Novoroční glosa předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o roku 2009, která vyšla v brněnském Metropolisu dne 5. 1. 2010.

* * * * *

Vánočně-novoroční anketa METROPOLIS Part II. o největším loňských zážitcích osobností kulturně společenského dění

V pracovní sféře bylo v roce 2009 příjemné, že Městský soud v Praze svými dvěma rozsudky zrušil povolení zlikvidovat biotopy zvláště chráněných druhů organismů v trase dálnice D8 bez dlouhého tunelu vedené přes České středohoří (ovšem po pěti letech čekání). Dále se znovu řeší vlivy silnice R55 u Bzence na ptačí oblast (ovšem bez trasy mimo ni).

V nepracovní sféře jsem byl rád, že se mi v červnu podařilo opět být u moře a nabrat nové aktivistické síly, v srpnu navštívit první ročník filmového festivalu v Písku, v listopadu vidět až krutě realistický film District 9, v prosinci se zúčastnit křestu nového CD kapely Zelené koule a během roku si pročítat knihu Kolaps (proč společnosti zanikají a přežívají) od Diamonda Jareda.

Nezdarem může být asi hlavně to, že stát chce v roce 2010 za rekordních 96 miliard korun pokračovat v betonování české krajiny dalšími dálnicemi a silnicemi, aniž by se opět aspoň diskutovalo o optimálních variantách a aniž by se radikálně řešily předražené stavební práce. Přitom stát prý nebude mít několik miliard korun na vědu, vzdělávání, umění, sociální služby a na důchody. Holt ta „základna“ má furt štěstí a „nadstavba“ furt nějak smůlu...

Miroslav Patrik, předseda občanského sdružení Děti Země