky k modernizaci železniční stanice,Brno--hlavní nádraží' ve stávající poloze podél ulice Nádražní?"

Předvolební politické napětí

Tento výsledek byl jistě nepříjemnou zprávou pro vedení města, které začalo přípravu odsunutého nádraží jakožto Železničního uzlu Brno urychlovat. Do dalších voleb v říjnu 2006 bylo totiž nutné schválit změnu územního plánu města a vydat územní rozhodnutí. Tento spěch samozřejmě plodil chyby ze strany najatých odborníků i státních úředníků (více článek Zachránily volby brněnské nádraží? v SG 6/2006 a příslušná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu). Například při územním řízení za účasti desítek občanů (zejména hlukem postižených Židenic), občanských sdružení a dotčených firem bránily úřednice stavebního úřadu účastníkům seznámit se s obrovským spisem, ignorovaly absenci řady podkladových rozhodnutí, a tak dále. Prostě spěcháme, že.

Magistrát pak v květnu 2007 všechna odvolání zamítl a územní rozhodnutí potvrdil. Sice se tak stalo o rok později, než se plánovalo, nicméně nejdůležitější rozhodnutí ohledně ŽUB bylo na světě. O jeho zákonnosti nyní na základě žalob sdružení Dětí Země a Stará Osada - Židenice, několika osob a Úřadu městské části Brno-Židenice rozhoduje Krajský soud v Brně. Způsob schvalování ŽUB tedy od počátku provázejí odborné a právní pochybnosti, což může pro bruselské úředníky, kteří budou o poskytnutí sedmi miliard korun z Operačního programu Doprava na roky 2007-2013 rozhodovat, významně zapůsobit.

Před volbami v říjnu 2006 se koalici Nádraží v centru po zpochybnění územního rozhodnutí podařil další husarský kousek. Veřejnosti předložila odborníky zpracovanou variantu s nádražím blízko centra města s komfortním napojením na uzly městské hromadné dopravy (MHD), s rozvojem Jižního centra a bez negativních vlivů na Židenice. Navíc o pět miliard korun levnější.

Akcelerace politických stran

Nebylo tedy divu, že se poloha nádraží stala také jedním z témat nové strany Brno 2006 - tým Jiřího Zlatušky, a silným tahákem s koalicí již spolupracující Strany zelených. V jejím volebním programu čteme, že SZ "trvá na tom, že hlavní nádraží nejlépe slouží cestujícím tam, kde je - ve středu města". Strana bude proto "prosazovat, aby při nezbytné přestavbě železničního uzlu bylo nádraží modernizováno v těsné blízkosti historického centra města".

Sázka na nádraží se vyplatila, neboť SZ v zastupitelstvu posílila a Zlatuškův tým se přehoupl přes pětiprocentní hranici. Obě strany se dokonce staly členy vládnoucí brněnské čtyřkoalice (ČSSD, SZ, Brno 2006 a KDU-ČSL), i když volby opět vyhrála ODS. V koaliční smlouvě se pak mimo jiné tvrdí, že všichni budou "dbát na to, aby projekt přestavby železničního uzlu získal maximální finanční podporu z evropských fondů i veřejných rozpočtů" a realizována by byla "jen taková varianta, u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti". Poloha nového nádraží je tak podmíněna třemi kritérii: dostupností peněz, odborně prokazatelnou výhodou pro cestující a podporou veřejnosti. Jak se však ukáže v dubnu 2008, stačilo pro rozhodování splnit jen to první z nich.

Nicméně po volbách 2006 se zdá, že zadáním odborné analýzy získá město rozhřešení, kterou polohu nádraží (odsunutou či v centru) bude prosazovat. Vlažná ČSSD chce rekonstrukci stávajícího nádraží, váhající KDU-ČSL stejně jako opoziční ODS a KSČM spíše přesun a SZ s Brnem 2006 nádraží v centru.

