V letošním roce (1999) byly zahájeny přípravné práce na dálnici D47 v úseku Velké Albrechtice - hranice s Polskem v době, kdy vůbec není zajištěno financování celé stavby dálnice a ani návaznost této dálnice na území Polské republiky a není dokončeno posouzení dopravní koncepce ČR z hlediska vlivů na životní prostředí.

Není tajemstvím, že se očekává další pokles ekonomiky ČR a předpokládaný (nikoliv však smluvně zajištěný) příliv financí z EU (2 mld. Kč ročně) není dostačující. Přesto Ministerstvo dopravy a spojů ČR stále trvá na výstavbě této dálnice (vedoucí téměř paralelně s rychlostní komunikací R48 - max. vzdálenost je pouhých 25 km), jejíž ekonomický přínos pro ostravský region je sporný, a která naopak odčerpá finanční prostředky potřebné pro oživení ekonomiky a značně zhorší životní prostředí v dané oblasti.

Tímto otevřeným dopisem tedy apelujeme na příslušné státní orgány a parlament ČR, aby v rámci svých kompetencí podnikly kroky pro zastavení prací na dálnici D47.

Níže jsou uvedeny některé hlavní argumenty proti výstavbě dálnice D47, jakož i argumenty podporující alternativní řešení napojení ostravského regionu na dálniční síť ČR pomocí rychlostní komunikace R48.

• Dálnice D47 mezi Ostravou a Přerovem nespojuje žádné větší územní celky (na rozdíl od rychlostní komunikace R48) a nespojuje místa s velkými průmyslovými podniky. Také neexistuje možnost napojení dálnice D47 na mezinárodní letiště v Mošnově vzhledem k existenci bariéry v podobě Chráněné krajinné oblasti Poodří. Naproti tomu rychlostní komunikace R48 bude spojovat hustě osídlené oblasti (Nový Jičín, Příbor, Frýdek-Místek, Český Těšín), bude se napojovat na již existující systém čtyřpruhových komunikací na území Polské republiky (v oblasti Czieszyn - Bielsko-Biala) a navíc v případě výstavby ekologicky i ekonomicky výhodnějšího severního obchvatu Frýdku-Místku umožní také výhodné napojení Ostravy a prostoru mezi Ostravou, Havířovem a Karvinou (pomocí čtyřpruhové komunikace I/56) na dálniční síť. V neposlední řadě pak existuje možnost napojení Ostravy a mezinárodního letiště v Mošnově na dálniční síť ČR pomocí rekonstruované silnice I/58 (podrobnější informace v příloze 2 - viz níže).

• stávající intenzita silniční dopravy ve směru Moravské brány (tj. ve směru trasy D47) na stávajících komunikacích prozatím nedosahuje ani 10 000 vozidel/den, přičemž ekonomicky zdůvodnitelná k výstavbě dálnice je intenzita 20 000 vozidel/den.

• současná projektová dokumentace dálnice D47 zlehčuje a naprosto podceňuje problém poklesu půdy v poddolovaných oblastech, což povede k neustálé rektifikaci velkého počtu mostů po dobu 50-70 let (podrobnější informace v příloze 3 - viz níže).

• dálnice D47 bude zbytečně kopírovat stávající "koridorovou" železniční trať č. 270. Tato železnice je snadno schopna převzít předpokládané dopravní zátěže v daném směru, a ušetřené prostředky (v případě zastavení výstavby D47) se mohou věnovat na přípravu výstavby skutečné vysokorychlostní tratě (za což se dnešní připravovaná rekonstrukce pro pouhých 160 km/hod rozhodně nedá považovat).

• je nehorázné, že dálnice D47 má vést pouhých 1,1 km od jodobromových sanatorií Klimkovice a nepochopitelným způsobem oddělí vlastní léčebný komplex od spádové oblasti (město Klimkovice) sloužící pro vycházkové trasy léčených pacientů (připravovaný tunel za 1 mld. Kč není řešením). Proti vedení trasy v těsné blízkosti lázní vydal Český inspektorát lázní a zřídel Ministerstva zdravotnictví ČR zamítavý závazný posudek, který kupodivu projektantem stavby není brán v úvahu.

• trasa D47 protíná v úseku Bravantice-Klimkovice ochranné pásmo jedinečného přírodního zdroje léčivé jodobromové reliktní mořské vody pro lázně Klimkovice. Jedná se o statické zásoby reliktní podzemní vody velmi citlivé na kontaminaci.

