Zastupitelé Jihomoravského kraje mají dnes schválit Zásady územního rozvoje kraje. Podle řady obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti však předložená silniční síť vychází ze zastaralých přístupů a nerespektuje zhoršené životní prostředí v Brně a okolí, zejména nadměrným hlukem a špatnou kvalitou ovzduší.

Alternativní silniční koncepce navrhovaná obcemi a občany přitom nebyla řádně posouzena. Její výhodou by byla i nízká cena, neboť nepočítá s výstavbou silnice R52 na Mikulov a tangent na jihu Brna. Trasu R43 pak umisťuje jako plnohodnotný obchvat Brna do Boskovické brázdy a směřuje jí do Svitav.

„Základní obrysy alternativní ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena. Politici tak nelogicky lpí na plánech starých téměř padesát let,“ kritizuje schvalování územního plánu kraje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle něho je ignorován nejen odpor obcí, občanských sdružení a zástupců veřejnosti proti výstavbě tras páteřních silnic v kraji, ale i umístění nového železničního nádraží v Brně asi 800 metrů na jih od stávajícího, neboť i v tomto případě nedošlo k řádnému posouzení s výrazně levnější variantou s nádražím v centru.

Se schvalováním ZÚR je také silně nespokojená i zástupkyně veřejnosti Jana Pálková, kterou v kritice silnice R43 přes Bystrc podpořilo téměř 1300 občanů kraje. Krajský úřad však všechny námitky zamítl.

„Způsob vypořádání našich námitek považujeme za nezákonný a chybný, neboť obyvatelé celého Brna by při realizaci silnice R43 přes Bystrc museli nadále snášet hluk a prach z tranzitní dopravy, protože by neexistoval plnohodnotný obchvat Brna, včetně této městské části,“ připomíná Jana Pálková z bystrckého sdružení.

Další zástupkyně veřejnosti Marie Špačková z bosonožského sdružení také upozorňuje na vážnou situaci na jihu Brna: „V oblasti Bosonoh, Troubska a Ostopovic jsou mnoho let překračovány limity hlučnosti a prašnosti a je tedy protizákonné sem umisťovat další velké silniční stavby jako R43 a JZ tangentu, jak plánují zásady kraje.“

Patrik proto předpokládá, že když budou Zásady územního rozvoje v předložené podobě schváleny, bude proti nim podána žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu, který posoudí procesní i věcnou stránku jejich schválení.

Hlavní nedostatky návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje jsou tyto:
1) nebyla porovnána a vyhodnocena alternativní koncepční varianta dopravní infrastruktury, zejména silniční
2) jsou navrhovány nové zdroje hluku a znečištění ovzduší do míst, kde jsou limity již dnes překračovány
3) navrhované řešení není dostatečně odůvodněné
4) navrhované řešení je pro mnohé obce a život jejich obyvatel téměř likvidační