Politické eskamotérství

Z výsledků odborné analýzy zveřejněné v srpnu 2007 vyplývá, že odsunutá poloha je výhodná jen pro samotný železniční provoz a výstavbu. Varianta v centru naopak zkvalitní MHD, lépe rozvine Jižní centrum, má asi o pět miliard korun nižší investiční náklady a navíc o 150 milionů korun ročně menší provozní náklady. Rizikem může být nižší čerpání peněz z Bruselu.

Klub zastupitelů Strany zelených Brna v tiskové zprávě začátkem září 2007 k tomuto výsledku uvádí, že "analýza prokázala výhodnost varianty s moderním nádražím v centru pro cestující i občany města Brna", takže zastupitelé "v případných hlasováních nepodpoří přestavbu železnice s nádražím v odsunuté poloze". Tento postup pak schválila i Městská konference SZ. Naopak brněnská ČSSD se usnáší na tom, že "změna rozhodnutí o odsunu nádraží na jakýkoliv jiný projekt by znamenala vážné ohrožení financování projektu modernizace ŽUB z evropských fondů, a v případě výrazné změny projektu fakticky zastavení možnosti financovaní přestavby ŽUB".

Jedni zřejmě v analýze vidí potvrzení svého názoru, druzí zase odhalení nedostatků "své" varianty, které se prostě jen odstraní. Je pak logické, že zastánci odsunu získali díky dále nezkoumanému tvrzení o velké rizikovosti získat evropské peníze na variantu v centru i váhající spojence ze čtyřkoalice, tj. KDU-ČSL a ČSSD. Koalice Nádraží v centru ale na brněnské politiky nespoléhá a v září 2007 třem eurokomisařům a předsedovi Evropské komise zasílá dopis asi třiceti odborníků s upozorněním na zásadní odborné vady přesunutého nádraží a na pochybné rozhodování.

Ještě se nevzdáváme

Po loňské srovnávací analýze tedy čtyřkoalice hledala politicky a odborně přijatelné řešení. To se zdánlivě našlo v podobě výstavby železniční tratě pro takzvanou regionální dopravu uprostřed nového bulváru Jižního centra, která má propojit odsunuté nádraží (nové hlavní) se stávajícím hlavním (jen jako budoucí zastávka) a umožnit cestujícím kraje snadný příjezd do centra a cestování. Tato snaha o vylepšení projektu ŽUB ovšem nebyla dosud seriózně prověřena. Stupeň rozpracovanosti této třetí varianty je ještě nižší než u varianty s nádražím v centru. Proto se zdá být velmi podivné, že ji politická reprezentace Brna, včetně SZ, nyní bez porovnání s oběma předchozími podporuje.

Koalice Nádraží v centru se proto letos v únoru ke třetí variantě vyjádřila tak, že "je (jen) určitým malým zlepšením oproti variantě čistého odsunu; především s ohledem na to, že vychází z koncepčně zcela špatného řešení". Jelikož chybí analýza, která by třetí variantu srovnala se stávajícími dvěma, je nutné urychleně prosadit její dopracování do podrobnějších detailů, a všechny tři varianty pak posoudit.

Jak skončí hra na třetí variantu?

Letos v dubnu pak radniční čtyřkoalice schválila své programové prohlášení, v němž uvádí: "Rada města Brna učiní všechny potřebné kroky k realizaci přestavby železničního uzlu, zohlední přitom doporučení pracovní skupiny pro optimalizaci projektu s cílem využít stávajícího železničního nádraží jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy.“

Strana zelených následně v tiskové zprávě tvrdí, že "se tak podařilo zvrátit trend, který v posledních měsících směřoval k realizaci odsunu nádraží a likvidaci železničních tratí směřujících do centra města". Není však ale jasné, zda SZ modernizací stávajícího nádraží míní to, že toto nádraží bude opravdu centrálním se všemi potřebnými funkcemi, jak slibovala před volbami, nebo že bude jen „obyčejnou“ vedlejší zastávkou s opravenou budovou a přijatelným interiérem.