• dálnice D47 uměle vyvolá nárůst individuální automobilové dopravy na úkor dopravy železniční (což je v rozporu s hlavním cílem navrhované Dopravní politiky ČR vypracované v červnu loňského roku), povede k obrovskému tlaku na místní komunikace v Ostravě, které nejsou připraveny na příval automobilů a v neposlední řadě povede k prudkému zhoršení životního prostředí v již dnes smogem (z výfukových plynů) zamořené Ostravě a v blízkém okolí. Dálnice bude také znamenat další odliv tranzitní nákladní dopravy ze železnice, což je rovněž zcela v rozporu s hlavními cíli Dopravní politiky ČR.

• dálnice D47 zničí a ohrozí místa výskytu vzácných živočichů, rostlin a stromů (především v okolí měst Odry a Klimkovice) a ohrozí ekologickou stabilitu krajiny (viz níže - příloha č.1).

Proti dálnici D47 se vyslovilo mnoho občanů, ať už prostřednictvím připomínek
či připojením svého podpisu pod petici, protestující proti výstavbě dálnice
v jejich obci či městě. Nejsilnější protesty pocházejí z těchto obcí
a městských částí: Ostrava-Svinov, Ostrava-Hošťálkovice, Velké Albrechtice
Hladké Životice a Klimkovice.

Na závěr tohoto otevřeného dopisu pokládáme za vhodné připomenout jednu
pasáž z Dopravní politiky ČR, vypracované Ministerstvem dopravy a spojů ČR:
"Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody
trvale udržitelné mobility osob a věcí. (...) K tomu vede strategie
udržitelných způsobů dopravy s podporou enviromentálně šetrných způsobů a
omezováním způsobů nejméně šetrných."

Za ekologické sdružení Děti Země Ostrava
Ing. Miroslav Husťák



Příloha 1

Negativní důsledky výstavby dálnice D47 na oblast Moravské brány v úseku mezi městy Odry a Klimkovice.


• Vzhledem k převládajícím větrům západního směru budou emise z výfukových plynů ohrožovat oblast CHKO Poodří
• Bude ohrožena tahová cesta stěhovavých ptáků. V trase budoucí dálnice mezi Bělotínem a Hladkými Životicemi je mj. doloženo pravidelné hnízdění motáků pochopů, chřástalů a křepelek.
• Stavbou D47 bude ohrožena významná archeologická lokalita, tzv. Železná brána u Bělotína
• Trasa D47 protne několik plánovaných a územními plány schválených prvků územního systému ekologické stability (mezi nejvýznamnější patří regionální biokoridor vedoucí podél řeky Odry). Navíc v úseku mezi Mankovicemi a městem Odry se chystá vyhlášení přírodní rezervace "Oderské rybníky", kde je doložen výskyt kriticky ohrožených druhů (rak říční v řece Odře, skokan skřehotavý, čolek velký, bukač velký, rybák černý, orlovec říční, luňák hnědý v Oderských rybnících) a řady silně ohrožených a ohrožených druhů živočichů a ohrožených druhů rostlin. V lužním lesíku na pravém břehu řeky Odry v místě křížení s D47 dojde v nejbližší době k vyhlášení památného stromu - topolu černého s obvodem kmene 668 cm.
• Stavba D47 definitivně znemožní dříve navrhované rozšíření CHKO Poodří k Oderským rybníkům. Přitom po povodních v roce 1997 se koryto řeky Odry v oblasti Oderských rybníků částečně vrátilo do původního stavu (řeka začala meandrovat), takže by toto území mohlo zvýšit přírodní hodnotu území CHKO Poodří.
• Stavba D47 hygienicky znehodnotí rekreační oblast v Kletné (chatová osada na svahu přivráceném k budoucí dálnici plus víceúčelová vodní nádrž s veřejným tábořištěm cca 200 m od plánované trasy dálnice).
• Těleso dálnice D47 naruší krajinný ráz přírodního parku Oderské vrchy mezi Mankovicemi a Suchdolem nad Odrou.
• Budování dálnice v úseku Bělotín-Velké Albrechtice si vyžádá enormní přepravu kamení nákladními automobily z kamenolomu v Jakubčovicích přes centrum města Odry, které je městskou památkovou zónou.
• Realizace D47 si vyžádá zábor nejkvalitnějších zemědělských půd. Např. v rámci Oderska zemědělci a zemědělské podniky přijdou o vůbec nejkvalitnější půdy, přitom např. pěstování zemědělských plodin na náhorních plošinách Nízkého Jeseníku je daleko méně rentabilní.
• Silnice III/04734 a III/04735 u Oder směrem na Mankovice, po kterých má vést značená cyklotrasa "Odersko", se změní v dálniční přivaděč.
• Trasa dálnice protíná přírodní park Oderské vrchy údolím VKP Polančice těsně před zaústěním do Klimkovického tunelu. Toto území bude z hlediska migrace obojživelníků údolím Polančice k Benovu rybníku po dobu stavby dálnice (cca 5 let) silně narušeno. Tentýž problém se týká i opačné strany tunelu, kde dálnice překračuje údolí potoku Rakovec (VKP), který vytéká z Buroňského rybníka. V obou rybnících žije populace ohrožených druhů plazů a obojživelníků - v Benově rybníku byl proto OkÚ Nový Jičín zakázán chov ryb (na základě průzkumu dr. Zwacha).
• Systém odvětrání výfukových zplodin u Klimkovického tunelu je nevyhovující. Z projektové dokumentace vyplývá, že zplodiny budou hnány do okolního údolí výše uvedených VKP při překročení imisních hodnot, což při bezvětří poškodí ovzduší obou údolí. V případě údolí Polančice by se tyto zplodiny dostaly do přírodního parku Oderské vrchy.
• Vyústění Klimkovického tunelu směrem na Ostravu je v těsné blízkosti základní školy v Klimkovicích, která bude ve zvýšené míře (v důsledku převládajících západních větrů) zamořena výfukovými plyny.
• Trasa dálnice D47 západně a severozápadně od Klimkovic je umístěna do oblasti klidu Požaha, která je spádovým vycházkovým územím s perspektivou využití pro rozšíření lázeňského území Jodových sanatorií Klimkovice. Stavbou dálnice se tak zamezí vybudování lázeňských vycházkových stezek i dalšímu rozvoji lázní samotných.

