Jak vidí referendum o poloze nádraží v Brně MIROSLAV PATRIK.

Přípravný výbor pro vyhlášení referenda o poloze železničního nádraží v Brně a o způsobu jeho výběru návrhovými soutěžemi v úterý pětadvacátého listopadu letošního roku úspěšně zakončil druhou etapu svého snažení.

Nové zastupitelstvo Brna v čele se čtyřkoalicí hnutí ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDU¬ČSL a Stranou zelených vyhovělo jeho návrhu a vyhlásilo referendum společně s volbami do krajského zastupitelstva na podzim roku 2016. Preference platnosti referenda před rychlým termínem tak byla zcela správná.

Této etapě ovšem předcházel urputný souboj mezi přípravným výborem a magistrátem o uznání bezvadnosti návrhu na vyhlášení referenda a počtu podpisů pod petici. Akce odstartovala jedenadvacátého ledna, kdy se podpisy začaly sbírat, a skončila prvního září, kdy byl návrh doplněn a odevzdán.

Brněnský magistrát pod vedením bývalé koalice ČSSD a ODS, zosobněné primátorem Romanem Onderkou a jeho náměstkem Robertem Kotzianem, ovšem i poté odmítal uznat požadavek více než šesti procent voliček a voličů města na vyhlášení referenda společně s komunálními volbami ve dnech desátého a jedenáctého října.

O bezvadnosti návrhu tak nakonec rozhodl až krajský soud sedmnáctého října. A obě tyto strany skončily v Brně s vládnutím.

Ten, kdo pořádně nezná reálie brněnské politické scény, se zřejmě diví, proč tyto strany, které mají ve svém názvu zdůrazněný pojem "demokratická", odmítaly vyhlásit referendum. Obecně může jít o bizár, ale v brněnském kontextu na tom není nic neobvyklého. ČSSD a ODS totiž již dávno přestal zajímat názor "demos", neboť raději nadbíhá různým elitářským a zájmovým skupinám.

Je to i logické, protože jde o největší železniční stavbu u nás, která spolkne nejméně dvacet miliard korun. A stavět ji na zelené louce u řeky je jistě lepší než v centru Brna, kde se vlaky lépe využívají.

Připomeňme, že ODS již před prvním referendem o poloze nádraží v roce 2004 ústy svého tehdejšího primátora Petra Duchoně a jeho náměstka Petra Zbytka vyzývala voličky a voliče Brna, aby k referendu nechodili. Referendum týden před krajskými volbami devátého října tak bylo pro nízkou účast neplatné.

Štafetu úderníka ODS proti referendu letos přebral Robert Kotzian. Ten pro změnu šířil tvrzení, že o poloze nádraží rozhoduje stát, nikoliv Brno, takže referendum je opět zbytečné. Přitom vláda v květnu 2002 rozhodla, že nádraží bude tam, kde ho určí územní plán. A o něm rozhodují, světe div se, zastupitelé Brna!

Uspořádat největší místní referendum v České republice až na podzim 2016 společně s krajskými volbami, když se to vinou hlavně ODS nepovedlo v říjnu 2004 a vinou ODS a ČSSD ani v říjnu 2014, je tedy nejlepší řešení. O autorovi: Autor je předseda Dětí Země a člen výboru pro vyhlášení referenda.

Článek byl také otištěn zde: Blanenský deník, Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník a Znojemský deník