Pokud je totiž v předloňské koaliční smlouvě uvedeno, že poloha nádraží je podmíněna dostupností peněz, odborně prokazatelnou výhodou pro cestující a jejich podporou, pak dnes hlavním cílem zůstal jen první bod - získat co nejvíce peněz bez ohledu na to, zda půjde o dopravně výhodnou variantu, levnou či drahou, s podporou či bez podpory veřejnosti. Nesmyslně utratit cizí peníze do betonu ovšem umí každý.

Co když se ale prokáží obavy koalice Nádraží v centru, že z odborného hlediska nelze "obě nádraží" funkční městskou rychlodráhou propojit? Dosud též nikdo neprokázal, že "kompromisní" variantu nečekají stejná časová úskalí jako variantu nádraží v centru. A navíc, jak město zaručí, že ji bude akceptovat i státní investor SŽDC? Ten bude totiž na prvním místě proti. Má už přece "své" územní rozhodnutí.

Existují tedy tyto scénáře: 1) Investor brzo získá potřebná stavební povolení a peníze bez ohledu na aktivity radnice týkající se rychlodrážní varianty. Ta se tak minimálně do krajských voleb stane jen politickou zástěrkou k uklidnění veřejnosti a koaličních partnerů. 2) Investor sice třetí variantu akceptuje, ale nesmí ohrozit schválené územní rozhodnutí. Otázkou pak ale bude, zda toto řešení bude vůbec dopravně přijatelné a cenově a časově průchodné. 3) Budovy a pozemky stávajícího nádraží stát pronajme na 40 let soukromé firmě, čímž se výstavba nádraží v centru výrazně zkomplikuje. 4) Soud dosavadní územní rozhodnutí zruší, Evropská komise nedá peníze, nebo se stane ještě něco jiného, co zvrátí události ve prospěch výstavby nádraží v centru.

Odevzdanost není na místě

Domnívám se, že o realizaci třetí varianty ve skutečnosti ani nejde. Pokud ČSSD a KDU-ČSL dopředu odmítly nádraží v centru, pak si nedovedu představit, že se bude projekt rychlodráhy skutečně ještě někdy dopracovávat.

Další činnost koalice Nádraží v centru sice není ještě přesně určena, přinejmenším ale může dohlédnout na zákonnost schvalování odsunuté varianty, lobbovat za nádraží v centru a případně sledovat projekt rychlodráhy. Určitě ale není nutné se podvolovat většině a hrát hru na třetí variantu, jak to dělají radní ze Strany zelených, kteří zbytečně a předčasně souhlasí s programovým prohlášením. Vůbec totiž není jisté, že svým konáním zvrátili nějaký trend vybudovat "čistou" odsunutou variantu. Tento trend tu stále je a je o to reálnější, oč více se vytratily před- a povolební sliby.

Brněnští radní stojící proti odsunu se totiž měli alespoň řídit principem, že i když budou přehlasováni, setrvají na svém přesvědčení, že pro Brno i Brňany je stále nejlepší nádraží v centru. Říkejme tomu morální zásadovost jako protiváha morální rozplizlosti. Navíc - ještě se nestaví, a ve srovnání s takovou stavbou D8 jsou čtyři roky diskusí zatím málo. Miroslav Patrik je předsedou Dětí Země.





Vydala pobočka: 

Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu
Cejl 866/50a
Brno; 602 00


Související kampaň: 


Ekoporadna

Související odkazy: 

koalice Nádraží v centru

[zpět] [tisk...]


-
Děti Země deti.zeme@ecn.cz      
  Tyto stránky vznikly díky finanční podpoře Nadace Open Society Fund Praha
 RSS čtečka | Ropák a Zelená perla | Tunel Kubačka (dálnice D8) | silnice R 35
-