Tuto přílohu zpracovala ZO ČSOP v Odrách a ostravská pobočka ekologického sdružení Dětí
Země.


Příloha 2

Výtah z Alternativního návrhu koncepce rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010

"Z hlediska vývoje do roku 2010 lze předpokládat, že
• vysoké tempo dosavadního růstu výkonů silniční dopravy po roce 1989 (způsobené nástupem tržní ekonomiky, nezpoplatněním vnějších negativních účinků silniční dopravy i poklesem postihu dopravních přestupků všeho druhu) s konsolidací společensko-hospodářského vývoje opět poklesne;
• sbližování s EU nepovede k dalšímu zvýšení silniční dopravy, protože rozšíření ekonomiky bude kompenzováno růstem podílu šetrných druhů dopravy (železniční, kombinovaná);"

"Pro silniční dopravu se uskutečňuje grandiózní program výstavby dálnic a rychlostních silnic, zatím s plnou úhradou ze státního rozpočtu, kdežto pro železniční dopravu probíhá jen rekonstrukce několika stávajících tratí (tranzitních tahů), která je hrazena ze státního rozpočtu jen zčásti (klamně je označována rovněž jako "výstavba").
Zatímco mezinárodní dohodu AGR pro infrastrukturu silniční dopravy naplňuje ČR nad povinný rámec (stačí výstavba nebo rekonstrukce dvoupruhových silnic na min. rychlost 80 km/h, ale staví se raději dálnice), obdobnou mezinárodní dohodu AGC pro železnice, zahrnující postupnou výstavbu nových vysokorychlostních tratí nebo modernizaci stávajících tratí pro rychlosti nad 160 km/h, ČR programově neplní (tranzitní železniční tahy - tzv. "koridory" se modernizují pro rychlosti jen 80-160 km/h)."
"Zástupci vlád zemí Středoevropské iniciativy podepsali v červnu 1997 Deklaraci k udržitelným způsobům dopravy v zemích SEI. Tím se i ČR zavázala k tomu, že se zaměří na rozvoj environmentálně šetrných druhů dopravy (tedy nikoli např. na rozvoj dálkové silniční dopravy) a že v určených mezinárodních dopravních koridorech dá prioritu rozvoji železnice a kombinované dopravy. V koridorech č. IV a VI však v příštích letech proběhne jen rekonstrukce stávajících tratí a u vysokorychlostních tratí - dle návrhu MDS - "případná výstavba připadá v úvahu až po roce 2010". Také z tohoto důvodu rozvoj silniční sítě do roku 2010 v uvedených koridorech již dnes nemůže být založen na výstavbě nejvyššího typu silniční infrastruktury - dálnic D8 a D47."

