Země (Tierra), Španělsko 1995, 117 min.
Scénář a režie : Julio Medem
Kamera: Javier Aquirresarobe
Střih: Ivan Aledo
Zvuk: Gilles Ortión
Hudba: Alberto Iglesias
hrají: Carmelo Gómes, Emma Suaréz, Karra Elejalde, Silke, Nancho Novo, Txema Blasco, Ane Sánchéz, Juan José Suáréz, Ricardo Amador, Cesare Vea, Pepe Viyuela, Alicia Agut, Miguel Palenzuela aj.


TOXICKÉ LÁTKY

Co jsou perzistentní organické látky (POPs)
Chemické látky mají svůj vlastní osud. Vznikly proto, aby lidem pomáhaly, ale v současné době zamořily celou planetu - dají se nalézt v ovzduší, dešti i sněhových srážkách, v půdě, povrchové i podzemní vodě, v mlze a dokonce už i v arktických ledovcích. S ohledem na to, že toxické látky se šíří prostřednictvím potravního řetězce, lze říci, že všechny živé bytosti a s nimi celé životní prostředí na Zemi je těmito látkami kontaminováno. Kruh se uzavírá a lidstvo, které stálo na počátku kontaminace prostředí, se stává jednou z obětí biokoncentrace nebezpečných látek a znečištění všech složek přírody, která jej obklopuje. POPs jsou vzhledem ke svým specifickým vlastnostem lidem a ostatním živočichům nebezpečné již ve velmi malém množství. Jsou to např. aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, hexachlorobenzen (HCB), mirex, heptachlor, toxafen, dioxiny, furany a polychlorované bifenyly. Jejich hlavním charakteristickým rysem je právě perzistence, což znamená, že jejich poločas rozpadu je několik měsíců až řada let. Další vlastností je snadná rozpustnost v tucích a schopnost přenosu v atmosféře na velmi dlouhé vzdálenosti. Právě z těchto důvodů je nutné zastavit výrobu perzistentních organických látek a usilovat o zamezení jejich vzniku. POPs mají ještě jednu vlastnost, a to tu, že jejich výroba je levná a jsou tudíž rozšířené především tam, kde je jejich náhrada obtížně dosažitelná, protože by znamenala značné investice. Téměř všechny země s mnoha ekonomickými problémy naráží na neodpovídající nakládání s pesticidy (během jejich výroby, používání, skladování a přepravy). Každoročně jsou kontaminaci těmito látkami vystaveny miliony lidí.

Účinky POPs na lidské zdraví
Jedním z hlavních rysů POPs je bioakumulace, tedy jejich hromadění v živočišných tucích. Hlavním zdrojem, z něhož lidé přijímají převážné množství toxických látek, je potrava. I když se jednotlivé látky skupiny PCDD/Fs a PCBs samostatně i ve směsi ve svém zdravotním efektu liší, můžeme zjednodušeně říci, že lze očekávat poškození nenádorová i nádorová (především vnitřních orgánů a plic). Krátkodobá expozice člověka vysoké dávce látek s dioxinovým efektem vede obvykle k projevům poškození kůže známým jako tzv. chlorakné (tvoří se tmavé skvrny na kůži), poškozena je činnost jater. Dlouhodobá expozice vede k poškození imunitního systému, nervového systému, endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí (pohlavních žláz u mužů). Z epidemiologických studií vyplývá, ze uvedené látky s dioxinovým efektem mohou vyvolávat různé metabolické poruchy a že u vysoce exponovaných skupin populace se vyskytuje vyšší úmrtnost na srdeční a cévní choroby i nenádorová onemocnění jater. Za nejcitlivější je ovšem považován lidský plod. Kumulace škodlivin v tuku matky trvá delší dobu. Z tohoto depa se pak uvolňují látky do krve matky a procházejí do krve plodu. Po porodu jsou mobilizovány tukové rezervy matky a přecházejí i se škodlivinami do tuku mateřského mléka.TCDD byl charakterizován jako karcinogen pro člověka až v r. 1997. Dříve byl považován za látku, u které je podezření z karcinogenních účinků podobně jako u PCBs, které dosud nejsou považovány za prokázané karcinogenní látky.

Možná řešení
- aby jednotlivé státy přijaly filozofii "zero waste" a vydaly se cestou snižování množství odpadů
končících ve spalovnách nebo na skládkách,
- aby začaly komunální odpady vnímat jako suroviny (nikoliv však pro jejich nesmyslné spálení)
- aby podpořily biologické zemědělství nepoužívající pesticidy
- aby podporovaly rozvoj čistých technologií, které by nezatěžovaly prostředí toxickým odpadem, jakým
se staly POPs
- aby využily možnosti předcházet PCDD/Fs nahrazením PVC jinými alternativními materiály méně
poškozujícími životní prostředí (v souladu s jedním z doporučení nové úmluvy o POPs).

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

Spolana Neratovice: kontaminace prostředí dioxiny
Mezi místa pravděpodobně nejvíce zamořená dioxiny na celém světě patří tři budovy, které zbyly po výrobě pentachlorfenolu a trichlorfenolu (pro pesticid nazvaný jako Arboricid E), zahájené v podniku Spolana Neratovice v roce 1965. Provoz byl kvůli zdravotním potížím 80 zaměstnanců, z nichž pět do dnešního dne již zemřelo, v roce 1969 uzavřen. Výroba Arboricidu E však pokračovala i v 70. letech z dovážených chemikálií. Nejmenší ze zamořených objektů byl v roce 1998 spolu se sudy znečištěnými toxickými látkami z výroby zalit, podobně jako jaderná elektrárna v Černobylu do betonového sarkofágu. Další dvě kontaminované budovy a toxické látky ve dvousetlitrových sudech ještě čekají na likvidaci. Dioxiny z nich zamořují i venkovní ovzduší, ve kterém se denně pohybují zaměstnanci tohoto podniku. Chemická analýza prokázala v gramu prachu z podlahy jednoho ze zamořených objektů obrovské koncentrace dioxinů, až 1400 ng TEQ/g.

