|
Kdy vznikla v Bohumilicích škola nelze přesně dokázat. Jisté je jenom to,
že patří mezi nejstarší školy prachatického okresu.
První písemná zpráva o její existenci se dochovala z roku 1658. Od té
doby lze sledovat posloupnost bohumilických učitelů až po dnešek.
Ale již v roce 1622, v matrice narozených se uvádí jako kmotr při křtu
"praeceptor", tj. učitel, vychovatel, Pavel Hoc. Ze zápisu ale nelze
přesně zjistit, zda šlo o učitele farní školy, anebo o vychovatele
dětí ze zámku.
Obecně je známé, že již odpradávna byly zakládány při kostelech farní
školy, ve městech i na vesnicích, a můžeme se domnívat, že tomu tak
bylo i u nás. Farář ustanovoval učitele, který byl rovněž kantorem,
varhaníkem, někde i zvoníkem a kostelníkem. Vypomáhal také u matrik,
obsluhoval kněze v zákristii a chodil s ním po osadě při posluhování
a při koledách. O Třech králích pak psal na domy tříkrálový letopočet.
Farní školy - patronátní školy, podléhaly dozoru a řízenému dohledu
církevních úřadů. Teprve po vydání Tereziánského školního řádu v
r. 1774 převzal stát dohled nad těmito triviálními školami tím,
že ustanovil školní komisaře. Ale řízení škol měli i potom duchovní
správci a okresními dozorci byli ustanoveni vikáři.
Za Josefa II. byl zaveden vrchnostenský školní patronát a vyměřen
nejmenší školní plat učiteli, tzv. kongrua. Tyto platy byly nízké
většinou vinou vrchností, které neplnily své povinnosti ke školám.
Zákon nařizoval plat učiteli 130 zlatých, ale většina učitelů měla
platy nižší, než bylo ustanoveno.
Původní školní obvod farní školy byl velice rozsáhlý. Učitelé
dostávali deputát z těchto vesnic: Bohumilice, Hradčany, Žáro,
Přetenice, Bošice, Spůle, Nespice, Zahoří, Sudslavice, Onšovice,
Čkyně, Výškovice, Boubská, Horysedla, Vnarovy, Putkov a Dolana.
Později se vesnice začaly odpojovat.. V roce 1778 bylo v obvodu
bohumilické školy už jen 7 vesnic.
Roku 1785 byla založena ve Čkyních farní lokalie a od tohoto roku
Čkyňští své děti do Bohumilic již neposílali. Školní obvod Bohumilický
již také Čkyně nevykazuje.
V roce 1797 chodilo do školy 85 dětí, 49 chlapců a 36 děvčat. V tomto
roce bylo přiškoleno již jen 6 obcí.
Podle ústního podání vyučovalo se v místech přikázaných vrchností.
V záznamech se pak nejdříve objevuje chalupa č. 4, zvaná u Bártů.
Potom pro stísněné prostory a větší počet dětí byla škola přemístěna
do vinopalny, která stála mezi staveními u Šalků č. 15 a Králíků
č. 18. Poté byla škola přestěhována do zámku, kde pro ni byly
vykázány místnosti sousedící s panským pivovarem. Přímo pod třídou
byly pivovarské sklepy. Nakonec byl pro stavbu nové školy zakoupen
pozemek, část zahrady od Josefa Horníka, rolníka v č. 7 a tam byla
po požáru Bohumilic postavena nová škola. Část zahrady byla ponechána
pro učitele a na druhé části byla roku 1840 nákladem patronovým
(osadníci přispěli jen ruční prací a povozy) postavena nová jednopatrová
budova. Dole byl byt pro učitele o 2 větších a 1 menší místnosti a kuchyně.
V 1. patře byla učebna, která pak v roce 1876 byla přepažena a rozdělena
na 2 třídy. Ve dvoře byl postaven chlév a stodůlka a dřevník, protože
učitel choval dobytek a drůbež.
V roce 1850 chodilo do školy 78 hochů a 82 dívek. Je to jistě překvapující
počet, (v porovnání s dneškem), když zjišťujeme, že do školy v tomto
roce zde chodilo 160 dětí. Přitom plánovaný základní stav všech školních
dětí byl 86. V tom počtu bylo zahrnuto 36 chudých, jejichž rodiče
neplatili školné. Ve skutečnosti však docházelo 160 dětí, z toho 97
platících a 63 neplatících školné.
V roce 1869 podle platných směrnic říšského školního zákona byla naše
škola zařazena do III. třídy a později do IV. třídy služného, jež pro
tuto školu činilo 400 zl. funkčního příplatku (řídící) a podučitel
dostával 350 zl. platu ročně. To bylo r. 1875, kdy byla škola
rozšířena na dvoutřídní.
Zatímní dvoutřídní škola byla v r. 1887 přeměněna na trojtřídní, a
bylo nutno školu rozšířit. Před zřízením 3. třídy bylo zapsáno v I.
třídě 135 žáků a ve II. třídě 116 žáků. Od školní docházky bylo
osvobozeno 43 žáků.
V roce 1717 učil v Bohumilicích Alexius Trampus, který sem přesídlil
ze školy ve Vacově. Působil zde 16 let. V Okresním archívu v Prachaticích
je uloženo jedno velmi zajímavé hlášení místního učitele, které velice
podrobně lící poměry na venkovských školách. Pochází z roku 1733 a píše
se v něm:
"...v roce 1717 jsem přišel do Bohumilic, kde už působím 16 let....
S docházkou je to mizerné. Skoro celý rok neposílá do školy děti nikdo.
Rodiče nutí své děti vypomáhat v hospodářství, starší děti pak odcházejí
do služby a některé pracují na zámku. Jenom v zimě po několik týdnů
navštěvuje sedm nebo osm dětí školu. Učím je čtení, modlení a základům
katolického náboženství.... Mám pole o rozsahu dvou měřic a louku, ze
které sklízím ročně dvě fůry sena. Na penězích dostávám od vrchnosti
za vyučování jejich dětí osm zlatých 40 kr. ročně. Vedle toho dostávám
z polí a desátků devět měřic pšenice, dvě měřice ječmene a osm měřic
ovsa. Kromě těchto příjmů získávám další peníze ještě hrou na varhany
v kostele, hraji na svatbách, zpívám na pohřbech a někdy jsem pozván
na křtiny za kmotra. Vypomáhám faráři při psaní matrik a prokazuji
písařské služby obyvatelům vesnice a okolí."
(Otiskl Dr. V. Starý)
Kromě toho choval ve stáji 3 krávy a 4 ovce. Alexius Trampus zemřel
v roce 1778 ve stáří 78 let. Jeho syn Jan Trampus
se stal učitelem ve Sv. Máří.
Tolik o bohumilické škole.
(Text je převzatý z kroniky bez úprav)
|