Ohledně koridoru č. VI větev A navrhuje Alternativní koncepce rozvoje dopravních sítí dostavbu rychlostní komunikace R48 se severním obchvatem Frýdku-Místku, který vedle výrazně menšího zásahu do krajiny lépe zpřístupní jádro ostravské aglomerace. Trasa E462 (kudy vede rychlostní komunikace R48) navazuje na polském území v koridoru č. VI Katowice-Žilina na trasu E75, která bude odkloněna mimo území ČR. Dopravní vztahy mezi Polskem a ostravskou aglomerací převezme jednak trasa E462, jednak stávající komunikace Katowice - Žory s propojením na silnici I/58 kolem Bohumína, kterou je pro tento účel možno upravit na dostatečné parametry.

Tuto přílohu zpracovala ostravská pobočka Dětí Země na základě Alternativní koncepce rozvoje dopravních sítí ČR do roku 2010, zpracované Českým a Slovenským dopravním klubem.


Příloha 3

V souvislosti s chystanou stavbou dálnice D47 se objevilo mnoho sporných tvrzení ze strany státních orgánů, lobbystických sdružení a sdělovacích prostředků. V následujících odstavcích je uvedeno několik z nich (s příslušným komentářem).

• Trasa v pooderském koridoru přinese relativně nejmenší dopady na životní prostředí

Každá nově budovaná trasa, což je případ dálnice D47, přináší s sebou obrovský zásah do životního prostředí v dané oblasti (na rozdíl od rekonstrukce stávajících silnic či povýšení stávajících silnic na rychlostní komunikace, což je případ komunikace R48) - přerušení biokoridorů, kácení lesů, napřimování a zatrubňování vodních toků, změna odtokových poměrů v místě dálnice apod. Navíc existuje znečištění vlivem samotné dopravy (výfukové plyny, úniky ropných látek, solení, otěry pneumatik, havárie s úniky nebezpečných látek).
Tvrzení, že trasa D47, která vede osídlenými částmi Ostravy, přinese relativně nejmenší dopad na zdraví obyvatel města, je zjevně rozporné. Na území městské části Ostrava-Svinov byly hodnoty celkového zatížení škodlivinami mnohokrát monitorovány měřicími stanicemi. Již nyní se škodliviny nacházejí na horních hranicích hygienických norem a v době špičkových výskytů tyto hranice několikanásobně převyšují.

• Dálnice D47 prochází územím, kde se nacházejí velké průmyslové podniky (koksovna Švermy, koksovna Svobody, MCHZ, OKD, skládka TKO) a vhodně umožní tyto aktivity napojit na dálnici

a) z výše uvedených podniků OKD neleží na trase D47. Tento podnik má v dané oblasti pouze svou železniční infrastrukturu, kterou lze na dálnici napojit jen s velkou dávkou fantazie
b) ze zbývajících výše uvedených podniků (skutečně položených v trase D47) pouze Moravské chemické závody (MCHZ) se dají označit za "větší podnik".Ostatní podniky velikostí silně pokulhávají za firmami jako jsou NH, Vítkovice či OKD.
c) charakter výroby v koksovnách a v MCHZ vyžadoval, vyžaduje a i v budoucnu bude vyžadovat napojení na železnici, nikoliv na dálnici.


• Projekt výstavby D47 dostatečně řeší problémy poklesů na poddolovaném území a na převážné části trasy poklesy do doby výstavby dálnice odezní

Vzhledem k tomu, že v místech výstavby dálničních mostů na území města Ostravy došlo k ukončení těžby černého uhlí na počátku 90. let, budou tyto mosty po dobu 50-70.let neustále pociťovat vliv poklesů a proto budou neustále rektifikovány, což si vyžádá časté uzávěrky jedné poloviny dálnice a nevyhnutelné dopravní zácpy s následným zvýšením exhalací z výfukových plynů. Již nyní jsou některé mosty na čtyřproudové ostravské komunikaci "Rudná" neustále rektifikovány a most v Ostravě-Koblově musel být vzhledem k poklesům dvakrát úplně stržen a znovu vybudován.

• Trasa dálnice D47 byla situována mezi město Klimkovice a jodová sanatoria v Klimkovicích-Hýlově na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí (MŽP)

Je sice pravda, že MŽP vydalo souhlasné stanovisko s trasou dálnice mezi jodovými sanatorii a městem Klimkovice, ovšem s tím, že toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy ani příslušná povolení dle zvláštních předpisů.

Český inspektorát lázní a zřídel Ministerstva zdravotnictví ČR však k této trase (která je mimochodem v rozporu se schválenou územní dokumentací) vydal zamítavý závazný posudek.

Komentář zpracovala ostravská pobočka ekologického sdružení Děti Země za použití podkladů poskytnutých Občanským sdružením Ostrava-Svinov.


