Peníze, strach a lhostejnost rozhodly o plavebním stupni Přelouč

Úředníci odboru životního prostředí krajského úřadu v Pardubicích po téměř deseti letech sporů povolili škodlivý zásah do biotopů nejméně sedmdesáti zvláště chráněných druhů organismů, které stojí v cestě výstavbě plavebního stupně Přelouč za 2,5 miliardy korun.

Výjimku k zásahu do 40 biotopů kriticky a silně ohrožených druhů, které Ředitelství vodních cest ČR nebylo schopno tolik let získat, nakonec tento úřad vydal za pouhé dva měsíce. Odvolání tří občanských sdružení nyní řeší MŽP v Hradci Králové.

„Ani se tomu nedivím, neboť každý státní investor má neomezené množství veřejných peněz a spoustu času a navíc o stavbě rozhodují státní úředníci, kteří třeba pod hrozbou vyhození z práce musejí prostě splnit zadání politické reprezentace,“ komentuje současný stav předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Do přípravy stavby se za různé odborné a právní posudky, včetně soudních nákladů, a za výkup pozemků zatím utratilo téměř 700 miliónů korun. Na rozdíl od soukromých investorů, kteří by zřejmě už dávno hledali kompromisní či levnější řešení, si stát může na přesvědčování úředníků a politiků dovolit utratit cokoliv.

„Je to taková česká facka pardubických k letošnímu Mezinárodnímu roku biodiverzity, které vyhlásilo Valné shromáždění OSN, neboť povolit tuto stavbu přes Slavíkovy ostrovy s tak obrovskou rozmanitostí zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin vidím jako jasnou ukázku cynismu,“ míní dále Patrik a potvrzuje, že šéf odboru životního prostředí Josef Hejduk byl za povolení této výjimky navržen na Ropáka 2010.

Proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení výjimky pro 40 kriticky a silně ohrožených druhů a 4 ohrožených druhů organismů podaly odvolání Děti Země, Svoboda zvířat Hradec Králové a Zelená pro Pardubicko. Oba spisy jsou nyní na MŽP v Hradci Králové, které rozhodne o pravomocnosti obou těchto rozhodnutí.

Podle Dětí Země o výjimkách v rozporu se zákonem rozhodly jen dopravní a ekonomické důvody, které ale nemají reálný základ, neboť údajně má do roku 2040 vzrůst zájem o vodní nákladní dopravu o 68 %, tj. o 800 tisíc tun za rok. Toto množství ale hravě odveze železniční doprava a daleko dříve.

„Pikantní je také třeba požadavek, že až se investorovi bude zdát, že přestěhovaní živočichové se na dosud neznámých lokalitách úspěšně zabydleli a přežijí další staletí, tak se může začít stavět, neboť navržené lokality by měli potvrdit účastníci řízení a o zahájení stavby rozhodnout spíše státní úředníci,“ dodává nakonec Patrik

Ředitelství vodních cest ČR podle Patrika představuje typickou státní instituci, která jen utrácí obrovské peníze, aniž něco potřebného produkuje, takže by mělo být zrušeno. Projekty jezu v Děčíně, kanálu v Přelouči a přístavu v Pardubicích nejsou totiž dopravně a ekonomicky efektivní a obhájitelné a navíc jsou umístěny do cenných částí přírody. Nekoncepční příprava a předražená výstavba vodní infrastruktury v ČR byla již také kritizována NKÚ v jeho kontrolní zprávě č. 08/19 z března 2009.