Liberecká spalovna - zastaralá švýcarská technologie jako velký zdroj dioxinů
Nová spalovna tuhého komunálního odpadu (TKO) postavená v Liberci způsobuje obyvatelům tohoto města mnoho problémů. Kapacita spalovny je 96 000 tun odpadů/rok. Její výstavba stála asi 1,7 miliardy Kč. Začala se stavět v květnu 1997, do trvalého provozu byla uvedena na podzim roku 2000. Měření emisí dioxinů, prováděné od roku 1999, ukázalo značně vysoké koncentrace těchto látek. Spalovna nemá správně vyřešené nakládání s nebezpečnými odpady. Popel ze dna pece spalovny je směšován s propraným komínovým popílkem a tato směs končí spolu s komunálním odpadem na skládce TKO v Košťálově.

Kontaminace půdy PCBs v areálu bývalé obalovny živičných směsí v Milevsku
Do poloviny 80. let byly PCBs (Delor 103 a Delor 106) často používány k zahřívání asfaltu v obalovnách živičných směsí. Obalovna vlastněná firmou STRABAG Bohemia leží na okraji Milevska poblíž místního potoka a přímo v sousedství rybníka, vybudovaného v roce 1992. Rozborem půdy, provedeném v témž roce, byla zjištěna kontaminace půdy PCBs a ropnými látkami v okolí obalovny. Průzkum z roku 1993 potvrdil, že území obalovny i její okolí je těmito látkami kontaminováno. Závěr průzkumu obsahoval doporučení, aby byla provedena dekontaminace zasaženého území s následným monitoringem celého okolí. Stejný požadavek přišel také z okresního úřadu. Kontaminovaná zemina z areálu obalovny byla sice odvezena na jiné místo, ale k její dekontaminaci nedošlo. Zemina kontaminovaná PCBs a ropnými látkami byla dodavatelem pouze přemístěna z areálu obalovny Milevsko. Tento stav trval do doby kontroly /poznámka: tedy do jara 2000/." (NKÚ 2000). Znečištěná zemina dodnes leží v areálu vybudovaném firmou Enviro Technology Today v jihočeských Lhenicích společně s tunami transformátorových olejů a hrozí další ekologickou katastrofou (Malota R. 2001).

Milovice – problémy vzniklé v souvislosti s dřívějším velkým úložištěm POPs ve střední Evropě
Přibližně 2 000 tun nebezpečného odpadu bylo uloženo v nechráněném volně přístupném prostoru bez jakýchkoli bezpečnostních opatření. Ve 428 rozpadlých sudech se nacházely PCBs, PCE, DDT, kyanid a 1 000 m3 kontaminované zeminy. Úložiště bylo vzdáleno pouhé 2 km od obytných budov a 10 km od jednoho ze zdrojů pitné vody, sloužícího více než jednomu milionu obyvatel hlavního města. Odpad zahrnoval 5 800 kg PCBs a asi 40 g dioxinů a furanů (PCDD/F). PCDD/F byly v odpadu zjištěny v koncentraci 22 ngTEQ/g (Greenpeace ČR 1999). Jak se na toto místo dostal? Milovice – Mladá byla vojenským prostorem. Po odchodu sovětské armády v roce 1991 byla v oblasti zjištěna vysoká kontaminace ropnými produkty. Firma PROEKO zde za nejasných okolností vybudovala spalovnu pro zpracování nebezpečného odpadu, avšak spalovna nikdy nedostala povolení k zahájení provozu. Proto firma soustředila odpad na uvedeném místě. Volně přístupné sudy a zemina tak nadále postupně zamořovaly okolní prostředí. Odpad z bývalého úložiště se stal hrozbou jednak pro obyvatele Lysé nad Labem, kde posloužil jako „zkušební palivo“ pro novou spalovnu nebezpečných odpadů, a jednak pro životní prostředí v Ostravě. Na místě bývalého úložiště nadále zůstává půda kontaminovaná POPs.

ZÁVĚR
S POPs – neviditelnými jedy se budeme vyrovnávat po celá desetiletí. Chemické závody – místa výroby perzistentních organických látek, kde jsou stále ještě sklady starých nepoužitých chemikálií a zamořená půda pod nimi jsou často v bezprostřední blízkosti řek a kontaminují je. Zvláště akutní nebezpečí představují v době povodní, k jakým došlo v roce 1997 a 2002. Dosavadní praxe ukázala, že při likvidaci starých zátěží či zásob PCBs a pesticidů zcela selhaly kontrolní mechanismy. Často se stává, že vznikne firma založená proto, aby získala státní dotace na jejich likvidaci. Firma zanikne, ale zbude po ní nové úložiště plné perzistentních organických látek. Ze spaloven, ve kterých se PCBs a pesticidy zatím spalují zase unikají do životního prostředí nové perzistentní organické látky. To umožňuje naše nedostatečná legislativa, zneužívaná firmami vyvážejícími tyto technologie. Jak vyplývá z měření, v České republice jsou hodnoty toxického ekvivalentu PCDD/Fs a PCBs v mateřském mléce či v podkožním tuku velice vysoké a navíc mají stoupající tendenci.

Zdroje
www.arnika.org, www.detizeme.cz, www.greenpeace.cz

Vydali Děti Země, podpořeno z nadačního fondu Zelený poklad