Příloha 4

Dálnice D47 z hlediska hydrologie

Trasa nově navržené dálnice D47 vede v jihovýchodním úpatí Oderských vrchů. Jedná se o území vcelku ještě výrazně nedotčené antropogenními vlivy, a to ať komunikačními, průmyslovými nebo urbanistickými.
Trasa kříží velký počet místních vodotečí pramenících v Oderských vrších a tekoucích jihovýchodním až jižním směrem do Odry.Sleduje zhruba západní ohraničení Moravské brázdy a v generelu i trať č.270 Přerov - Bohumín.
Komunikační síť silniční i železniční je v širším okolí dobře rozvinutá a plní svůj účel.
Území je velmi zajímavé a pestré z hlediska geologického i hydrogeologického (mocné svahové akumulace, glacigenní sedimenty s bohatstvím podzemní vody, tektonicky vyzdvižené kry a jazyky zvodnělého bazálního neogénu s význačnými lokálně využívanými zásobami podzemní vody). Na této pestrosti přírodního bohatství je vybudováno jímání podzemní vody v celé řadě vrtů, např. ve Vrážném - Emauzích, v Odrách, Hladkých Životicích, Suchdole, Stachovicích, Děrném, Velkých Albrechticích, Polance aj.). Z mocného neogenního komplexu se jímá jodobromová reliktní mořská voda pro lázně Klimkovice - Hýlov. Trasa D47 v úseku Bravantice - Klimkovice protíná ochranné pásmo tohoto jedinečného přírodního zdroje léčivé minerální vody, jímané z velmi mocného komplexu mořských sedimentů (jen tak lze zajistit její požadované množství). Jedná se o statické zásoby podzemní vody velmi citlivé na kontaminaci. Nedochází zde k výraznému proudění, je tedy zcela omezen samočistící proces a případné ředění. Tyto zásoby podzemní vody jsou tedy velmi zranitelné. Z toho důvodu (a také ze zcela logického pohledu na věc) je stanoveno velmi rozsáhlé ochranné pásmo (cca 10 x 10 km nepravidelného tvaru). Vedle ochrany přírodního bohatství léčivé vody je zcela nezbytné vyloučit trasu D47 v blízkosti lázní Klimkovice - Hýlov z hlediska hluku, prašnosti, NOX a komunikačního spojení s okolím.
Jakákoli havárie s únikem pohonných hmot, kontaminace průmyslem apod. by vážně ohrozily existenci tohoto přírodního zdroje a existenci jmenovaných lázníTrasa dálnice také křižuje četné místní vodovodní řady, které je také nutno chránit před veškerými haváriemi.
Na katastru ostravské městské části Svinov se trasa D47 těsně dotýká prameniště "Dubí". Podzemní vody jsou zde akumulovány v rozsáhlé glaciální depresi (hladina je tč. v důsledku jímání výrazně zaklesnutá). Kontaminace tohoto kolektoru jakoukoliv havárií na veškerých komunikacích ( i těch zamýšlených) by znehodnotila tyto cenné zásoby podzemní vody a mohla by ohrozit i existenci vodárny v Nové Vsi. Jedná se totiž o jeden hydrogeologický celek.
Je nutno ještě zmínit ochranu Šilheřovického parku a bažantnice jednak před rozsáhlou investiční výstavbou dálnice, vznikajícím hlukem, produkcí NOX, přízemního ozónu a prašností.
Uvedené vlivy samozřejmě ohrožují také CHKO Poodří, poněvadž převládající směr větrů v této oblasti od západu, jihozápadu, případně severozápadu je bude permanentně zanášet do údolní nivy Odry a CHKO Poodří jako celku.
Už teď nejsou vzácné inverzní situace, kdy přenosem dehtových látek a nedokonale spálených paliv a pohonných hmot vznikají na hladině zdejších rybníků filmy (hrají interferenčními barvami) zabraňující přístupu kyslíku do vody. Vliv na vodní živočichy je nesporně negativní.
Trasa D47 vede také pod Landekem v Petřkovicích (chráněné území, hornické muzeum, výchozy karbonských hornin a uhelných slojí). Spíše než dálnice by zde měl být přírodní areál klidu.
V oblasti mezi Bílovcem a Studénkou křižuje trasa dálnice D47 dálkový OOV (Ostravský oblastní vodovod). U všech vodovodních řadů omezují vznikající bludné proudy z použitých inženýrských nadzemních i podzemních sítí jejich životnost, ba přímo ohrožují jejich existenci (v případě podtlaku se nečistoty vsají do vodovodních řadů, které nejsou vždy ideálně vodotěsné).

Tuto přílohu zpracovala ostravská pobočka ekologického sdružení Dětí Země